Praha - Malíř František Kupka ve své době mnoho uznání nesklidil. V současnosti Kupkovy obrazy trhají aukční rekordy a pyšní se jimi světové galerie, například pařížské Centre Pompidou či newyorské MoMA. Jeho obraz s názvem Tvar modré se bude 18. dubna v Praze dražit s rekordní vyvolávací cenou 45 milionů korun. Pokud se prodá, stane se celosvětově nejdražším dílem českého umění prodaným v aukci.
Začínal jako realista, později se ale propracoval k abstrakci a stal se jedním ze zakladatelů moderního umění. Do širšího povědomí se díla ve Francii žijícího umělce začala dostávat od 60. let 20. století, v posledních dvou dekádách pak zažívají nárůst zájmu. „Obraz je proto výjimečný, protože v něm je mnoho aspektů jak jedinečného Kupkova stylu, tak samotné abstrakce. Na jedné straně rozfázováním má blízko k futurismu, na straně druhé svým zájmem o světlo Kupka anticipoval některé tendence ruského umění. Dílo představuje Kupku jako svorník světové abstrakce,“ upozornil v rozhovoru pro ČT24 kunsthistorik Tomáš Vlček. „Obraz této hodnoty a významu se dosud v dějinách českých aukčních síní neobjevil,“ podotkl Vladimír Lekeš - Adolf Loos Apartment and Gallery.
Na aukci nebudou nabízeny jen Kupkovy obrazy, ale například i díla od Jakuba Schikanedera, Emila Filly, Josefa Čapka, Jana Zrzavého, Josefa Navrátila a dalších významných umělců.
Nejznámější a nejdráže prodané Kupkova díla
- TVAR MODRÉ (1913) - obraz patřil k nejlepším dílům sbírky továrníka Jindřicha Waldese, který byl Kupkovým přítelem a mecenášem. V roce 1939 byl zkonfiskován nacisty, v 90. letech jej pak v restituci získali Waldesovi dědicové, kteří jej nyní prodávají. Kupka na díle pracoval několik let, vracel se k němu a upravoval ho. Tvar modré byl poprvé představen v Paříži v roce 1924. Pokud se prodá, bude nejdražším Kupkovým dílem prodaným v aukci ve světě.
- POHYB (1913 až 1919) - abstraktní dílo ze sbírky amerických manželů Hascoeových bylo prodáno loni v Londýně na aukci v přepočtu za dosud rekordních 35,5 milionu korun (bez přirážky). Zámožná rodina sbírala české umění od 90. let, Pohyb zakoupili dnes již zesnulí majitelé v roce 1999 na aukci v New Yorku.
- ÉLÉVATION (VÝŠKY) IV. (1938) - olejomalba z cyklu deseti maleb, nazývaného Série C, který Kupka vytvořil mezi lety 1935 až 1946, se v roce 2007 stala s cenou 22,1 milionu korun nejdražším dílem prodaným v aukci v ČR. Malíř, jehož inspirovala architektura, dílo vlastnil až do své smrti v roce 1957. Obrazu Élévation šlape na paty další Kupkovo dílo - Zhroucení vertikál - prodané v roce 2009 za 22 milionů korun. V desítce nejdražších děl českých aukcí je malíř zastoupen čtyřikrát.
- AMORFA - DVOUBAREVNÁ FUGA (1912) - stěžejní Kupkovo dílo je pokládáno za jeden z prvních abstraktních obrazů na světě. Malíř jej vystavil v roce 1912 na pařížském Podzimním salonu, kde obraz sklidil rozhořčení kritiky i laického publika. Fuga je ve sbírkách pražské Národní galerie ve Veletržním paláci, která díky darům i odkupu děl z restituované Waldesovy sbírky vlastní reprezentativní Kupkovu kolekci. Stát v 90. letech vykoupil osm malířových děl, z nichž například jen za dva nejdražší obrazy zaplatil po 25 milionech korun.
- AMORFA - TEPLÁ CHROMATIKA (1911 až 1912) - poprvé byla vystavena společně s Dvoubarevnou fugou. Obě díla předznamenala řadu dalších prací, v nichž Kupka hledal osobitou paralelu mezi hudební a malířskou tvorbou. Obraz je v současnosti k vidění v Museu Kampa, kde díky Nadaci Jana a Medy Mládkových vznikla jedna z největších soukromých sbírek Kupkových děl.
- KATEDRÁLA (1912 až 1913) - patří k nejkrásnějším obrazům v Museu Kampa. Pásy barevných ploch připomínají vitráže chrámů; Kupka pro inspiraci zajížděl mimo jiné do slavné Chartres.
- DÍVKA S PATENTKOU (1912) - podle oficiální verze obraz vznikl podle fotografie, kterou nechal Waldes udělat na lodi plující do USA. Modelkou, která si tam k oku přiložila knoflík, byla prý Američanka Elisabeth Coyensová. Olejomalbu, jíž vytvořil Kupka, posléze výtvarně ztvárnil grafik Vojtěch Preissig a zrodilo se logo Waldesovy vršovické továrny Koh-i-noor. V roce 2010 Ústavní soud rozhodl, že obraz dědicům vrácen nebude.
