Hora sv. Anny (404 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Slezské vysočiny. Nachází se na Chełmském hrbu a byla nejvzdálenější sopkou ve Slezsku! Geopark Hora sv. Anny je jedním ze tří geoparků v Polsku a nabízí komplexní pohled na geologické a historické dědictví regionu.
Pro turisty a cyklisty byla vytvořena desetikilometrová turisticko‑cyklistická geologická stezka s jedenácti geolokacemi a informačními tabulemi. Zde se můžete mimo jiné dozvědět o původu vulkanismu, vzniku fosilií, tektonických jevech a životě na útesu. Stezka trvá nejméně 6-7 hodin.
Pronásledující stezky a nejcennější území parku
Park zahrnuje: turistickou stezku pojmenovanou po Xawery Dunikowském (4 km), stezku flóry a fauny (15 km), stezku Třetího slezského povstání (23 km) a stezku Jana Pavla II. Mezi nejcennější lesní oblasti patří rezervace Lesisko, Boże Oko, Grafik a Biesiec, údolí Krowioka, lom Ligota Dolna a rezervace xerotermní vegetace “Ligota Dolna”.
Za návštěvu stojí také skalní amfiteátr, který nacisté postavili ve 30. letech 20. století na místě bývalého lomu. V době své největší slávy měl asi 7 tisíc míst k sezení na spodní plošině a přibližně 20 tisíc míst k stání na horní.
Sanktuárium sv. Anny a mystika poutních míst
V parku se nachází jedno z nejznámějších poutních míst v celém Slezsku - sanktuárium sv. Anny na Hoře sv. Anny. Stojí za to prozkoumat interiér a dozvědět se o historii a zkušenostech milionů poutníků, kteří sem v průběhu staletí přicházeli. Největším pokladem sanktuária je dřevěná socha z 15. století, proslulá svou půvabností - relikviář sv. Anny Samotřetí.
Stropy a stěny baziliky jsou pokryty četnými malbami zobrazujícími scény ze života. Svatyni na Hoře sv. Anny navštívili až tři papežové. Dne 14. června 1920 sem dorazil arcibiskup a nuncius v Polsku Achilles Ratti, pozdější papež Pius XI., a 21. června 1983 se pro změnu davy poutníků zúčastnily nešpor, které vedl sv. Jan Pavel II.
Historie amfiteátru a mauzolea
Kamenný amfiteátr na Hoře sv. Anny (Góra św. Anny) byl postaven ve 30. letech 20. století v Krajinném parku Hora sv. Anny, nedaleko svatyně sv. Anny, pod Pomníkem Povstaleckého činu. Amfiteátr byl navržen nacisty jako místo pro pořádání politických shromáždění a vzdávání úcty padlým Němcům ze strany NSDAP, kterým bylo věnováno mauzoleum na vrcholu srázu.
Dole v amfiteátru se nachází malé pódium a vlajkový podstavec; vznikl také labyrint tunelů pro odvodnění. Amfiteátr na Hoře Svaté Anny byl vybudován v roce 1938 na rozkaz Adolfa Hitlera. Měl sloužit jako místo nacistických shromáždění a průvodů a pojmout až 30 tisíc osob. Podle Hitlerových plánů mělo v celé Evropě vzniknout kolem čtyř set podobných objektů, nakonec jich bylo postaveno něco přes čtyřicet.
Původní amfiteátr se nacházel na místě dřívějšího lomu, v němž se do konce 1. světové války těžil vápenec. Celé území tehdy patřilo hraběnce von Francken-Sierstorpff, která jej v roce 1936 předala nacistické NSDAP. Ve stejném roce byla zahájena stavba amfiteátru s mauzolem, které mělo připomínat německé vojáky padlé v boji se slezskými povstalci v roce 1921. Objekt navrhli dva berlínští architekti, Franz Böhmer a Georg Petrich.
Dokončený amfiteátr byl následně rozdělen na dvě části, dolní platformu se sedmi tisíci míst k sezení a horní platformu s dvaceti tisíci míst k stání. Uprostřed se nacházela nevelká kruhová scéna a základy pro vlajkové stožáry. V té době vznikl také podzemní labyrint tunelů, který měl sloužit k odvodnění objektu. Areál doplnily dřevěné stavby zázemí pro diváky a dřevěná dvoupatrová ubytovna pro mládež. Nad amfiteátrem se tyčilo mauzoleum padlých Němců.
V roce 1937 v areálu vzniklo středisko německé mládeže z organizace Hitlerjugend. Otevření areálu se měl účastnit sám Hitler, ale poslal svého stranického kolegu. Říká se, že důvodem Hitlerovy nepřítomnosti byly fámy o tom, že v odvodňovacích tunelech někdo nastražil výbušniny. Amfiteátr na Hoře Svaté Anny je místem, které fascinuje svou zašlou monumentálností.
V době socialistického Polska byl amfiteátr svědkem mnoha politických manifestací. Německé mauzoleum bylo po 2. světové válce vyhozeno do povětří a nahrazeno památníkem povstaleckých bojů připomínajícím Slezská povstání. V současnosti amfiteátr postupně chátrá, na dlouho plánovanou rekonstrukci chybí peníze. V amfiteátru vystupovaly lidové soubory písní a tanců „Śląsk” a „Mazowsze”, v roce 1994 se zde konaly vojvodské dožínky, v posledních letech tu proběhlo několik velkých koncertů. Hráli zde mj. Maryla Rodowicz, Krzysztof Krawczyk a skupina Ich Troje. Chráněná krajinná oblast Hora Sv.
Uvnitř a nahoře Augustovo mauzoleum
- Hora sv. Anny je nejvyšším vrcholem Slezské vysočiny.
- Geopark Hora sv. Anny patří k polským geoparkům a zahrnuje desetikilometrovou stezku s 11 geolokacemi.
- Na stezce lze poznat původ vulkanismu, vznik fosilií a tektonické jevy.
- V parku naleznete lesní rezervace a lomy s xerotermní vegetací.
- Amfiteátr a mauzoleum vznikly za účelem nacistických shromáždění a později prošly proměnami v památníkům povstaleckých bojů.
Možnosti pro návštěvníky a praktické informace
Stezka trvá přibližně 6-7 hodin, propojuje přírodní a kulturní dědictví regionu. Kromě stezky je možné navštívit sanktuárium sv. Anny a prozkoumat interiér baziliky i její malby. Park nabízí několik dalších stezek a důležitá území pro milovníky přírody, geologie a historie, včetně údolí Krowioka a lom Ligota Dolna.