Text mapuje složitou historii náhrobku svatého Jana Nepomuckého a souvisejících uměleckých děl v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha v Praze, s důrazem na rizika ztráty v dobách válek, revolucí a politických změn.
Historické ohrožení stříbrného mauzolea a jeho osudy napříč staletími
Jeho významné stříbrné mauzoleum bylo během Napoleonských válek v ohrožení; tehdy hrozilo, že stovky kilogramů ryzího stříbra budou roztaveny a použity pro jiné účely. Nebylo by to poprvé, kdy by naše katedrála přišla o vzácná umělecká díla, která byla zpeněžena za účelem financování armády, rozkradena nebo zničena z ideologických důvodů. Již Zikmund Lucemburský nechal rozebrat výzdobu hrobu svatého Václava ze zlata a drahých kamenů, chrám vyplenili husité a kritickým byl zejména rok 1619, kdy kalvinisté vydrancovali interiér katedrály a tehdy zneuctili i hrob Jana Nepomuckého. Pro stříbrné mauzoleum se stalo kritickým zejména období Napoleonských válek.
Politické zvraty a ztráta cenných pokladů
Na samotném území Koruny české proběhla světově známá bitva u Slavkova a napoleonské války trvaly až do roku 1815. V roce 1810 proto bylo rozhodnuto o předání stříbrného náhrobku svatého Jana Nepomuckého do státní mincovny; stovky kilogramů ryzího stříbra by jistě přinesly do státní pokladny značné prostředky. Likvidací tak významného poutního místa by však reputace císaře, který byl zároveň korunovaným králem českým, nejen v Českém království, značně utrpěla. A na to se císaře pokusil upozornit kněz a kanovník naší kapituly František Pallas de Lauro.
Obrana pokladů během II. světové války
Další ohrožení nejen mauzolea, ale i katedrály samotné přinesla II. světová válka. Jednota pro dostavbu chrámu sv. Víta postupně zastavovala stavební práce a soustředila se na ochranu vzácných uměleckých děl v katedrále. Naštěstí se tato opatření ukázala být jen preventivní. Dotkla se však i stříbrného náhrobku svatého Jana Nepomuckého, který byl v roce 1943 celý rozebrán a uložen do románských sklepů Pražského hradu, kde byl zazděn masivní cihelnou zdí. Přestože i centrum Prahy zasáhlo bombardování, katedrála a Pražský hrad zůstaly ušetřeny a po válce mohly být zazdívky odstraněny.
Historie a význam náhrobku Leopolda Šlika
Náhrobek Leopolda Antonína Josefa Šlika patří k nejvzácnějším památkám katedrály. Pochází ze starého šlechtického rodu Schliků a jeho dílo je charakteristické bohatou sochařskou výzdobou a komplexním nápisem. Iniciovali jeho vybudování a financovali jej císař Karel VI.; samotný náhrobek se skládá z třech částí a je asi 9,20 metrů vysoký. Na soklu z tmavého mramoru s nápisem stojí tumba z červeného mramoru, po stranách jsou zlacené olejové lampy a před tumbou leží heraldický lev s pozlaceným mečem. Horní část tvoří červený obelisk s mramorovou portrétní bustou zemřelého, nad nímž se tyčí pozlacená koule symbolizující věčnost. Doplňují ho sochy Minervy a Mhma, které připomínají Šlikovu úřednickou a vojenskou kariéru, a vpravo pak socha Fáma a jemné detaily heraldiky.
Historie a architektura katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha
Gotická katedrála byla založena kolem roku 1344 na místě starší rotundy a stavba trvala téměř 600 let, definitivně byla dokončena až v roce 1929. První stavitelem byl Matyáš z Arrasu, poté Petr Parléř, který vedl stavbu až do své smrti v 1399. Katedrála se skládá z východní gotické části s chóry a kaplemi a západní části s příčnou lodí a věžemi; průčelí je zdobeno 14 sochami svatých a dalšími reliéfy. Růžicové okno nad portálem vzniklo podle kartonů Františka Kysely v roce 1921. V největší kruhové části chrámu, Svatováclavské kapli, je uloženo ostatky sv. Václava a kaple samotná je pokladnicí vzácných maleb a sochařských děl.
Provizorní královské mauzoleum v hlavní lodi a podzemní krypta, do níž se vstupuje z kaple sv. Kříže, jsou významné součásti Svatovítského komplexu. Dveře do kaple vedou po schodech do Korunní komory, kde jsou uloženy korunovační klenoty, a klíče od těchto klenotů mají sedm klíčů, které drží různá vysoká státní a církevní místa. K utfěsnění chrámového pokladu slouží dokumentace a mnohé historické prameny; Svatovítský chrámový poklad obsahuje vzácné starožitnosti z doby Václava a Karla IV.
Současnost a provoz chrámu
Chrám je ve společné správě státu a římskokatolické církve; Metropolitní kapitula zajišťuje provoz spolu se Správou Pražského hradu. Návštěvní doba se mění podle provozních podmínek a bohoslužeb; během bohoslužeb není prohlídka chrámu možná. Cyklus ranních mší svatých a putování po katedrále oživuje boční kaple svatého Víta i v současnosti.
- V kapli sv. Václava je gotický náhrobek ze 14. století a stříbrné poprsí.
- V chodbě kapitulní knihovny je uložena světcova rakev.
- V chóru katedrály se nachází množství barokních a renesančních soch a nástěnných maleb.
Až na vrchol věže a do královské hrobky: Nedostupná místa svatovítské katedrály
Význam pro českou historii a kulturu
Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha je duchovním symbolem českého státu; její komplexní figurace zahrnuje dynastii Šliků, císaře Karla VI. a další historické aktéry. Příběhy náhrobků, kaplí a korunovačních klenotů odrážejí složitý vývoj země, od časů Karla IV. po osudy po druhé světové válce.