Areál poutního kostela P. Marie Bolestné se nachází ve střední části obce Mariánské Radčice a dnešní podobu získal v letech 1692-1703, v první fázi byl stavěn Janem Baptistou Matheyem. Loď kostela s transeptem byla realizována po roce 1695 a v pokračování prací došlo k zásadní úpravě původního záměru Giulio Brogio, který připojil obdélnou, protáhlou kopulí sklenutého presbytáře odvozeného ze starších autorových realizací (viz kaple sv. Františka Xaverského v Liběšicích).
Kostel obklopil ambit obdélného půdorysu s předsazeným západním portikem se šesti kaplemi, z nichž čtyři nárožní jsou zmenšenou variantou presbytáře, zbylé dvě obdélné. Klenby ambitů byly později, koncem 18. století, vyzdobeny výjevy z Lorety litanie od Ignáce Tatschnera; interiér kaplí doplnila malířská výzdoba Josefa Kramolína a na stěnách ambitů byly vymalovány legendické výjevy zázračných vyslyšení na přímluvu Panny Marie Bolestné z Mariánských Radčic. V rohových kaplích se rovněž nachází sochařská výzdoba z dílny F. A. Kuena.
Původní barokní vybavení kostela se dochovalo jen z části - chórové lavice, obrazy a sochy presbytáře, kazatelna; část pochází z konce 19. století. Počet kaplí společně s presbytářem vytváří symboliku Sedmi bolestí Panny Marie. Ambit s kaplemi byl postaven v letech 1697-1703 podle návrhu Giulia Broggia.
K ambitu se krčkem napojující fara č. p. 22, která se nachází na jihovýchodní straně, a hospodářská budova navazující v ose na západní křídlo fary. Patrová trojkřídlá barokní fara byla postavena ve dvou etapách - v roce 1719 a letech 1727-1730 podle návrhu Octavia Broggia. Hlavní průčelí má bohaté štukové členění a jeho vstup lemuje mohutný portál. Přízemní zděná budova, pocházející z první poloviny 19. století, sloužila jako hospodářské zázemí fary, k níž se napojuje v ose. Obdélná budova má prosté fasády a její sedlovou střechu kryjí bobrovky.
Popis památkové hodnoty vyzdvihuje, že vysoce hodnotný barokní areál měl v minulosti značný význam jako jedno z předních poutních míst v regionu. Počet kaplí společně s presbytářem vytváří symboliku Sedmi bolestí Panny Marie - areál byl přirovnáván počátkem 18. století k jedné ze čtyř mariánských pevností, a to vedle Zahražan, Horního Jiřetína a Bohosudova.
Farní akce a duchovní život v Mariánských Radčicích jsou nadále propojeny s historickým prostředím, které připomínají poutní chrám i doprovodné budovy. Zázemí fary a ambitní komplex slouží jako důležité místo pro duchovní a společenské akce místní farnosti, které čerpají z bohaté barokní tradice a legend zázračných vyslyšení z Panny Marie Bolestné.
V období současnosti se v rámci akcí farnosti často organizují poutě, prohlídky památkového areálu a aktivity zaměřené na popularizaci historie kostela a jeho okolí. Příběh stavby a její výzdoby je relevantní pro poznání regionálního kulturního dědictví a architektonických trendů období raného baroka v severních Čechách.
Poutní místo Homol
Hlavní prvky areálu a jejich historie
- kostel P. Marie Bolestné s výraznou kopulí presbytáře a římsou pro vnitřní kaple
- ambit s kaplemi kolem kostela, čtyři nárožní kaple a dvě obdélné kaple
- kaple s výzdobou Ignáce Tatschnera a Josefa Kramolína
- sochařská výzdoba dílny F. A. Kuena v rohových kaplích
- fara č. 22 se zázemím a hospodářskou budovou, propojené s areálem
Historické období a architektonické proměny
- stavba začala v 17. století; první fáze dokončena kolem 1692-1703
- ambit a kaple vznikly na konci 17. století včetně připojení kopulí presbytáře
- v 18. století proběhly úpravy výzdoby ambitu a kaplí
- 18. století: areál adaptován na poutní centrum s symbolikou Sedmi bolestí Marie
- 19. století: doplnění části vybavení, modernizace a údržba