Půst je doba výjimečná. Mnohdy se nám stává, že během roku jen s velikým vypětím nacházíme čas na blízké - partnera, děti, přátele. Proto vyhlížíme např. čas dovolené, kdy konečně můžeme být spolu. V podobném významu se odehrává i doba postní. Během roku nám totiž často uniká čas na modlitbu a prostor pro Boha. Proto již více jak sedmnáct set let církev praktikuje jako přípravu na Velikonoce postní dobu, která má tři sloupy: Modlitbu, půst a almužnu.
V postu nejde ani tolik o jídlo, jak se populárně lidé domnívají. Jde mnohem více o čas, o vytvoření prostoru pro Boha. Právě v období postní doby jsme pozváni hledat více času na Boha. Zřeknutí se jídla či zábavy má vést k plné soustředěnosti na Boha ještě jinými prostředky než jen modlitbou.
Protože jde o touhu po intenzitě vztahu s Bohem nejen jednotlivců, ale celého společenství, spojujeme se na začátku Postní doby (na Popeleční středu) a uprostřed Velikonočního tridua (na Velký pátek) společným půstem „zdrženlivosti“ a také „újmy“.
„Zdrženlivost“ se vztahuje na maso teplokrevných zvířat, protože byla v tradici vždy považována za určitý komfort v běžné stravě. Ryby byly naopak chápány jako pokrm chudých a půst zdrženlivosti se na ně nevztahuje. Tento půst se týká všech křesťanů od 14 let.
Na Popeleční středu a Velký pátek jsou dospělí křesťané (od 18 do 60 let), kteří nejsou nemocní, vázáni také půstem „újmy“, což znamená, že pouze jednou za den se smí najíst do sytosti. Tento výraz nabídnutí sebe sama Bohu, je také cestou sebeovládání a navíc prostředky ušetřené postem shromažďujeme pro nějaký charitativní účel.
Kán. Kán. Kán. Kán. 1252: Zákonem pokání zdrženlivosti jsou vázáni osoby od dovršeného čtrnáctého věku; zákonem pokání jsou vázáni všichni zletilí až do započatého šedesátého roku.
Postní praktiky jako duchovní směrování
Postní doba nabízí nejen sebezdržení, ale i čas pro modlitbu a almužnu; jde o celkové uvědomění si potřeby Boha a potřeb druhých. V souladu s tímto pojetím se zdrženlivost vztahuje na určité druhy potravy a na celou odpovědnost vůči bližním prostřednictvím darů a skutků milosrdenství.
Pro věřící je důležité uvědomění, že nejde jen o redukci jídla, ale o změnu postoje, která umožní prohloubit vztah k Bohu a komunitě. Půst a almužna se vzájemně doplňují jako dvě dimenze, které vedou k větší pokoře a štědrosti ve prospěch těch, kteří iniciativu potřebují.
Co je almužna? | Katechismus pro děti
Rysy a hranice postního období
- Postní doba má tři sloupy: modlitbu, půst a almužnu.
- „Zdrženlivost“ se vztahuje na maso teplokrevných zvířat; ryby bývají považovány za pokrm chudých.
- Půst se týká dospělých od 14 let s výjimkou, že zdrženlivost na jídlo pro určitou skupinu nemusí platit pro všechny.
- Na Popeleční středu a Velký pátek jsou dospělí (18-60 let), kteří nejsou nemocní, vázáni půstem „újmy“ - jen jednou za den se smí nasytit do plné míry.
Tento rámec půstu a zdrženlivosti nabízí cestu k sebeovládání a k shromažďování prostředků pro charitu. Je to také čas, kdy věřící hledají prostor pro hlubší kontakt s Bohem a pro duchovní obohacení celé komunity.
| Prvek postní doby | Charakteristika |
|---|---|
| Modlitba | Ztišení, kontakt s Bohem, společná i soukromá modlitba |
| Půst | Omezení požitků, zdrženlivost v jídle a zábavě |
| Almužna | Darování a služba potřebným, podpora charitativních projektů |