Římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vsetíně je netypickou církevní stavbou pobělohorského baroka ze 17. století, která měla původně jiné určení. Majitel panství hrabě Jiří Illésházy chtěl vybudovat nový zámek, ale po vyhoření původního dřevěného kostela a fary roku 1683 věnoval nedokončenou stavbu zámku katolické církvi. Po nutných úpravách byl kostel vysvěcen roku 1689. Z původního zámku zůstaly zachovány obranné nárožní rondely se střílnami a v západní zdi pozůstatky po konzolách plánovaného balkonu.
V 19. století proběhly úpravy kostelní věže. Výklenková kaple na obdélném půdorysu stojí při chodníku na hlavní silnici, levou stranou přiléhá k domu. Kaple je zastřešena sedlovou stříškou a vnitřní prostor je uzavřen železnou mříží. Předmětem ochrany je kaple se sousoším Panny Marie, které stojí na hlavním oltáři křtinského chrámu.
Podle historických popisů byla kaple vystavěna krátce po ničivém požáru města v roce 1725 na ochranu města Matkou Boží před dalšími katastrofami. Kaple byla součástí procesí, která tudy směřovala k poutnímu kostelu Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény v Chlumu sv. Maří. Již kolem roku 1730 je kaple zmíněna jako součást ritualů chlumských procesí. Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války kaple chátrala a vnitřní zařízení bylo zřejmě rozkradeno či zničeno.
Na počátku 21. století byla kaple Panny Marie zapsána na státní seznam kulturních památek České republiky (2002). Dnes je v interiéru kaple postavena novodobá plastika truchlící ženy u hrobu s mohutným křížem, pocházející z některého z náhrobků hřbitova. Ve štítu kaple je vsazeno slepé oválné zasklené okno s modře malovanou deskou a plastickou svatozáří s planoucím srdcem uprostřed a Stigmatou Ježíše Krista.
O zjevení Panny Marie se traduje legenda z roku 1210 poblíž Křtin: Panna Marie se prý objevila v Bukovince při velké bouřce na rozkvetlém kaštanu. Tehdejší událost připomíná kamenná soška Panny Marie, která dnes stojí na hlavním oltáři křtinského chrámu. Ke zjevení mělo dojít v blízkosti původního kostela v Bukovince, který stál spolu se starým hřbitovem za dnešní požární nádrží. Na památku zjevení Panny Marie stojí kaplička při výjezdu na Račice.
Významné detaily kaple zahrnují výklenek sklenutý půlkruhem, pilastry s římsovitým zakončením, šambránu nad zakončením oblouku a trojúhelníkový štít zdobený profilovanou římsou. Kaple je zakončena kamenným křížem na střeše a vnitřní prostor obsahuje plastiky Panny Marie Staroboleslavské s anděly na hranolovitém pilíři a oltářními sochami, včetně detailů podle popisu z výzdoby výklenku.
Ke kapli patří prostory a stavby v bezprostředním okolí: po pravici kapličky je dům s číslem popisným 292, za kaplí je vysoká cihlová zeď oddělující sousední pozemky a kaple bývá uzavřena mříží s vrátky, které bývají opatřeny zámkem. Předmětem ochrany je kaple spolu se sochou Panny Marie a s tím souvisejícími prvky výzdoby a sochařskými výtvory.
- Historický kontext zámku a kostela: Illésházy a vznik netypické stavby; 1689 vysvěcení po úpravách.
- Architektonické a stavebně-vojenské prvky: obranné rondely a středověké konzoly balkonu.
- Kaple v místním ritu a procesích: místa, sochy a výzdoby spojené s poutí a kalendářem procesí.
- Moderní památková ochrana a současný stav: zapsání na seznam památek, plastiky a interiérové úpravy.
- Mytologické a historické legendy o zjevení Panny Marie a jejich místopisná připomínka.
Historické a architektonické souvislosti zámku a kostela
Po vyhoření původního dřevěného kostela a fary v roce 1683 byl nedokončený zámek věnován katolické církvi, a to s nutnými úpravami, po nichž byl kostel vysvět v roce 1689. Z původního zámku zůstaly zachovány obranné nárožní rondely se střílnami a v západní zdi zbytky konzol plánovaného balkonu. V 19. století byla věž kostela upravena. Významně narůstá význam kaple jako místa chránícího město a jako součást poutní cesty k mládí Chlumu sv. Maří.
Kaple na obdélném půdorysu s výklenkem je niezwykle detailně popsána: výklenek kaple je sklenut půlkruhem; pilastry na soklech s římsovitým zakončením; šambrána nad zakončením oblouku; vrchol klenáku protíná kladí nesené bočními pilastry; štít kaple má trojúhelníkovou, profilovanou římsu; střecha je kryta plechem a na jejím čele je kamenný kříž s volutkami. Panna Marie ve výklenku představuje královnu nebes, stojí na soklíku, drží v pravé ruce zbytek žezla a v levé ruce Ježíška; po stranách klečí andělé a dítě.
Kaple byla vnitřně původně vybavena dřevěnou barokní sochou Panny Marie Bolestné z 18. století a postavena v oltářním výklenku; po válce byl interiér chátrající, a tak se z něho zřejmě vytratily nebo zničily některé zajímavé sochy a ornamenty. Dnešní interiér kaple uvádí plastiku truchlící ženy u hrobu s mohutným křížem; v ní je zobrazeno duchovní dědictví minulosti a snaha o obnovení duchovní atmosféry místa.
Kapli a kostelu je společná historická linka: procesní trasa z Chlumu sv. Maří, Panny Marie z Bukovinky a další poutní místa; kroniky uvádějí, že k tragickým událostem města došlo v roce 1725 a že kaple vznikla jako ochrana města před dalšími katastrofami. Zjevení Panny Marie v Bukovince se pojí s místem i časem kolem roku 1210 a je spojeno s kamenem a bouřkou; kamenná soška Panny Marie, která zůstala po staletí, je dnes součástí křtinského chrámu.
Současný stav a význam kaple
Dnes je kaple zapsána na státním seznamu kulturních památek České republiky; uvnitř stojí novodobá plastika truchlící ženy a kříže, a hlavní oltář obsahuje sochu Panny Marie a Ježíška. Ke kapli patří ozdobná mříž s vrátky a zámkem, kaple stojí mezi domy a silnicí, zdi a kaplička spolu tvoří historickou skladbu místa. Pro návštěvníky je toto místo zajímavé nejen pro architekturu a umělecké prvky, ale i pro bohatý kontext poutních cest a místních legend.