Relikviář svatého Maura z Bečova nad Teplou: zázrak románského zlatnictví a jeho tajemství

N největší poklady v Česku patří zlatem, stříbrem a drahými kameny vykládaný relikviář svatého Maura, který si dnes můžete prohlédnout na zámku v Bečově nad Teplou. Relikviář svatého Maura je dokladem románského zlatnictví mimořádné výtvarné i řemeslné kvality. Po korunovačních klenotech se považuje za druhou nejvýznamnější památku tohoto druhu v České republice. Uvnitř se nachází kosterní ostatky sv. Jana Křtitele, sv. Maura, sv. Timoteje a sv. Apolináře.

Náročné restaurátorské práce probíhaly na památce až do roku 2002, kdy byl relikviář slavnostně zpřístupněn návštěvníkům zámku Bečov. Nyní je vystaven v tzv. A kdo byl onen svatý Maur? Světec tohoto jména žil v 1. století a působil v ulicích Remeše jako vedoucí místní křesťanské obce. Za šíření víry byl odsouzen k pobytu ve vězení, kde pokračoval v obracení lidí na křesťanství. Po pokřtění asi 50 spoluvězňů včetně sv. Timoteje byl odsouzen k smrti.

Historie a vznik relikviáře

Z historie relikviáře sv. Vynikající památka byla zhotovena pro benediktinské opatství ve Florennes v první čtvrtině 13. století. Kosterní ostatky sv. Maura, Timoteje, Apolináře a Jana Křtitele získalo opatství darem již krátce po svém založení (počátkem 11. st.) a také pro ně zhotovilo schránku, která se však nedochovala. V 18. století však památka značně zchátrala a církev neměla peníze na její obnovu, proto relikviář roku 1838 prodala za dva a půl tisíce zlatých panu Alfredu de Beaufort, který ji nechal zrestaurovat a potom jej přemístil na svůj zámek v Bečově nad Teplou.

Na svůj majetek však nezapomněli a po čtyřiceti letech, prostřednictvím zprostředkovatele, roku 1984 kontaktovali místní úřady s tím, že by za čtvrt milionu dolarů rádi koupili jednu historickou památku, která je prý zakopaná kdesi v západních Čechách. Při jednání vyšlo postupně najevo, že vzácný předmět je velký přibližně jako konferenční stolek a je ukrytý přibližně 100 kilometrů vzdušnou čarou od Norimberku.

Unikátní objev se podařil při čištění relikviáře sv. Maura v roce 2021. Mezi kameny, které zdobí národní kulturní památku nesmírné hodnoty, objevili i takzvaný ropuší kámen. Odborná expertiza potvrdila, že nejde o minerál, ale o objekt, který byl v raném středověku opředen řadou mýtů. Ropuší kámen je ve skutečnosti zkamenělý zub druhohorní ryby.

Součásti a význam relikviáře

Relikviář byl zhotoven pro benediktinské opatství ve Florennes v první čtvrtině 13. století a v 19. století znovu získal svou současnou trajektorii do Bečova. Uvnitř relikviáře jsou kosterní ostatky sv. Jana Křtitele, sv. Maura, sv. Timoteje a sv. Apolináře, čímž tvoří jednu z nejvýznamnějších románsko-gotických památek u nás.

Pro veřejnost je dnes relikviář zpřístupněn na zámku Bečov nad Teplou, kde návštěvníci mohou obdivovat mimořádnou výtvarnou a řemeslnou kvalitu zlatnické práce, která z něj činí druhou nejvýznamnější památku tohoto druhu v České republice po korunovačních klenotech.

Vzdělávací a propojovací program

Cestování bez bariér: Relikviář sv. Prohlídka zejména pro návštěvníky mladších věkových kategorií (8-12 let), jejímž hlavním motivem je relikviář svatého Maura. Obsahem programu je zábavnou formou za pomoci modelu relikviáře svatého Maura v měřítku 1:1 usnadnit pochopení základních pojmů - relikvie, relikviář, světec apod. Model relikviáře svatého Maura je využíván také zrakově postiženými. Navštivte relikviář svatého Maura na zámku v Bečově nad Teplou.

V rámci programu jsou návštěvníkům představeny hlavní souvislosti s dějinami památky a jejími posvátnými i kulturními rozměry, které ukazují, jak se mýtus a historie propojují v jedinečné historické památce.

1. Uvnitř relikviáře se nachází kosterní ostatky čtyř světců.
2. Relikviář vznikl pro florenské opatství ve 13. století.
3. Ropuší kámen odhalil zub druhohorní ryby, nikoli minerál.

Upozornění: Relikviář byl v 19. století obnoven a získal svou dnešní podobu díky investicím a restaurování, které pokračovaly až do začátku 21. století.

tags: #hrad #becov #relikviar