Hajní kostel je vyhlídková skála, která patří k masivu Poledních kamenů a nabízí nádherný výhled do údolí Smědé, na Frýdlantské cimbuří a okolní skalní věže. Dojít k ní můžete po červené a zelené značce z nedalekého Bílého Potoka pod Smrkem. Dočasně je nutné počítat s pořádným stoupáním s převýšením kolem 300 metrů, ale odměnou je panoráma, které stojí za námahu.
Podle pověstí je Hajní kostel místem plným tajemství. Jedna z nich vypráví, že zdejší skály jsou pozůstatkem zříceného kostela, a právě proto bývá označován i jako Hexenchor - Čarodějnický kůr. U Hajního kostela se údajně konávaly pohanské obřady, po kterých zůstaly ve skalách vytesané obětní mísy; milovníci přírody ví, že je to dílo vody, která erodovala hrubozrnně žulové masivy stejně jako na jiných místech Jizerských hor.
Historie místa je úzce spojena i s místní záchranou a cestováním. Dojedete sem pohodlně vlakem z Liberce přes Raspenavu, nebo autem z Frýdlantu; od nádraží v Bílém Potoce až na vyhlídku jsou to asi 3 kilometry. Výškové klání stojí za to: převýšení dosahuje zhruba 300 metrů, což zaručuje výrazný výstup i odměnu v podobě čerstvého horského vzduchu a širé krajiny.
Hajní kostel je součástí CHKO Jizerské hory a NPR Jizerskohorské bučiny; část terénů spadá do NPR, a proto platí striktní pravidla pro lezení a pohyb v rezervaci. Lezení je povoleno celoročně pouze na vyjmenované objekty a v oblastech vyznačených v mapové příloze, a není dovoleno upravovat povrch skály. Lezení ledů je povoleno jen ve vyznačených sektorech, drytooling pak pouze v lomu Oldřichov. Nadmořská výška skály je zhruba 661,86 m n. m.
V okolí Hajního kostela se nacházejí další významná místa k návštěvě: vodopády Černého potoka, Frýdlantské cimbuří a vrchol Poledních kamenů; z vyhlídky je vidět široký výsek krajiny a významných skalních věží. Název a legenda o hajním kostele umožňují spojit přírodní krásy s bohatou historií a folklórem regionu.
Historie regionu zahrnuje i lesní divadlo Na Chatkách, jehož pozůstatky jsou patrné nad Hejnicemi na kopci Na Chatkách (Na Hrátkách). Bylo založeno v letech 1913-1914 a otevřeno 7. července 1914; mělo kapacitu až pro 2000 diváků a v období existence přispívalo k turistickému ruchu i kulturním životům regionu. Činnost divadla byla ukončena ještě před druhou světovou válkou, a později nebyla obnovena.
Podle některých verzí legend se při Velkém pátku mohlo odhalit tajemství pokladu ukrytého v Hajním kostele; další verze však připouštějí jen pohanské obřady a výjev obětních mís, které zůstaly ve skále. Je důležité poznamenat, že pohanské obřady v do jisté míře zřejmě mohly probíhat, avšak jejich rozsah bývá zveličován romantickými představami o Jizerských horách.
Milovníci přírody a turisté se často vrací k Hajnímu kostelu po návštěvě dalších atrakcí v regionu: z vyhlídky se můžete podívat na údolí Smědé a Frýdlantsko, poté pokračovat k vodopádům Černého potoka a znovu se vydat k Poledním kamenům. Cestu sem si lze zkrátit i vlakem, ale stojí za to naplánovat výstup a následný sestup k řece Smědé - zajistí to komplexní zážitek horské krajiny i historických příběhů.
- Vyhlídková poloha Hajního kostela a jeho výhledy.
- Legenda Hexenchor a spojení s bývalými kostely a pohanskými obřady.
- Geografické a ochranářské kontexty CHKO Jizerské hory a NPR Jizerskohorské bučiny.
- Historie lesního divadla Na Chatkách a jeho vliv na regionální kulturu.
- Turistické trasy, přístup a převýšení při výstupu z Bílého Potoka pod Smrkem.
Podrobnosti a zdroje: Václav Lábus: O Hajním kostele. Krkonoše - Jizerské hory; další historické i turistické záznamy z Jizerských hor.
