Hlava protestantské církve v České republice: Bratrská jednota baptistů a širší kontext

Bratrská jednota baptistů v České republice patří mezi protestantské církve. Patří do celosvětové rodiny baptistických církví. Čeští baptisté mají své historické kořeny jak v novozákonní církvi, tak v české reformaci, anabaptistickém hnutí a baptistickém hnutí.

Charakteristické znaky Baptistů

Baptisté si jsou vědomi toho, že jsou součástí církve Ježíše Krista. Vyznávají víru v jednoho Boha - Otce, Syna a Ducha svatého. Nejvyšší autoritou je Pán Ježíš Kristus, přítomný v církvi skrze Ducha svatého. Jediným měřítkem víry a života je Písmo svaté Starého a Nového zákona, které je inspirované Duchem svatým. Každý místní sbor (společenství křesťanů) je ve smyslu Nového zákona církví. Členem sboru se může stát ten, kdo pod vlivem Božího slova a působení Ducha svatého uvěřil v Ježíše Krista jako svého Spasitele a kdo byl na základě vyznání své víry pokřtěn. Baptisté tedy nekřtí nemluvňata; křtí (ponořením do vody) jen ty, kteří vyznávají svou víru v Krista.

Ve křtu takový duchovně znovuzrozený člověk vyznává, že je spojen s Kristem v jeho smrti i vzkříšení, tedy že již není pod vládou Zla, hříchu a smrti, ale že dostal darem nový, věčný život. Ježíši Kristu se teď podřizuje jako Pánu. Duch svatý ho ujišťuje, že se stal Božím dítětem, dává mu potřebné duchovní dary ke službě, naplňuje ho a vede. Každý křesťan má aktivně žít svou víru uprostřed společnosti a zapojit se ve službě konkrétní místní církve.

Baptisté hájí svobodu svědomí každého člověka. Každý se zodpovídá Bohu sám za sebe. Svoboda svědomí a život z Boží milosti však nesmí být záminkou pro nezřízený život. Proto se ve sborech vzájemně usměrňujeme (napomínáme) podle učení Písma. Ve vědomí svrchovanosti Kristovy vlády v církvi se baptisté zasazují o odluku církve od státu. Za své prioritní poslání považují nesení evangelia Ježíše Krista všem lidem.

Organizace

Společenství sborů Bratrské jednoty baptistů Bratrská jednota baptistů (BJB) je jednota samosprávných baptistických sborů, které se dobrovolně spojily, aby se mohly účinněji sdílet, vzájemně se podporovat a spolupracovat. Nejvyšším orgánem BJB v ČR je Sjezd delegátů, který má své jednání zpravidla 1x ročně. Mezi sjezdy se schází Rada zástupců sborů. Výkonným orgánem je pětičlenný výkonný výbor, volený sjezdem na čtyřleté funkční období.

Baptistické sbory spolupracují v oblasti domácí i zahraniční misie, práce s dětmi a mládeží, služby sester, služby manželstvím a rodinám či vzdělávání. K této společné práci jsou zřízeny příslušné odbory a komise, které organizují různá setkání, konference či školení. Kazatelé se setkávají na regionálních i celostátních setkáních. Skrze humanitární fond pomáháme trpícím lidem v oblastech zasažených přírodními katastrofami nebo válkami.

Dnes (2024) má Bratrská jednota baptistů v ČR 42 sborů, tj. místních církví, s téměř 2400 pokřtěnými členy. V posledním sčítání lidu se k Bratrské jednotě baptistů přihlásilo asi 3100 osob. Ve společenství Bratrské jednoty baptistů jsou kromě českých sborů také sbory rusky a ukrajinsky mluvících, dva sbory imigrantů z Myanmaru (dříve Barmy), korejský sbor, mezinárodní anglicky mluvící sbor a sbor neslyšících. Bratrská jednota baptistů je kongregační církev. To znamená velký stupeň nezávislosti každého místního sboru. Každý sbor na svém členském shromáždění volí starší a kazatele. Každý sbor také samostatně rozhoduje o svých záležitostech. Celosvětová baptistická komunita čítá asi 100 milionů lidí. Jednotlivé národní jednoty se dobrovolně sdružují do společných federací nebo aliancí. Bratrská jednota baptistů v ČR je členem Evropské baptistické federace a Světové baptistické aliance. S ostatními církvemi spolupracujeme např. v rámci Ekumenické rady církví, České evangelikální aliance či jiných společných projektů.

Historie

Historické a duchovní kořeny českých baptistů: Čeští baptisté mají své historické kořeny jak v novozákonní církvi, tak v české reformaci, anabaptistickém hnutí a baptistickém hnutí. Vliv české reformace: Čeští baptisté se hlásí k „levému“ křídlu české reformace. Jejich duchovního otce pokládají Petra Chelčického. Vliv anabaptistického hnutí 16. století: Anabaptisté vešlo do historie jako skupina, která prosazovala svobodu svědomí a křest věřících. Působení evropských i amerických baptistů: V 19. století se do Evropy šířili misionáři Oncken a další, kteří zakládali sbory a školy. Baptisté na našem území: První baptistické snahy pronikaly do Čech i Moravy prostřednictvím misijních pracovníků a kazatelů. V roce 1919 vzniklo sdružení Bratrská jednota Chelčického, později přejmenované na Bratrskou jednotu baptistů.

ČCE a kontext ekumeniky

Českobratrská církev evangelická (ČCE) je největší českou protestantskou církví a vychází z luterského i kalvínského dědictví, s historickými kořeny v české reformaci. Její vývoj byl silně ovlivněn liberální teologií, dialektickou teologií Karla Bartha a později civilní interpretací evangelia Dietricha Bonhoffer. Církev se podílí na společnosti prostřednictvím Diakonie Českobratrské církve evangelické a spolupracuje s Univerzitou Karlovou i dalšími institucemi. V otázkách sociálních a etických témat se ČCE aktivně vyjadřuje, včetně postojů k LGBT komunitě a manželství pro všechny, s postupnou internalizací diskusí napříč synody.

1. Historické kořeny českých protestantských pramenů - husitství, Jednota bratrská, luterské a kalvínské tradice.
2. Vliv anabaptistického hnutí a reformních proudů na vznik a rozvoj českého baptistického (a širšího protestantského) života.
3. Mezinárodní ekumenické vazby a Leuenberská dohoda jako rámec pro svobodu svědomí a vzájemné sdílení svátostí.

Tabulka: klíčové milníky české protestantské identity

tags: #hlava #protestantske #cirkve