Barokní kostel Nejsvětější Trojice byl na místě kaple sv. Anny vystavěn v letech 1616 - 1628. Stavbu započal Oldřich Doudlebský z Doudleb, dokončil jeho syn Adam Fridrich s manželkou Dorotou, rozenou Vratislavovou z Mitrovic.
Na vítězném oblouku, polokruhově sklenutém na straně k lodi, je znak z kamene vytesaný (v pravém poli půlměsíc, v levém tři hvězdy vertikálně nad sebou) s letopočtem 1695, dokumentující opravu kostela, která byla provedena v tomto roce za Jana Franze.
Jan Franz, měšťan Nového města pražského, jemuž nadějkovské panství náleželo od r. 1668, ve své poslední vůli založil nadaci pro kněze, aby měla obec vlastního duchovního pastýře. Do této doby dojížděl do Nadějkova kněz z Chyšek každou třetí neděli. Nevyhovující malou svatyni dal v roce 1695 zbořit a začal stavět nový kostel Nejsvětější Trojice. Stavba byla dokončena až v roce 1702.
Nově přestavěn byl kostel r. 1738 za V. Ignáce Deyma ze Stříteže. Tento dal v roce 1734 v Nadějkově zřídit hřbitov u kostela, který sloužil až do velkého moru v roce 1772. Tehdy se začalo pohřbívat u křížku za vsí, kde byl později zřízen nový hřbitov. Hrabě Deym zakoupil také zvon pro kostel a v roce 1738 dal vystavět faru a opravit budovu školy.
Na hlavním oltáři byl původně obraz Nejsvětější Trojice od neznámého autora. V roce 1847 byl nahrazen obrazem novým, který namaloval malíř Vilém Kandler v Římě, kde jej také posvětil tehdejší papež Pius IX. Obraz daroval Alois Klár, zakladatel Klárova ústavu slepců v Praze. V roce 1903 byl tento obraz sejmut a nahrazen obrazem Nejsvětější Trojice od akad. malíře Karla Becka. Traduje se, že modelem mu stáli nadějkovští obyvatelé - např. Bůh Otec má tvář kováře Hermy, jeden z andělíčků hraběnky Karoliny Vratislavové - Kokořové.
Na postranním oltáři je obraz sv. Jana od malíře Františka Kaschtiaka z Prahy z r. 1934, na druhém bočním oltáři byl původně obraz Panny Marie od téhož autora, ale protože stálou vlhkostí sešel, byl nahrazen reprodukcí Rafaelova obrazu od malíře Josefa Raka z Prahy. Na postranním oltáři sv. Kříže byl obraz sv. Anny v oválném barokním rámu od neznámého autora.
Dřevěná kazatelna je barokní, z XVII. století, ozdobena kartušemi, reliéfy evangelistů a sochou sv. Jana Křtitele s beránkem. Mezi dlažebními kameny jsou kamenné příkrovy dvou hrobek. První je blíže k presbytáři, krytá kamenem se dvěma šlechtickými znaky v rozích, byla zřízena za hraběte Václava Deyma ze Stříteže a v r. 1737 do ní byl pohřben zámecký purkrabí Jan Minir a jeho dcera Rozálie, která se dožila pouhých devíti dní. Ve duhé hrobce jsou uloženy pozůstatky polního zbrojmistra Antonína, svobodného pána z Feuersteinu, a jeho bratra Ondřeje, svobodného pána z Feuersteinu. Ve výklenku stěny u vedlejšího oltáře Panny Marie je umístěno pískovcové poprsí Antonína Feuersteina. Podstavec sochy je žulový a je na něm latinský nápis, v překladu do češtiny: "Občanu lidumilnému, pohostinnému. Otcovi chudých. Antonínu svobod. p. Feuersteinovi, nejvyššímu teresianskému veliteli dělostřelectva, rytíři Velikého kříže, Nejvyšší vojenské rady dvornímu tajnému radovi, druhdy pánu Nadějkova, svému strýčkovi. Dne 26. ledna 1780 zemřelému. Pomníka na památku postravil. Z otce vnuk, vděčný dědic. Antonín hrabě Feuerstein. Rytíř řádu ryt. sv. Václava."
Varhany byly původně z roku 1758. Roku 1779 byly pořízeny nové, od Fridricha Semráda, varhanáře v Sedlci, za 200 zlatých. Stalo se tak zásluhou Apolonie Scherzové, baronky z Kleinmühle, která v roce 1755 opatřila pro kostel také oltář a kazatelnu. Věž byla původně dvoubáňová, po požáru v roce 1859 byla nahrazena jehlancovou. Na jejím vrcholu byl kříž, zhotovený kovářem Hynkem Davídkem z Nadějkova. Ve zvonici bývaly zavěšeny tři zvony, z nichž dva, první o průměru 66 cm a výšce 49 cm z r. 1791 a druhý 28 cm vysoký a 38 cm široký, byly zrekvírovány v I. světové válce. Zůstal prostřední z r. 1728, 36 cm vysoký a 49 cm široký. Po válce byly pořízeny dva nové zvony, jeden osadníky a jeden z daru amerického krajana Josefa Duška, ale i ty byly opět ve II. světové válce dne 23.3.1942 zrekvírovány. Kostelní věž byla r. 1923 pobyta plechem a červeně natřena nákladem 1200 Kč. Během měsíce srpna a září r. 1935 byly provedeny opravy chrámového zařízení a kostel vymalován ak. malířem Josefem Rakem z Prahy nákladem 15 000 Kč ze sbírek, které vynesly 33 000 Kč. Pořízena byla též nová okna, lavice a hromosvody a opraveny varhany.
