Farní kostel Sv. Jakuba Většího v Horních Lomanech (býv. Oberlohma) má hluboké historické kořeny sahající až do pravěku a do období německé kolonizace ve 12. století. O osídlení svědčí nálezy pravěkého sídliště v lese u Žirovic a nálezy z doby slovanské, bronzové záušnice, skleněné korálky i keramické střepy s typickou vlnicí.
Vážnou a postupnou urbanistickou a náboženskou proměnu Chebska mapuje i doba středověku: roku 1181 se připomínají svědci Heinricus a Udalricus de Loman a v roce 1316 se objevuje zmínka in villis Lomene. Na Chebsku se rozvíjela církevní organizace v rámci řezenského biskupství a pod vlivem cisterciáckého kláštera ve Valdsasích; roku 1190 byla založena středověká venkovská farnost plebánie v Horních Lomanech.
Miniaturní i rozsáhlé hrací kroky vývoje kostela
Ve zdivu lodi a presbytáře resonují románské prvky - kvádrové zdivo, ve stavu srovnatelném s románským kostelem sv. Jakuba Většího v Pomezí nad Ohří; na jižní straně lodi zbytky dvou románských oken s portálkem. Předpokládané historické datování kolem roku 1200 by vedlo k zařazení Lomanského kostela do skupiny románských staveb s chórovou věží, jejichž stavba bývala v Chebsku doložena.
Patrocinium svatého Jakuba je považováno za velmi staré; v Chebsku se objevuje i v Pomezí, Sněžné u Kraslic, Vranově a Sokolově. Apoštol Jakub, spolu se svým bratrem Janem, byl původně rybář; zemřel mučednickou smrtí roku 44 v Jeruzalémě. Stavba v Lomanech, po té, co do vesnice v polovině 13. století dorazili němečtí rytíři, vytvořila síť farních a filiálních kostelů a převzala péči o Lomanský kostel.
Koncem 14. století patřilo k Lomanům na 13 lokalit a hřbitov s kostnicí obklopoval kostel. Ves sužovaly četné požáry v letech 1545, 1625 a 1657, dřevěné či hrázděné hospodářství bylo ohrožováno při ohni a nájezdech vojsk. Barokně přestavěný kostel tvoří dnes barokní jednolodní síň s pravoúhlým presbytářem a věží v průčelí; v lodi je dvoupatrová dřevěná kruchta a freska ze života sv. Jakuba nad presbytářem.
Proměny a patronátní práva
Přes rozrůstající se Františkovy Lázně se Lomany staly součástí farnosti; koncem 18. století se Františkovy Lázně staly samostatnou farností až do roku 1869. V té době byla ke zlepšení evidence obyvatel založena řada matrik (roku 1626) a patronát nad lomanským kostelem převzala Chebská městská správa. V roce 1740 byla po požáru staršího středověkého kostela postavena současná barokní jednolodní stavba, která se v průběhu let dočkala několika oprav a úprav.
Podle štukové kartuše s městským znakem Chebu nad triumfálním obloukem je doložena novostavba kostela v roce 1740. Umělecké dílo vyhotovil chebský sochař Petr Antonín Felsner a svědectví o novostavbě je i z roku 1740. Požár roku 1792 zasáhl i kostel, ale škody byly rychle opraveny; v roce 1794 byly dokončeny opravy. Věž získala vysokou helmicí až v roce 1886, zatímco dřevěná konstrukce a zdivo prošla dalšími renesančními a rokokovými zásahy.
Interiér je jednotně stylizován pozdně barokně až rokokově; v presbytáři je severní okno vitráží s Korunováním Panny Marie a další vitráže zobrazují sv. Barbory, sv. Jana Křtitele a sv. Annu. Na hlavním oltáři dominuje obraz sv. Jakuba; boční oltáře jsou zasvěceny sv. Dalším svědcům. Požár z roku 1792 a následné rekonstrukce se odrážejí i v oltářích a v mobiliáři.
Fondy, kroniky a významné osobnosti
V 19. století, v době rozkvětu Františkových Lázní, patřila farnost k širšímu regionu; písemnosti a kroniky zachycují důležitou roli místních osobností, například Aloise Johna a Josefa Zause, jejichž díla i činnost ovlivnily kulturní a náboženský život oblasti. Kostel sv. Jakuba Většího v Horních Lomanech je dnes farním kostelem pro venkovské oblasti Františkových Lázní a spadá pod diecézi Plzeň; pravidelné bohoslužby se konají každou neděli v 11.30 h.
V roce 1989 byla provedena rozsáhlá renovace fasády a v roce 2004 další generální rekonstrukce interiéru a některých uměleckých předmětů. Při opravách bylo odhaleno kvádříkové zdivo severní a jižní fasády, které potvrzuje románský původ stavby. Dne 2. 5. 2009 sloužil v opraveném kostele mši sv. Mons. František Radkovský.
Architektonické a umělecké prvky současného stavu
Barokní jednolodní kostel má pravoúhlý presbytář a západní hranolovou věž; sakristie se nachází po jižní straně presbytáře a nad ní je umístěna oratoř. Vnitřní vybavení pochází z konce 18. a počátku 19. století; některé předměty byly přeneseny z jiných kostelů. Freska nad presbytáři vyobrazuje žehnání Apoštola Jakuba a jeho objímání před zraky katů; v podlaze jsou uloženy náhrobní kameny z roku 1623. Po požárech a opravách byla vnější fasáda i vnitřní vybavení postupně restaurována a doplňována.
Hmotu kostela doplňují vitráže z 20. století, z nichž severní sv. Barbora byla restaurována v roce 2016; ostatní okna obsahují výjevy ze života sv. Jan Křtitele, Zmrtvýchvstalého Krista, sv. Mikuláše a sv. Aloise; presbytář zdobí vitráž s Korunováním Panny Marie a východní okno s Anežkou Římskou.
Historické zdroje a literatura uvádějí široké spektrum pramenů a kronik, z nichž vyplývá bohatá historie farnosti a její význam pro okolní vesnice; v samotné farnosti žije kolem 836 obyvatel v 78 domech a farnost čítá více než 3 000 věřících.
V souvislosti s dalšími záznamy a atlasy je kostel a fara Horní Lomany doložena v několika archivních sbírkách a kronikách Chebska; rané reference a pozdější záznamy tvoří důležité svědectví o vývoji a kulturní roli tohoto místa.
Barokní kostel sv. Jakuba Většího v Horních Lomanech je jedním z mála venkovských kostelů na Chebsku, kde se pravidelně konají mše každou neděli.