Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha, nejvýznamnější český římskokatolický kostel a dominanta Pražského hradu, je místem, kde se prolínají staletí historie, umění a náboženské tradice. Její výstavba nechala pevně zakotvit v české paměti symboliku korunovačních klenotů, hrobek českých panovníků a bohaté arkády, kaple svatého Václava a další kapitoly české architektury.
Počátky a raná architektura
První kostel stojící na místě katedrály založil kníže Václav asi v roce 929. Po kostelech Panny Marie a sv. Jiří třetí pražský kostel byl umístěn na vyvýšené místo akropole pražského hradiště a byl zasvěcen sv. Vítu, italskému světci, jehož ostatky získal kníže Václav od Jindřicha I. Ptáčníka. Původní rotunda byla v letech 1060-1061 nahrazena bazilikou, která měla trojlodní půdorys a dva chórové kněžiště; během výstavby byl položen základní kámen nového chrámu 21. listopadu 1344 v souvislosti s povýšením pražského biskupství na arcibiskupství.
Krátce po zahájení stavby mocně rostla tradice: kaple svatého Václava, reprezentativní kaple, dostavěná díky Petra Parléře a jeho dílům, stala se středem ikonografie a kultu svatého Václava. Parléř využil síťovou žebrovou klenbu a pro kapli Václava zvolil hvězdicovou klenbu; kaple byla vysvěcena v 60. letech 14. století.
Parléřova dílna a gotika pražského hradu
Od roku 1356 převzal vedení stavby Petr Parléř, mladý stavitel z Kolína nad Rýnem, který spolu s dynastií Parléřů vznik stavby proměnil v mohutný chrám s chórem, kaplemi a věžími. Svatováclavská kaple byla vysvěcena 1367 a do roku 1373 vyzdobena, vedle ní vznikla i korunní komora, kde jsou uloženy korunovační klenoty. Parléř založil velkou zvonovou věž a dokončil chór; jeho synové pokračovali ve stavbě, kterou dokončovala řada dalších architektů i během husitských válek.
Královská oratoř a Wohlmutova kruchta (ochoz) doplnily západní průčelí katedrály. Po velkém požáru Hradu a Malé Strany v roce 1541 následovaly opravy a rekonstrukce, včetně dostavby západního průčelí a věží. Krytý most mezi katedrálou a Královským palácem vznikl v renesančním období; v 18. století se dočkal dotváření a obměn dalších kaplí a oltářů.
Novodobé dostavby a současná podoba
V 19. století začala velká neogotická rekonstrukce: v letech 1873-1929 byla dostavěna západní loď a výškové propojení s věžemi, které objednal Josef Kranner a Josef Mocker. Po smrti Mockerovy byly dokončovací práce umožněny Kamilu Hilbertovi, jenž postavil hlavní loď a příčnou loď a v roce 1929 byla dostavba slavnostně vysvěcena. Katedrála byla tehdy přenesena do nových konstrukcí a stala se dominantou staršího i novějšího umění, vnitřní výzdoba byla doplněna díly Františka Kysely, Maxe Švabinského, Alfona Muchy a dalších. Při dostavbě byla archeologicky odhalena podoba románské baziliky a předrománských rotund.
Kaple a poklady Svatovítského chrámu
Nejvýznamnější architektonickou částí je kaple sv. Václava, která stojí nad Václavovým hrobem. Kaple má čtvercový půdorys a hvězdicovou klenbu; nad její stěnou jsou náhrobní tumby a busty, ukazující cesty, jimiž se psala historie katedrály. Uprostřed kaple je hlavní oltář sv. Václava, který byl později obnoven Kamilem Hilbertem (1912-1913). Na stěnách kaple se nachází bohatá ikonografie a reliéfní díla Parléřovy dílny, včetně opukové sochy sv. Václava z roku 1374 a maleb z doby Karla IV. a pozdní gotiky.
V korunní komoře, která je skryta za zlatými dveřmi, jsou uloženy české korunovační klenoty: Svatováclavská koruna, Královské jablko a Královské žezlo, korunovační roucho a další předměty. Klenoty bývají vystavovány pouze při významných událostech, dnes jde hlavně o prezidentské ceremonie. Zvláštní systém zámků a klíčů zabezpečuje přístup do korunní komory, která je chráněna mozaikou Posledního soudu a gotickými sloupy.
Uvnitř hlavní lodi najdeme také Královské mauzoleum, které je umístěno v podzemní kryptě, a množství bust panovníků, biskupů a stavitelů v trífóriu chóru. Zvon Zikmund z roku 1549 a další zvony doplňují zvukovou krajinu chrámu. Všechny tyto prvky činí Svatovítskou kapli jedním z nejcennějších kulturních pokladů Evropy a jedním z nejvýznamnějších míst české identity.
Historické kapitoly a moderní význam
Kaple a katedrála prošly během staletí mnoha změnami - od románského základu přes gotickou výstavbu až po novogotickou a neogotickou rekonstrukci na přelomu 19. a 20. století. Součástí chrámu je také Svatováclavská kaple, dům pro korunovační klenoty, Královské oratorium a Wohlmutova kruchta; bohatá výzdoba zahrnuje díla řady českých i zahraničních umělců.
Věští budoucnost katedrály spočívá v kontinuální památkové péči, restaurování a bezpečnosti pro návštěvníky i pro uchovávání vzácných artefaktů. Na ochranu chrámového dědictví dohlíží Správa Pražského hradu a Metropolitní kapitula u svatého Víta, která spravuje mobiliář a duchovní život katedrály.
Korunovační klenoty jsou znovu k vidění: Výstava připomíná jejich osudy během druhé světové války
Rozšířená historie a současné použití
Od roku 1997 je katedrála zasvěcena svatým Vítovi, Václavu, Vojtěchovi, a Panně Marii; podle moderní monografie Hilbertina a Archeologického ústavu AV ČR je čtverné zasvěcení označováno jako „katedrála sv. Víta, Václava, Vojtěcha a Panny Marie“. V souvislosti s různými významnými událostmi, jako jsou pohřby významných osob, státní ceremonie či slavnosti, hraje chrám klíčovou roli v české kultuře i politice.
Mezi významné okamžiky patří státní pohřby, návštěvy papežů a vyznamenání - katedrála je pak místem, kde se spojuje duchovní a státní rozměr české identity. V roce 1929 byla dostavěná a vysvěcená katedrála jako součást oslav 1000. výročí smrti svatého Václava. Před rokem 1954 Západní část Hradu i samotná katedrála prošly změnami ve vlastnictví, které vyvolaly právní spory o jejich správě. Dnes je chrám ve společné správě státní Správy Pražského hradu a Metropolitní kapituly u sv. Víta.
Efekt na obraz a kulturní dědictví
Kaple a katedrála představují významný soubor uměleckých děl - od gotické architektury po díla Alfonsa Muchy, Františka Kysely a Maxe Švabinského. Svatovítská kaple je považována za jeden z nejcennějších českých pokladů; její interiér kombinuje drahé kameny, malby a sochařská díla, která dodnes vyvolávají obdiv pro svou technickou a ikonografickou hodnotu.
tags: #svatovitska #kaple #kraha