Dešťová voda a její odvádění do kanalizace jsou upraveny legislativně v rámci vyhlášky č. 428/2001 Sb. s novelou č. 244/2021 Sb., která vstoupila v účinnost pro výpočty od 1.1.2022. Pro období 2022-2051 se používá dlouhodobý srážkový normál stanovený z období 1991-2020 a dle Českého hydrometeorologického ústavu je tento normál rozhodný pro výpočet množství zpoplatněných srážkových vod. Změna přílohy č. 16 vyhlášky rozšiřuje vzorec pro výpočet množství srážkových vod odváděných do kanalizace a dopadá na povinnost platit za odvádění srážkových vod podle § 20 odst. 6 zákona č. 274/2001 Sb.
Definice a rozsah srážkových vod jsou uvedeny v textu: srážkové vody zahrnují vodu ze srážek dopadajících na střechy a další plochy, která je odváděna do veřejné kanalizace. Předpisy pro ochranu životního prostředí a normy regulují hospodaření se srážkovou vodou; dešťovou vodu lze vsáknout, akumulovat, nebo po úpravě použít v budově (např. pro splachování), vždy však s oddělením od rozvodu pitné vody.
Podle § 20 zákona o vodovodech je zavedena povinnost platit za odvádění srážkových vod, která se vztahuje na vody odváděné do kanalizace s výjimkou ploch dálnic, silnic a dalších vyjmenovaných ploch. Pokud část nemovitosti určené k trvalému bydlení slouží k podnikání, platba se vztahuje i na tuto část a výpočet probíhá poměrem ploch určených k podnikání ku celkové ploše objektu.
Pro výpočet celkového odtoku se používá dlouhodobý srážkový normál, který je průměrem ročního úhrnu srážek v místě za 30 let, a historicky byl založen na období 1961-1990. Výpočet množství srážkových odpadních vod se provádí dle přílohy č. 16 k vyhlášce a uvádí se ve smlouvě o dodávce vody a odvádění odpadních vod. Dimenzování odvodnění střech a dalších ploch vyžaduje zohlednění odtokového součinitele pro daný povrch a déšť podle normativní intenzity 300 l/(s·ha).
Střechy a povrchy jsou hodnoceny z hlediska mocnosti souvrství a skladby; u vegetačních střech se měří mocnost souvrství od horní hrany kořenově vzdorné vrstvy, a u střech s obrácenou skladbou od horní hrany tepelné izolace ke kontaktu s vegetačním souvrstvím. Všechny odtokové součinitele a jejich odvození z venkovního deště musí být doloženy projektovou dokumentací či zápisem ve stavebním deníku.
Srážkové vody zahrnují povrchové vody vzniklé odtokem ze srážek dopadajících na pozemky, a proto jsou širší definicí než jen srážkové vody ze staveb. Předpisy dnes řeší hospodaření s dešťovou vodou, která může být Vsákána, shromažďována, nebo po úpravě používána uvnitř budov.
Pro výpočet odtoku z ploch dochází k započítání různých typů povrchů - např. zpevněné plochy a dlažby s různými rozestupy spár; nový vzorec zohledňuje různé typy zelených střech a ploch zpevněných vodopropustných prvků. Technický a zkušební ústav stavební Praha vypracoval metodiku pro zkoušky vodopropustnosti a vydal vybrané STO pro výrobky, které umožňují nižší odtokový součinitel díky rychlosti vsakování vody. Výrobky splňující kritérium rychlosti vsakování 0,048 l/(m2·s) mohou být nadále na trhu bez změny specifikací, což podporuje snížení poplatků za odvádění dešťových vod.
TZÚS Praha s.p. připravil návrh Evropského dokumentu pro posuzování (EAD) a vydal ETA pro výrobce v souvislosti s konstrukcí zelené střechy. Pro umístění retenční nádrže na pozemek pro zadržení dešťových vod je potřeba podat žádost o povolení k nakládání s povrchovými vodami; výpočet průměrného odtoku a kapacity nádrže musí být uveden v žádosti.
Dimenzování dešťových svodů vychází z množství srážek a půdorysné plochy střechy; pro dešťové svody s pravoúhlým průřezem musí mít nejmenší strana průměr odpovídající jmenovitým velikostem, a základním principem je DIN 1986-2. Grafické znázornění předpokládaných potřebných velikostí svodů vycházejí z 300 l/(s·ha) a dalších zásad uvedených v technické dokumentaci; související text ukazuje, jak se odvodňuje plocha střešního okapu a svodu.
Ve skutečnosti se stále vyvažují rozdíly mezi historickým výpočtem a současnými normativy kvůli změnám, které vstoupí v platnost od 1.7.2022, a které zahrnují nové typy zelených střech a modifikace ploch s vodopropustnými dlažebními prvky.
Dešťová voda je tedy definována jako voda dopadající na zem, která může být využita, vsáknuta nebo odváděna do kanalizace; správně provedený výpočet a dodržení nových vzorců vede k přesnějšímu vyčíslení odvodu a poplatků.
V kontextu České republiky je klíčové sledovat změny v zákonech o vodovodech a kanalizacích a s nimi související vyhlášky, protože ony určují nejen výši poplatků, ale i postupy pro návrh a dimenzování odvodňovacích systémů u novostaveb i rekonstrukcí.
