František Nedomlel a Krížová cesta u Panny Marie pomoci na Uhlířském vrchu

František Nedomlel byl klíčovou postavou při obnově a rozšíření poutního areálu na Uhlířském vrchu nedaleko Bruntálu, kde stojí Kaple Panny Marie Pomocné. Tato kapitola místních dějin se z větší části opírá o autentické údaje a výrokové popisy z dostupných pramenů, které zachycují proměnu kaple a okolních staveb v šestnáctém až devatenáctém století.

Původ a historický rámec poutního místa

Staré legendy vyprávějí, že ťížení řádu Německých rytířů a jejich místodržitel Augustin Oswald z Liechtensteinu učinili slib postavit kapli zasvěcenou Panně Marii na Uhlířském vrchu, když společně s vojenskou posádkou hájili blízký hrad Sovinec. Stalo se tak ve chvíli, kdy hrad dobyli Švédové; Liechtenstein slib splnil a kapli nechal postavit. V roce 1653 byla postavena dřevěná poutní kaple a 5. června 1655 slavnostně vysvěcena olomouckým biskupem Gobarem.

Vnitřek kaple byl vybaven kopií obrazu Pasovské Panny Marie Pomocné od Lucase Cranacha St., kaple se stala dominující dominantou krajiny. V roce 1724 byla ke kapli přistavěna poustevna, která však nestačila zhojit rostoucí nápor poutníků. Její výstavba proto pokračovala a v roce 1756 se začala stavba hlavní budovy dle plánů krnovského stavitele Georga Friedricha Ganse; dokončení přišlo o dva roky později a v roce 1762 byla kaple slavnostně vysvěcena. Spolu s chrámem byla vybudována i budova vikářství a roku 1770 doplnil celý poutní areál hostinec.

Ohrožení a obnova v novověku

V 50. a 60. letech 20. století byl samotný kostel ohrožen úplnou likvidací vlivem těžby tufů v nedalekém lomě. Tato hrozba byla později zažehnána, ale osud objektu zůstal na vahách. V roce 1972 se zde odsloužila poslední mše a stavba byla postupně devastována a vykrádána. Až v roce 1990 začala potřebná celková rekonstrukce a v roce 1993 mohl být svatostánek znovu zprovozněn Olomouckým arcibiskupem Mgr. Jedom tovům.

František Nedomlel a poutní krížová cesta

Jednotlivá zastavení křesťanského putování byla zhotovena podle uměleckého záměru Františka Nedomlela, který působil jako řezbář a sochař. Dlouhá barokní lipová alej, dlouhá 1420 m, byla vysazena nedaleko kostela na popud bruntálského řádového komtuře Maxmiliána Xavera z Riedheimu. Výsadba proběhla mezi lety 1766 a 1770; bylo vysázeno celkem 225 stromů, z čehož 121 lip bylo napravo, 95 lip nalevo a 9 topolů. Hlavní alej měří 12 m šířky; dvě postranní jsou široké 4 m. U kostela končí alej třemi řadami navazujícími na tři chrámové vchody.

V letech 1885-1889 byla k velké aleji vysázena tzv. nahoře a dole - detaily zastavení Krížové cesty. První krížová cesta vznikla až relativně pozdě; v roce 1915 či 1916 bylo od začátku lipové aleje až ke kostelu vztyčeno 14 stojanů s obrazy Poslední Ježíšovy cesty, ale cesta sloužila jen do II. světové války. Až v roce 2001 se bruntálský farář P. Antonín Krejčírík zasloužil o znovuvzkříšení Krížové cesty na tomto místě. Jeho inspirací byla obnova Krížové cesty na Velkém Roudném nedaleké přehradní nádrže Slezská Harta.

14 jednoduchých dubových sloupků neslo kopie obrazů se známými motivy Krížové cesty. Dřevěné díly s reliéfy byly usazeny na kamenné základy. František Nedomlel pracoval na Krížové cestě čtyři roky, celkem vytvořil patnáct zastavení, která lemují cestu od Misijního kříže ke kostelu Panny Marie Pomocné a tvoří pevnou součást staré historické aleje. Tato překrásná Krížová cesta byla slavnostně požehnána Strahovským opat Josefem Michaelem Pojezdným dne 13. …

Charakteristika a materiály Krížové cesty

Každé zastavení je řešeno z různých druhů dřevin typických pro Nízký Jeseník, s působivými reliéfy Kristovy Poslední cesty. Dřevěné části jsou usazeny na kvádrových podstavcích opracovaných z místních hornin. Krížová cesta vyniká svou dlouhou historií a ukazuje, jak spojuje náboženský a kulturní odkaz regionu.

František Nedomlel tedy působil na Krížové cestě čtyři roky a zůstal nelze popřít jeho zásluhy, když vytvořil 15 zastavení, která dotvářejí výjimečný kus barokní umělecké řemeslné práce v českém prostředí. Tato cesta je dodnes významnou součástí bruntálského poutního areálu a připomínkou bohaté řemeslné tradice regionu.

Krížová cesta u Bruntálu - barokní dřevěné sochy

Křížové cesty

12. Vzorové detaily a architektonické prvky jsou popsány v dalších pasážích a ilustrují rozsah a proměnu areálu v průběhu staletí.

tags: #frantisek #nedomlel #krizova #cesta