V letech 2008-10 byl kostel nově vymalován, proběhla rekonstrukce oltáře a věž dostala novou plechovou střechu. Nový zvon do kostela věnovala rodina Dvořákova z Micáskova. Odkaz: kostel na stránkách farnosti Nadějkov. Nadějkovské zvony (autor: Jan Kopřiva, Český rozhlas).
V závěru severní strany kostela je postavena věž, v jejímž druhém patře se nalézá dřevěná zvonová stolice. V ní jsou dnes zavěšeny dva zvony, jeden starý a jeden nový. V 1. světové válce byly rekvírovány dva zvony, velký z roku 1791, zasvěcený Nejsv. Trojici, a malý z roku 1743, zasvěcený sv. Barboře. Dva nové zvony, pořízené v meziválečné době, byly znovu rekvírovány ve válce, 23. 3. 1942. Je potěšující, že starší zvon byl ponechán na ruční zvonění. Spolu s novým zvonem zní v souzvuku velké tercie.
Zvon »Sv. Zdislava«: Hlavní tón es2, průměr 63,5 cm , hmotnost přibližně 150 kg . Zvon ulil roku 2003 Josef Tkadlec v Halenkově u Vsetína. Vysvěcen ve svátek svatého apoštola Matouše dne 21. 9. 2003. Na plášti jsou dva výjevy ze života svaté Zdislavy: 1) světice s čtveřicí dětí, s nápisem: SVATÁ ZDISLAVO, PŘIMLOUVEJ SE ZA NAŠE RODINY 2) světice rozdělující milodary třem chudým, s nápisem: SVATÁ ZDISLAVO, POSILNI V NÁS MILOSRDNOU LÁSKU. Na dolním okraji je jméno zvonu a věnovací nápis: SVATÁ ZDISLAVA. ZVON DAROVAL PAN VÁCLAV DVOŘÁK Z VRATIŠOVA, LÉTA PÁNĚ 2003
Katedrála o třech dějstvích - Dějství prvé - Králův sen 1994
Zvon »Sv. Vít«: Hlavní tón g2, průměr 49,3 cm , hmotnost přibližně 75 kg . Zvon ulil 1728 neznámý barokní jihočeský zvonař. Na plášti reliéf sv. Víta a zatím blíže neurčený erb.
Kostel je součástí řadové ulicové zástavby, v sousedství bývalé fary a budovy obecního úřadu. Není orientován, vstupní štítovým průčelím směřuje na V do prostoru obdélného náměstí. Je vybudován na půdorysu průniku několika obdélníků, který vznikl připojením stavby sakristie s oratoří, věže a předsíně vedoucí do věže, na jižní stěnu k základním obdélníkům lodi a presbytáře.
Presbytář, mírně hmotově ustupující, s rovným závěrem, je obrácen k západu. Pěší komunikace za presbytářem vedla k brance do areálu zahrady zámku. Obdélná loď s třídílným uličním průčelím, členěným pilastry. Vstup je obdélný, s kamenným tesaným ostěním s uchy. Nad ním je vyzděna štukem orámovaná nika s konchou a mušlí, pro umístění sochy.
Průčelí vrcholí patrovým zvlněným štítem, jeho horní trojúhelná nástavec je nesení svazčitými pilastry. Loď osvětlují po obou stranách tři okna, krátká, půlkruhově završená. Střecha je nad lodí sedlová. Loď je zaklenuta křížovými klenbami, opírajícími se o pilastry. Na severní stěně je vyzděna nika, v níž je umístěna mramorová skulptura - poprsí zbrojmistra Antonína Feuersteina, z r. 1780.
Krátký obdélník presbytáře má na severní a západní straně po J obdobném oknu, pod západním oknem je ještě kruhové okénko, členění fasády se neliší. Je rovněž zaklenut křížovou shodnou klenbou, do prostoru kněžiště vede útlý vítězný oblouk, segmentový, spočívající na konzolách pilastrů. Na jižní stěně je na omítaných, ozdobně tesaných krakorcích se stlačenými volutami vynesen balkon oratoře, která se otevírá půlkruhovým oknem do kněžiště. Pod balkonem je prolomen obdélný vstup do sakristie, je rámován kamenným ostěním. Oratoř je osvětlována dvěma obdélnými okny na západní stěně, jedním na jižní. Přístupná je obdélným vstupem s obdobným ostěním jako na průčelí kostela. Zastřešena je polovinou stanové střechy. Těleso věže, vybudované na čtvercové základně, je přizděno ke hmotě oratoře, je dvoupatrová, v 2. patře je prostor zvonice, opatřené 4 žaluziovými okny, obdélnými, vloženými do špalety, která je završena půlkruhem. Prostor vnitřního schodiště je osvětlen krátkým oknem s půlkruhovým obloukem, sakristie v podvěží obdélným okénkem v líci. Boční vstup z jižní stěny do sakristie a věže je vytvořen v předsíni, přizděné k východní straně věže a jižní stěně kostela, vstup obdélný, okénko za špaletou rovněž.
tags: #kostel #nejsvetejsi #trojice #nadejkov