Životopisy a vlivy
František Kupka byl postavou neobvyklé šíře a mnohostrannosti - geniální malíř, grafik, kreslíř do satirických periodik, ilustrátor, intelektuál, filozof a vizionář. Většinu života prožil v Paříži a svým dílem se nesmazatelně zapsal do dějin české i světové výtvarné tvorby. Ojedinělý je mimo jiné i tím, že si během své umělecké kariéry zvolil jen několik málo motivů, ke kterým se neustále vracel a s jejich pomocí řešil problémy vztahů barev a forem.
V mládí se vyučil sedlářskému řemeslu, ale jelikož při práci na vývěsních štítech projevil velký malířský talent, byl na přímluvu rodinného přítele poslán nejprve do řemeslnické školy v Jaroměři (1886) a posléze na pražskou Akademii výtvarných umění (1887-1891). Vystudoval u prof. Františka Sequense, načež odešel do Vídně (1891-1895) k prof. Augustu Eisenmengerovi, odkud se nakonec vydal roku 1895 na studijní cestu do Paříže. Během studií na École des Beaux-Arts se živil malováním plakátů, vyučoval náboženství, a dokonce vystupoval jako spiritistické médium. Od roku 1901 kreslil pro satirické časopisy jako Cocorico, La Plume či L'Assiette au Beurre (alba Peníze, Náboženství a Mír). Doba intenzivních osobních studií a zájmu o teorie barev vede k abstraktním obrazům. První pokusy s plastickými kvalitami barev jej vedou k vnímání obrazu jako melodie, vyrovnané harmonie, což z něj dělá jednoho ze zakladatelů moderního abstraktního malířství. Silný vztah k hudbě přivedl umělce, podobně jako jeho pařížské kolegy, manžele Soniu a Roberta Delaunayovi, k rozvinutí specifického výtvarného směru - orfismu.
Postupně dospěl k ztvárnění abstraktní ideje pohybu pomocí dvou barev - výsledkem se stalo ikonické plátno Amorfa. Dvoubarevná fuga, jež je prvním abstraktním obrazem (společně s Amorfou a Teplou chromatikou), jenž byl představen veřejnosti na pařížském Podzimním salonu v roce 1912. Studium k těmto obrazům umělce dále vedlo k práci s plochami barev, abstraktní linií, bodem (cyklus Vertikálních plánů, Sólo hnědé čáry apod.); fascinace mikro- a makro- kosmem pak například k sériím Kosmických jar. V roce 1914 vstoupil Kupka do francouzské armády, kde pomáhal organizovat československé legie, vypracoval se k hodnosti kapitána, a byl dokonce vyznamenán Řádem důstojníka Čestné legie. Po válce byl jmenován profesorem pražské Akademie, na níž od roku 1920 také přednášel, než přednáškovou činnost přenesl do Paříže, kde se staral o československé stipendisty.
V letech 1919-1938 se Kupkovým hlavním podporovatelem stal pražský podnikatel Jindřich Waldes. V roce 1926 vydal Kupka v Paříži grafické album s názvem Čtyři příběhy bílé a černé, v němž představuje završení všech morfologických problémů, jimž se do té doby věnoval, zastoupeny jsou tu tedy cykly organické, trojhranné, kosmické, vertikální a diagonální. Rozhodující pro Kupkovo umělecké směřování bylo jeho studium u Aloise Studničky, profesora řemeslnické školy v Jaroměři, který se zabýval geometrií užitečnou pro technicky i umělecky zaměřené tvoření. Studnička Kupku přivedl k dílu Josefa Mánesa a připravil ho ke studiu na pražské Akademii. Nové inspirace a příležitosti pro vlastní tvorbu Kupka nalezl teprve v Paříži, kam přesídlil roku 1896 a kde zůstal činný až do konce svého života. Se svou ženou Eugénií se usadil v domě na pařížském předměstí Puteaux.
Rozhodující pro Kupkovo objevitelské dílo se stala léta druhé poloviny prvního desetiletí po roce 1900. Tehdy Kupka dospěl ve svém výtvarném díle k zhodnocení svého bytostného zájmu o síly a pohyb ve viditelných i zraku skrytých jevech přírody, lidského těla, představ a emocí. Slavným se stal zejména obraz Dvoubarevná fuga, první abstraktní malba vytvořená a vystavená v Paříži roku 1912. Po Kupkově smrti roku 1957, zejména pak v posledních desetiletích, zájem o Kupkovu tvorbu neustále vzrůstá.
1891-1895 a další etapy jeho vzdělání a kariéry jsou popsány níže, z nichž plyne, že Kupka byl věrným vůdcem a průkopníkem v oblasti abstraktní malby. Jako člověk z Paříže a s bohatým zázemím v české kultuře přispěl k širokému uznání, které dnes jeho díla mají po celém světě, a to i díky mecenášství Waldesa a mezinárodním kontaktům.
tags: #frantisek #kupka #katedrala #ve #washingtonu