Liturgický neboli církevní kalendář slouží jako praktická pomůcka pro duchovní i laiky, která poskytuje informace o tom, kdy se slaví jaký svátek a seznamuje s jednotlivými liturgickými obdobími. Kalendář se hodí zejména kněžím, jáhnům, ministrantům a varhaníkům. Liturgický rok nebo též Církevní rok je v křesťanském prostředí souhrn svátečních dnů a časových úseků, které je sestaven do pevné struktury v období jednoho roku. Kromě toho také určuje, které úryvky z Písma se při bohoslužbách mají číst.
Hlavní model a struktura liturgického roku
Liturgický rok má několik společných bodů s občanským kalendářem. U nás se jedná o Velikonoce, Vánoce, slavnost svatých Cyrila a Metoděje (5. července), svátek sv. Václava (28. září) a státní svátek české státnosti. Liturgický kalendář vznikl překrytím dvou velkých cyklů svátků - pohyblivého a stálého. Stálý je vázaný na pevná data kalendáře. Jde o jména světců uctívaných v římskokatolické církvi ve spojení s pevně stanovenými dny v roce. Některé zdroje hovoří o tzv. sanktorálu (Rok se svatými). U pohyblivého cyklu svátků je závislost na datu Velikonoc a od nich se odpočítává. Užívá se pro něj pojem temporál (Rok Páně), který uvádí svátky a sváteční období podle biblických událostí Nového Zákona, resp. Ježíšova života.
Do liturgického kalendáře patří i další slavnosti, svátky a památky podle liturgického kalendáře platného na daném území, diecézi či řádu. Advent: První adventní neděle, Svatý Mikuláš, Neposkvrněné početí Panny Marie, Gaudete. Vánoce: Štědrý den, Narození Páně, Svátek sv. Štěpána, Svátek sv. Jana, Svátek Mláďátek, Svaté rodiny, Oktáv Narození Páně, Zjevení Páně, Křtu Páně. Liturgické mezidobí: Svátek Uvedení Páně do chrámu (Hromnice). Postní doba: Popeleční středa, Laetare, Květná neděle, Svatý týden. Velikonoční triduum: Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Velikonoční vigilie, Zmrtvýchvstání Páně. Velikonoce: Velikonoční vigilie, Zmrtvýchvstání Páně, Velikonoční oktáv, Velikonoční pondělí, Bílá neděle, Nanebevstoupení Páně, Letnice. Liturgické mezidobí: Slavnost Nejsvětější Trojice, Slavnost Těla a Krve Páně, Nejsvětější Srdce Ježíšovo, Proměnění Páně, Povýšení svatého Kříže, Slavnost Všech svatých, Dušičky, Slavnost Ježíše Krista Krále.
Liturgický kalendář také zahrnuje možnost online, ke stažení i do mobilu. Program kalendáře je možné stáhnout na webu ZDE. Pro každý den v roce budete mít k dispozici zobrazování citace denní liturgie, liturgických čtení, jména z občanského a liturgického kalendáře, seznam světců na den, název dne, svátky, slavnosti, památky atd. Kalendář je možné pro vybrané dny vyhledat podle jmen či světců a lze jej i tisknout ve formátu PDF.
Jména a slavení jmenin
Jména, oslava jmenin
Slavení jmenin má své kořeny v raně křesťanském období a jeho účelem bylo snížit význam oslav narozenin, které byly vnímány jako pohanský a nekřesťanský rituál. Jednotlivým dnům roku byla přiřazena připomenutí významných světců a mučedníků, z čehož postupně vznikl církevní jmenný kalendář. Křtěnci tak od 15. století dostávají jména podle svatých a mučedníků, kteří se stali jejich patrony. V současné době má více než 72% obyvatel České republiky jméno po světci. Pokřtěných je však jen přibližně polovina z nich. Jmeniny se slaví především v Evropě a v Latinské Americe, přičemž v silně katolických zemích, jako je Polsko, se přikládá mnohdy větší význam jmeninám než narozeninám. Český církevní kalendář uvádí téměř 2500 křestních jmen patronů a světců. Pokud hledají rodiče jméno pro křest dítěte, je možné použít počeštěné jméno patrona (např. Herbert místo Heribert).
