Za Václava Ferdinanda Caretto-Milessimo bylo sídlo po roce 1689 přestavěno na barokní zámek.
Ambiciózního projekt J.J. Wircha zřejmě původně předpokladal vícekřídlou dispozici, realizováno bylo pouze jedno křídlo s arkádami v přízemí a rizalitem v hlavním průčelí.
Při pozdně barokní přestavbě kolem roku 1770 byl rizalit rozšířen vloženým portikem, přízemní arkády byly zazděny.
Po vymření Caretto-Milessimů zdědil vilémovské panství vzdálený příbuzný Václav Reiský z Dubnitz, jehož potomkům zámek patřil až do roku 1945.
Po zestátnění umístil zdejší národní výbor v budově zámku školu, která zde sídlila až do roku 1991, kdy byl zámek navrácen Reiským.
V té době je budováno množství chrámů, a to zejména na Moravě.
Jedním z nich je právě ten ve Vilémově.
Stavba byla zahájena v roce 1931.
V té době byl na Moravě biskupem svatý mučedník Gorazd II. (vlastním jménem Matěj Pavlík), kterého zavraždili nacisté 4. září 1942.
Chrám projektoval Eduard Brosinger z nedaleké Senice na Hané a stavbu řídil archimandrita Andrej Kolomacký.
Chrám byl ustanoven jako farní a 14. srpna 1932 slavnostně vysvěcen.
V roce 1991 byl u chrámu založen ženský monastýr (pravoslavný klášter) Zesnutí Přesvaté Bohorodice s Cyrilometodějským duchovním centrem sv. Gorazda.
V současnosti klášter obývají čtyři řádové sestry, které přišly z rumunského kláštera Varatic.
V čele monastýru je v současnosti igumena (matka představená) Alexie.
Matyáš Korvín byl zvolen uherským králem v roce 1458, byl zetěm Jiřího z Poděbrad.
Vystupoval jako poslušný syn římské církve a když papež Pavel II. prohlásil Jiřího z Poděbrad za sesazeného z trůnu a vyhlásil proti němu křižácké tažení, ujal se této kladby Matyáš.
Jeho vojska úspěčně dobyla Moravu a v roce 1469 se začal uherský král se svým vojskem přesouvat z Moravy do Čech.
Byl si téměř jistý svým vítězstvím.
Vojska obléhala Chrudim, ale dobýt se jim toto město nepodařilo, ale vypálen byl Heřmanův Městec.
Čáslav vojska také nedobyla a proto se rozhodla v únoru 1469 k ústupu zpět na Moravu a u Vilémova byla obklíčena vojskem Jiřího z Poděbrad.
Matyáš byl donucen k vyjednávání a v nedalekém Úhrově podepsal příměří.
Válka však neskončila i když válečné štěstí od těchto událostí se vrátilo zpět k Jiřímu z Poděbrad.
Jiří z Poděbrad vládl v letech 1458-1471.
Usiloval o překonání izolace českých zemí, proto se obrátil na ostatní evropské panovníky a navrhl jim vytvoření mírové organizace křesťanských států.
V místní části Vilémova v Klášteře u cesty vedoucí do Nasavrk stojí dřevěný kříž, v místě kde jsou pochováni vojáci, kteří zemřeli v polní nemocnici.
Pocházeli z rakouské armády, která pod vedením arcivévody Karla byla v roce 1809 poražena Napoleonem u Wagramu.
Během devíti měsíců zemřelo 296 osob.
Někteří vojáci byli z Čech, Haliče, Horních a Dolních Rakous, Solnohrad, Itálie.
Červenice u Kláštera Nad Klášterem vpravo směrem na Golčův Jeníkov je táhlý svah zvaný Červenice.
Obyvatelstvo Vilémova a okolí bylo v dobách husitských věrno straně podobojí.
V roce 1521 bratří Václav a Hynek z Perknova dali tisknout ve Vilémově hlavní spis duchovního otce " Jednoty " Petra Chelčického " Síť víry pravé ".
Kostel sv. Barokní, rozlehlá, jednolodní stavba s trojboce uzavřeným presbytářem a středověkou hranolovitou věží.
Původně renezanční tvrz přestavěná do dnešní podoby pozdně barokního zámku.
V současné době se zde pořádají mezinárodní konference a sídlo zde má Institut pro výzkum mezinárodních vztahů.
