Bolestný Kristus je devoční zpodobnění Kristova zmučeného těla po jeho smrti a především Zmrtvýchvstání. Určujícím znakem jsou proto viditelné rány po hřebech a probodnutý bok. Zmučené Kristovo tělo před popravou, tedy bez stigmat, označujeme jako Kristus Trpitel, ačkoliv oba motivy občas ikonograficky i terminologicky splývají.
Variant Bolestného Krista existuje dlouhá řada, přičemž vartianty se někdy vzájemně prolínají. Podle gest Kristových rukou rozlišujeme tři základní typy: Bolestný Kristus ukazující na ránu v boku, Bolestný Kristus s důrazem na rány v dlaních (gesto orans) a Bolestný Kristus se zkříženýma rukama. Krom toho lze motiv Bolestného Krista dále dělit podle toho, zda je Kristus zobrazen spolu s nástroji svého umučení (Arma Christi), s donátory, s anděly, s kalichem nebo s vlastním hrobem. Někdy nacházíme Bolestného Krista stojícího v purpurovém plášti (na způsob Ecce Homo) nebo sedícího (Odpočívající Kristus) a je proto snadno zaměnitelný s pašijovým Kristem Trpitelem. Vzácnějším řešením je Bolestný Kristus Ochranitel, který pod pláštěm ukrývá svůj lid.
Typologie a ikonografické varianty
Bolestný Kristus je tedy nejen zobrazením utrpení, ale i teologickým vyjádřením Zmrtvýchvstání. Důraz na rány v dlaních (stáhnutí gestu orans) a na ránu v boku určují výchozí kompoziční a duchovní principy. Kristus Trpitel zobrazený před popravou se často liší od Bolestného Krista, i když rozhraní bývá tenké a motivy se prolínají.
Motiv se dále obohacuje o Arma Christi, donátory, anděly, kalich a hrob, které vytvářejí kontext utrpení, bohatství symboliky a religiózního vyjadřování. Některé verze zobrazují Krista stojícího v purpurovém plášti nebo sedícího, což ještě více rozestavuje prostorový a časový rámec ztvárnění. Některá díla jsou tak kombinací pašijového Krista Trpitele a Bolestného Krista, což ukazuje pestrost ikonografických řešení.
Historický kontext a exponáty
Bolestný Kristus Jana Zrzavého, Protinožci Jindřicha Štýrského, Sedící dívka od Emila Filly nebo Mořské sasanky od Toyen představují významná díla, která lze vidět ve Wortnerově domě v Českých Budějovicích. Taková díla si zájemci mohou prohlédnout v AJG, kde je výstava zaměřená na mezinárodní kontext symbolismu a surrealismu první třetiny 20. století z vlastní sbírky. Expozice s názvem Mezi symbolismem a surrealismem doplňuje kontext českého a mezinárodního umění té doby.
Ačkoli expozice vznikla z důvodu náhrady za jinou výstavu, kurátor Vlastimil Tetiva ji hodnotí jako významnou ukázku různých podob symbolismu a surrealismu. „Lidé tu uvidí různé varianty symbolismu a podoby surrealismu v podání špičkových umělců. Tuto výstavu bych považoval za takovou chuťovku. Je to příjemná připomínka toho, jaké poklady galerie ve svých sbírkách má,“ uvedl kurátor. Mezi nejzajímavější exponáty patří kolekce obrazů Vojtěcha Preissiga, které balancují na hraně mezi abstrakcí a realitou.
AJGe ve stejném kontextu prezentuje díla Jindřicha Štýrského a Toyen, přičemž návštěvníci mohou vnímat, jak Toyen postupně měnila polohu a styl, zatímco Štýrský začal víc tíhnout k surrealismu. Výstava se zaměřuje na čtyři nejdůležitější okruhy autorova luxusního díla: rané, radostné, expresivní a někdy erotické kresby kolem první světové války, které nahrazují stylizované ženské figury a působí psychologicky bohaté.
Nejvíce pozornosti vyvolává tematika lodí a moří, motiv, jenž se objevuje jako složitá metafora příběhu a jako výrazná vizuální arrangement. Malíř lodě, který „rozházel“ plátno, připomíná jablka poházená po ubruse - náhodně, bez lidí, jako by příběh už skončil a on zachytil jeho poslední moment. Zrzavého práce vycházejí z symbolismu počátku dvacátého století, a i když byl hluboce zakořeněn v osobitém stylu, jeho díla zůstávají čitelná a významově bohatá.
Specifika a interpretace verzi Bolestného Krista
V některých verzích se objevuje zobrazení Krista s hrdou klíčovou gestikulací oranu či s ochranitelským nábojem, kdy pod pláštěm ukrývá svůj lid. Tato dynamika zobrazení vyjadřuje nejen utrpení, ale i ochranu a naději, která je spojena s Kristovým Posledním soudem a Zmrtvstáním.
Všechny uvedené prvky a konkrétní díla ukazují, jak Bolestný Kristus funguje jako spojení mezi náboženskou vírou, ikonografií a aktuálním uměleckým zkoumáním identity moderního umění. Expozice v AJG a související kurátorovy komentáře osvětlují, že Bolestný Kristus nebyl jen historií umění, ale i živým dialogem o víře a estetice v období symbolismu a raného surrealismu.