Hrbitovní kaple v Přibyslavi a s ní spojený hřbitov tvoří významný soubor sakrální a památkové architektury s historií od 19. století po současnost. Hřbitov, založený 10. července 1833 na základě smlouvy mezi městem a přifařenými obcemi, se postupně rozšiřoval podle rostoucích potřeb města a stal se místem posledního odpočinku významných osobností české kultury a politiky. Slavit se zde začalo v roce 1875 rozšířením hřbitova a následnými projekty, které vyústily do vytvoření sektorů A, B, C a D a provozních prostorů.
Hřbitovní kaple s kapitulní hrobkou na Vyšehradském hřbitově byla postavena jako součást severní arkády dle projektu Antonína Wiehla v roce 1899. Návrh k úpravám hřbitova a k této stavbě vzešel od probošta Vyšehradské kapituly Mikuláše Karlacha už v roce 1871, nejprve v novogotickém stylu, později v dobovém novorenesančním stylu. Většinu arkád s toskánskými sloupy a křížovými klenbami uskutečnil architekt A. Wiehl v letech 1899-1908. Malířskou výzdobu arkád s novorenesančním dekorem navrhl a provedl malíř Rudolf Říhovský, inspirovaný římskými katakombami a Rafaelovými lodžiemi ve Vatikánu.
Po stranách centrální hřbitovní kaple s půlkruhovou apsidou jsou souměrně umístěny dvě menší místnosti, které sloužily jako umrlčí komora a zázemí kaple. V podzemí kaple jsou umístěny tři místnosti (kopírující dispoziční řešení a rozměry přízemí), sloužící jako krypta. Přístup do podzemní krypty je umožněn obdélníkovým otvorem v podlaze centrální kaple, otvor je zakryt mramorovým poklopem s dekorem kříže a kovovými úchyty. V levé místnosti byly podél stěn rozmístěny historické náhrobní kameny a přilehlá pravá místnost byla upravena jako pietní mauzoleum významných proboštů kapituly Václava Štulce, Mikuláše Karlacha a biskupa Františka Zapletala.
Interiéry kaple prošly restauracemi: oltářní menza s oltářní skulpturou Ukřižování byla restaurována, a v podzemí krypty byl proveden průzkum v březnu roku 2005. Hřbitovní kaple byla užívána Správou pražských hřbitovů od roku 1961 do roku 1997, poté došlo k obnovení a opravám. Kromě toho byla hřbitovní kaple i s kryptou, a hřbitovní areál prošel v průběhu let významnými úpravami a rekonstrukcemi.
Mezi významnějšími známými hroby a osobnostmi spojenými s Vyšehradskou kapitulou se nacházejí i další církevní představitelé, jezuité, řeholní sestry a další významné osobnosti české vědy, kultury a umění. Kaple je umístěna v západní části rozlehlého hřbitova, který se nachází necelý 1 km severně od historického jádra. K východní části severní stěny lodi je přisazena kaple zvaná Möllerovská s polygonálním závěrem, a plocha hřbitova má nepravidelný polygonální obrys ohraničený ohradní zdí se současnou hlavní branou na západní straně.
V západní části hřbitova při ohradní zdi stojí rohová pseudorománská kaple a nedaleko ní při severní ohradní zdi pak najdeme dvojici pseudogotických hrobek rodin Russheim-Mikschik a Miřičkovy-Stadlerovy. Při severovýchodním úseku hřbitovní zdi je situována novorenesanční hrobka. Za vstupní branou vlevo stojí litinový pamětní kříž a boží muka. Za jedinečnou historií hřbitova stojí příběhy pohřbených rodin a významných osobností, jejichž život byl úzce spojen s církevní správou a vyšehradskou kapitule.
Novogotická kaple evangelického hřbitova ve městě Konkrétní lokalitu popisuje jiná kapitola, která připomíná, že stavby tohoto druhu bývají často spojeny s obdobnými historickými obdobími a proměnami architektury. Krátce zmiňme, že v roce 1906 byla postavena jiná kaple stavitelem Hugo Königsbergerem, která prošla částečným chátráním a rekonstrukcemi spolu se zahrnujícími edicemi. Příběh dalších kaplí svědčí o komplexnosti hřbitovních areálů a jejich vitalitě pro místní paměť.
- Vznik a rozšíření hřbitova během 19. století.
- Architektura a výzdoba hřbitovní kaple a architektura arkád.
- Podzemní krypta a pietní prostor pro významné probošty.
- Historie pohřebišť a významných osobností spojených s Vyšehradskou kapitoulou.
- Současné údržby, restaurování a význam hřbitova pro identitu města.
Kaple je místem, kde se spojuje duchovní a kulturní dědictví, a její historie ukazuje, jak se podobné objekty vyvíjely od novogotických po renesanční prvky a jak se postupně formovala role hřbitova jako místa posledního odpočinku významných jedinců české historie.