Žel. Studánka a kaple sv. Studánku s kaplí sv. Vojtěcha najdeme v polích mezi obcemi Bylany a Přítoky, kousek na západ od Kutné Hory. Zhruba v polovině vzdálenosti mezi oběma obcemi je třeba ze silnice odbočit na polní cestu a asi po 250 m jsme na místě. Místo je to přímo kouzelné, čisté, udržované a vybízí k zastavení a meditaci. Dnes tam najdeme kapli z konce 19. století s větší barokní sochou sv. Vojtěcha. Uvnitř kaple vyvěrá pramen, který je vyveden ven. Přes prameniště je položen dlouhý plochý kámen, na který si lze stoupnout a pěkně z něho nabírat vodu. Tato úprava je dílem lidí z místního spolku Denemark, kteří místo dovedli velice citlivě upravi. Vztyčili tady i malý menhir a přidali kamenný stůl.
Pramen byl využit v 15. století jako pitný pro město Kutná Hora. Vedlo z něho dřevěné potrubí, které samospádem rozvádělo vodu do kašen v Kutné Hoře. Na jednom místě přes údolí byl vodovod veden akvaduktem, který se zachoval dodnes a slouží jako lávka přes údolí přítoku potoku Bylanka. Voda z pramene byla tvrdá a vápenatá, bývala ale většinou křišťálově čistá. Využití pramene jako vodovodu je z mnohem pozdější doby než byla doba života sv. Vojtěcha.
Svatý Vojtěch mohl ale pramen znát. Samozřejmě ne v takové podobě jako je dnes. Zřejmě vyvěral o kousek dále, neboť bylo zjištěno, že do kaple voda přitéká sběrnou štolou. Byl tady ale odedávna, ctěn mohl být Kelty a pak i pohanskými Slovany. A protože nebyl pohanům lhostejný, tak přitáhl sv. Vojtěcha. Tak i tady byl uplatněn Vojtěchův misijní program, kdy pohanská místa zapojoval do nové křesťanské víry.
Svatý Vojtěch je světec spjatý s kameny a vodou. Je mu zasvěceno mnoho studánek. Zabodením své biskupské berle prameny přivolal. Přivolat uměl i déšť na vyprahlé kraje. Studánka u Bylan však už existovala, tak tam pouze provedl křesťanský obřad k vysvěcení studánky.
Když se vrátíme ke starým pohanským Slovanům, uctíván zde mohl být bůh Veles. Veles je bohem podsvětí a pramen zde prýští z hlubin země. Kromě toho byl Veles i bohem bohatství, skotu, magie, věštění, divokých zvířat, lovu. Veles byl i vládcem podsvětí, a to podle slovanské představy, kde si podsvětí představovali jako zelenou louku, kde se pasou duše zemřelých lidí. K tomu se vztahuje to, že byl i vládcem podsvětních vod. Zároveň snad byl strážcem předělu mezi světem živých a mrtvých. Veles byl vládcem divokých, neobydlených oblastí jako lesy či bažiny. Je tedy bohem spíše toho temného.
Místo studánky však vůbec není temné. Nejenom voda je tady křišťálově čistá. Celé místo je čisté, dýchá láskou, pokorou, úctou. Tyhle hodnoty jsou tady stále připravené pro ty, kdo o to mají zájem... Ještě je třeba se zmínit o nádherných lípách, které areál doplňují. A tak je tady splněna tzv. posvátná triáda, tedy kámen - voda - strom. Tato triáda byla důležitou podmínkou všech přírodních svatyní. To je tady splněno a je to o důvod více vypravit se na toto ideální meditační místo.
Historie a lokalita
Archeologické naleziště Bylany leží v údolí potoka Bylanka ve Středočeském kraji nedaleko stejnojmenné vesničky asi 3 km jihozápadně od Kutné Hory. Ves Přítoky se nachází při kutnohorské silnici západně od města asi 1 km daleko. Přímo kousek za Chrámem Sv. Barbory začíná Vrchlice - romantické skalnaté údolí plné přírodních krás, technických zajímavostí i historických památek v rámci Česka zcela unikátních.
Kutná Hora - kamenné chrliče na chrámu sv. Kutnohorský chrám sv. Barbory patří mezi naše nejkrásnější a nejcennější památky gotického katedrálního slohu. Raně barokní budova jezuitské koleje, dříve známá i jako součást historického města, se nachází severně od Chrámu Svaté Barbory v Kutné Hoře. Dnešní podoba Kutné Hory je výsledkem dlouhé historie těžby stříbra a proměny města, které bývalo druhým nejvýznamnějším městem českého státu.
Pramen spojený s Kutnou Horou prošel během staletí různými proměnami. Voda byla do Kutnohorských kašen vedena uvnitř dřevěného potrubí; v určitém úseku se dokonce využíval akvadukt, který se zachoval dodnes a slouží jako lávka přes údolí. Prameny a studánky bývaly ctěny již od pohanských dob; s příchodem křesťanství je jejich význam propojen s misijním úsilím sv. Vojtěcha, který do kraje přinášel novou víru.
Kaplička sv. Vojtěcha v roce 1892 a barokní socha sv. Vojtěcha z první poloviny 18. století tvoří součást místního kulturního dědictví. V průběhu 19. století byla postavena kaplička v historizujícím slohu, která chrání pramen a poutníkům nabízí možnost občerstvení a meditace v klidném prostředí. Místo je zřetelně udržované díky práci místního spolku Denemark, který provedl citlivé úpravy a doplnil areál o menhir a kamenný stůl.
Legenda a symbolika
Studánka a kaple zde představují typickou kombinaci kamene, vody a stromu, která bývá považována za posvátnou triádu ve starých přírodních svatyních. Vojtěchova misijní činnost zde mimo jiné spojuje křesťanskou víru s místní krajinou, která byla od pradávna ctěna a do nového náboženství zapojena prostřednictvím obřadů u studánek.
Současný význam a návštěva
Pro návštěvníky je místo vyhledávané pro klid a meditaci. Voda z pramene bývá tradičně popisována jako čistá a v některých obdobích bývá popisována jako výborně chutná při krátkém posezení u studánky. V blízkosti se nachází malá krajinná krajina s lipami, která dotváří atmosféru klidného místa pro duchovní i odpočinkovou procházku.
Mezi další zajímavé objekty v regionu patří Vrchlice - historické vodní dílo s unikátní klenbovou hrází, Sedlecká kostnice s pohnutou historií a další architektonické památky Kutné Hory, jako chrám sv. Barbory a chrliče na chrámu. Okolní krajina nabízí pohled na Kutnohorsko, ale i na širší oblast Čech a zahrnuje věže, zahrady a skalní údolí.
Praktické poznámky k návštěvě
Vstupní cesty na studánku a kapli bývají poměrně jednoduše schůdné, přístupná je polní cesta odbočující ze silnice mezi Bylanami a Přítoky. Místo bývá udržované místní komunitou a bývá o něm psáno v cestopisech a historických přehledech Kutné Hory. Návštěva poskytuje klidné prostředí pro meditaci a poznání místní historie, spojené s krajinou a jejími legendami.