Rozdíly mezi římskokatolickým a pravoslavným kalendářem
Římsko-katolický církevní kalendář: Liturgický rok začíná 1. adventní nedělí a končí v sobotu před první adventní nedělí. Oproti občanskému roku, který začíná 1. ledna, není počátek spjat s konkrétním datem - je pohyblivý, protože je spojen se 4. nedělí před 25. prosincem. 25. prosinec připadá každý rok na jiný den v týdnu, proto má i 1. adventní neděle každý rok jiné datum. Největší slavností liturgického roku jsou Velikonoce, které se slaví v neděli po prvním jarním úplňku. Po Velikonocích následuje Nanebevstoupení Páně, Seslání Ducha svatého, Slavnost Nejsvětější Trojice, Těla a Krve Páně, Nejsvětější Srdce Ježíšovo, a Krista Krále.
Pravoslavný církevní kalendář je podobně skládán ze pevného a pohyblivého kalendária. Pevné určuje data svátků jako Narození Kristovo 25. prosince, svatí Cyril a Metoděj na 11. května, zatímco pohyblivé svátky závisí na Paschě. Výpočet Paschy byl dříve složitý; Gauss vyvinul vzorce pro výpočet Velikonoc, a na internetu je dostupná kalkulačka pro výpočet Paschy. Datum pravoslavné Paschy může připadnout na období od 22. března do 25. dubna dle juliánského kalendáře, což odpovídá 4. dubna až 8. května v občanském kalendáři v 20. století. Pravoslavná Pascha není považována za svátek jara, ale za svátek zmrtvýchvstání Krista. V některých částech světa se Pascha slaví v jiném ročním období, například v Austrálii na podzim.
Liturgické barvy a jejich význam
Liturgické barvy oděvu mají symbolický význam a vychází z pramenů 12. století. Bílá barva vyjadřuje světlo a používá se při Velikonočním období, Narození Páně a slavnostech Páně, stejně jako při svátcích Panny Marie a svatých (kromě mučedníků). Červená symbolizuje oheň, krev a lásku a používá se na svátky Ducha svatého, na svátky připomínající utrpení Páně, mučedníky a evangelisty. Zelená značí naději a používá se během mezidobí. Fialová vyjadřuje kajícnost a používá se v Adventu a Postní době. Černá je barvou smutku a používá se na Velký pátek a při mších za zesnulé. Růžová symbolizuje radost a používá se na 3. a 4. adventní neděli a v 3. až 4. neděli postní.
Liturgický kalendář pro varhaníky a hudbu
Liturgický kalendář, tzv. direktář, je hojně využívaný varhaníky. Představuje hlavní směrnici pro výběr liturgických textů pro každý den a je důležitým návodem pro varhaníky pro používání Kancionálu při liturgii. Významnou osobností, jejíž dílo pomáhá kněžím, varhaníkům a chrámovým zpěvákům, je P. Josef Olejník, kněz, skladatel liturgické hudby a znalec gregoriánského chorálu. Liturgická hudba zahrnuje gregoriánský chorál, starou i moderní církevní polyfonii a hudbu pro varhany a další povolené nástroje, včetně lidového duchovního zpěvu.
Liturgická hudba byla vytvořena pro bohoslužbu a má posvátnou formu. Pod pojem liturgické hudby zahrnujeme několik hudebních složek, které doprovázejí jednotlivé slavnosti a období liturgického roku.
- Advent a Vánoce
- Postní doba a Velikonoce
- Mezidobí a slavnosti Nejsvětější Trojice, Těla a Krve Páně
- Dušičky a Slavnost Ježíše Krista Krále
Poznámky k plánování a využití kalendáře
Liturgický kalendář zahrnuje i slavení jmenin a památek, které doplňují hlavní svátky a události liturgického roku. Kalendář umožňuje vyhledávání podle jmen světců a zobrazení detailů pro jednotlivé dny, včetně světců a svátků. Ke stažení je k dispozici formát PDF pro tisk a sdílení.
tags: #liturgicky #kalendar #dusicky