V sobotu 28. prosince 2024 se skupina 20 nadšenců rozhodla vyrazit na oblíbený Svatý Hostýn, jeden z nejvyšších vrcholků Hostýnských vrchů. Pro většinu účastníků byl výstup na Svatý Hostýn opravdovým dobrodružstvím. Skupina vyrazila z Bystřice pod Hostýnem, známého městečka, které se nachází na úpatí této hory. Cesta vedla malebnými i lesními stezkami, které se vinuly vzhůru a nabízely nádherné výhledy na okolní krajinu. Stoupání bylo příjemné a pro mnohé turisty dokonce osvěžující. Po cestě se na chvíli zastavili u několika informačních tabulí, které je seznámily s historií Hostýnských hor a okolní přírody. Zatímco většina účastníků zdolávala vrchol pěšky, menší skupinka zvolila pohodlnější variantu a rozhodla se pro cestu autobusem.
Po dosažení vrcholu se celá skupina sešla na nádherné plošině, odkud se všem naskytl výhled na širokou krajinu kolem. Na Svatém Hostýně se nachází nejen významná náboženská památka - bazilika Nanebevzetí Panny Marie, nyní s pěknou vánoční výzdobou a betlémem, ale také vyhlídková věž, z níž je možné spatřit okolní hory a městečka. Po prozkoumání pamětihodností a krátkém odpočinku si skupina vyměnila své dojmy a fotografie. Celý výlet na Svatý Hostýn byl nejen fyzickým zážitkem, ale i příležitostí k poznání místní historie, přírody a kultury. Všichni účastníci, ať už na výstupu na horu nebo při prohlídce památek, si užili den plný přírodních krás a zajímavých informací.
Historické pohlednice sv. Hostýna: Ze sbírky rodiny Liškovy z Holešova. Jedná se o publikaci sestavenou z historických pohlednic Svatého Hostýna a zajímavého povídání z pera Karla Bartoška. Autor textu je současně i editor, který dal dohromady slušné množství dnes už historických pohlednic a fotografií, které pochází ze sbírky manželů Leopolda a Emilie Liškových. Text je zaměřen k zevrubným informacím vztahujícím se zejména k historii, k legendám vázajícím se ke Svatému Hostýnu a údaji o památkách, které na Hostýně stojí či stály a jsou zachyceny na představovaných pohlednicích.
Průvod výstupu zahrnuje přístup po červené TZT (cca 4,5 km s převýšením více než 400 m) z centra Bystřice pod Hostýnem, nebo z opačné strany z obce Chvalčov (na konci obce je u rybníka vyvýšená plocha). Ke kapli Sv. Kříže v přízemí. Stavba rozhledny byla zahájena v červnu roku 1897 a otevřena byla 14. září 1898. Stavba byla vystavěna podle návrhu a představ P. Cibulky. Celkový náklad činil asi 18 tisíc zlatých.
Hostýn fascinoval lidstvo odedávna. Kdysi dávno tu bylo keltské oppidum, jedno z mála na Moravě. Když se budete pozorně dívat, ještě dnes najdete val, který krouží kolem temene hory a je prostoupen dvěma branami - Slavkovskou a Železnou. Stávala tu románská rotunda, říkalo se, že hora je plná stříbrných pokladů. Nejkrásnější je ale pověst o tom, jak Hostýn dostal svou panenku Marii, která srší blesky na nebohé Tatary prchající z lesů pod Hostýnem.
Napijte se léčivého pramene nad Vodní kaplí a projděte se po červené TZT, která vede podél něj až ke kapli. Procházka k rozhledně nabízí krásné výhledy na Hanou a okolní krajinu; z vyhlídkové věže je možno spatřit podle země až do Olomouce. Hostýn, to už je Valašsko, jak se patří, a přece se jednou stranou dívá na Hanou, druhou na Valašsko, stojí tu rozkročený mezi nimi. Až budete mít nakoupeno u stániček, můžete pokračovat k bazilice a prozkoumat interiér s valašskými motivy na stěnách a modrou oblohou pod kupolí.
Pokud zrovna není bohoslužba, lze jít podívat se za oltář a postřehnout, že z Jezulátka létají blesky mezi tatarské hordy. Legenda vypráví, že Tataři při obléhání Moravy se zápasili i s Hostýnem, avšak modlitba k panence Marii a její moc nad blesky prý zneškodnila jejich vojska. Projděte se po kouzelném křížové cestě navržené Dušanem Jurkovičem, kde barevné keramické kachle z Rako Rakovník ještě více podtrhují lidovou secesi.
Rozhledna nabízí žírné pole na Hané a pohled do Olomoucka. Hostýn je vlažně spojen s Hanou i s Valašskem a zároveň stojí mezi oběma. Musíte sem chodit opakovaně, ukazovat Hostýn dětem a známým, a tak mu být pořád na dohled - alespoň v myšlenkách. Vzdálenost od planety je 359 000 kilometrů a v úplňku se na obloze nad Českem objeví podívaná stojící za to. Fotograf Tomáš Bubík se na sociální sítě přiznal, že na vysněnou fotku čekal roky. Zatímco v noc na středu byl Měsíc nejblíže Zemi, když došlo k úplňku, vznikl jev superúplněk.
Podle uvedeného vysvětleníAstronoma Pavla Suchana se jedná o souběh dvou okolností: Měsíc je v úplňku a zároveň je k Zemi nejblíže. Jeden z nejlepších úlovků tohoto výstupu byl nadšený amatér Tomáš Bubík, který vyrazil zachytit superúplněk na Hostýn. „Tak na tenhle záběr jsem čekal bez přehánění několik let,“ dodal Bubík. Podle odborníků se jednalo také o tzv. modrý Měsíc, druhý úplněk v jednom kalendářním měsíci.
Na Hostýně tak vznikají unikátní možnosti kombinovat fyzickou aktivitu s pozorováním nebeských jevů a kulturních památek. Vznikla jedinečná souhra přírody, historie a moderní fotografie, která láká návštěvníky i v zimním období.
tags: #hostyn #mesic #fotografie