Ve farním kostele můžete navštívit ručně vyřezávaný betlém z dílny řezbáře Františka Másla z roku 1949. Jedná se o jeden z jeho "velkých Betlémů", který čítá asi 50 postav. Některé postavy jsou bohužel poškozeny tak, že v tuto chvíli se navystavují. František Máslo se narodil 16. 8. 1904 v rodině Benedikta Másla a jeho ženy Marie. Tatínek mu zemřel velmi brzy a tak jej malý chlapec ani nepoznal. Matka se znovu provdala a přenechala jeho výchovu svým rodičům. Dědeček, zapálený včelař a ptáčník, jej učil lásce k přírodě. Po babiččině smrti odešel k matce do Tample. Tam poznal svou budoucí ženu. Spolu s ní se vrátil do zchátralého domku na Jalovčí a z dluhů a věčné dřiny budovali nový domov. Vychovali dvě děti - syna a dceru. Pracoval na dráze, nejdříve na vrchní stavbě, potom v truhlárně ve Smiřicích, kam denně dojížděl. Měl rád přírodu a proto se po návratu ze zaměstnání a o sobotách a nedělích staral o políčko, sad a les, který s rodinou vysázel. Nemoc přerušila jeho zaměstnání u ČSD. Po uzdravení přijal nabízené místo v Čemolenu v Čisté. Bylo to jeho nejspokojenější zaměstnání, nemusel dojíždět a práce v truhlářské dílně se mu líbila. Dobře si rozuměl s lidmi a proto, i když byl již v důchodu, rád se do dílny vracel a pečoval o záhonky růží. Byl zapáleným včelařem a dlouholetým pokladníkem a předsedou Včelařského spolku v Čisté. Pracoval i jako předseda Českosl. svazu zahrádkářů a ovocnářů. Zasloužil se o založení rybízovny a školního sadu. Pomáhal s tesařskými pracemi při stavbě sokolovny, MNV. Podílel se na výstavbě plotu kolem hřbitova a urnového háje, kde vysazoval okrasné stromky. Za svůj život zhotovil asi 20 velkých betlémů, 30 malých. Vyřezával z lipového dřeva Madony, Krista na kříži - v různých provedeních, figurky Krakonošů, trpaslíků, hlavičky k loutkám, rámečky k obrazům, hodiny - kukačky, výzdoby pažeb k loveckým puškám, podložky k loveckým trofejím, dřevorubce, pytláky, žebráky, flašinetáře s žebračkou, houslisty, cikány, přadleny, husopasky, pasáčky ovcí, květinářky aj. Největší sošku - Bernardetu - asi 1 m - věnoval čisteckému kostelu. V roce 1939 spolu se svým kamarádem - sousedem - také řezbářem samoukem p. Františkem Ulrychem uspořádali v Čisté výstavu betlémů. Zemřel v únoru 1987 a tím bylo jeho dílo dokončeno. Pracoval do poslední chvíle a stále měl plány, co by ještě mohl vyřezat. Byl velmi pracovitý. Bylo radostí pozorovat každodenní změnu na díle. Stále se rodilo něco nového, živoucího z obyčejného kusu dřeva. Byl moudrý, spravedlivý a pracovitý. Každý u něho nalezl pochopení i radu, milý přívětivý úsměv. Musel se vyrovnávat se vším, co přinesl osud - přežít svou ženu i smrt svého vnuka. Není lehké neztratit víru v život.
Historie a architektura kostela sv. Václava
Nejvýznamnější hrusickou kulturní a architektonickou památkou je bývalý farní kostel sv. Václava. Předlouhou historií hrusické farnosti nalezneme první zmínku o sakrální stavbě před rokem 1200. Pole a tesy u Lensedel se i s kaplí sv. Vojtěcha připomínají jako majetek ostrovského kláštera. V první polovině Xlll.století zde byl vystavěn kostel zasvěcený sv. Václavu. Ve XIV. století je již zmiňován jako kostel farní, ke kterému mají tzv. podací právo páni z Dubé, sídlící na hradě Zlenice u řeky Sázavy. V roce 1466 byl kostel i s farností přičleněn k panství Komorní Hrádek. V XVI. století byl samotný kostel přesvěcen sv. Mikuláši. V roce 1624 již není hrusická farnost zmiňována jako samostatná, nýbrž je dána i s farním kostelem pod správu sousední farnosti mnichovické. Když byla v roce 1785 hrusická farnost opět povýšena na tzv. lokálii, byl farní kostel zasvěcen patronu české země sv. Václavu. Jako farní sloužil kostel sv. Václava méně i lež sto let od roku 1856 až do roku 1953. Architektonicky se jedná o původně románský kostel zakončený typickou apsidou. V druhé polovině XVI. století byly provedeny vnitřní stavební úpravy: zvýšení podlah, nahrazení původních románských a gotických oken současnými a náhrada dřevěného stropu klenbou. Později byly prováděny ještě drobné barokní úpravy. Zdaleka nejcennější součástí kostela sv. Václava je románský ústupkový portál se sloupy a rustikální dekorativní výzdobou archivolty a figurální výzdobou tympanonu. Tento portál v severní stěně kostela byl pravděpodobně zazděn v XVI. století v souvislosti se stavebními úpravami, neboť bylo nutné posílit severní stěnu ve vztahu k zaklenutí stropu. Objeven byl náhodně, když 9. 6. 1853 při silné bouřce uhodil blesk do kostelní věže a severní stěna kostela praskla. Celý portál byl vytesán z červeného pískovce a je dílem mnichů z kláštera sv. Prokopa v Sázavě (na portále je umístěn i rodový znak opata Reginharda). Postavy zřejmě představují buď sv. Cyrila a Metoděje, nebo sv. Václava a sv. Vojtěcha.
Ve vnitřním zařízení dominuje hlavní barokní oltář z druhé třetiny XVIII. století. V kostele byl umístěn v roce 1789. Pochází buď z kostela sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze nebo ze staroměstského pražského kostela sv. Michala. Je opatřen sochami P. Marie, sv. Vojtěcha a sv. Prokopa. V roce 1809 byla na vrchol oltáře umístěna socha sv. Václava. Velký obraz téhož světce pochází z roku 1619. Původně byl umístěn na starém hlavním oltáři. Boční oltáře jsou pseudorománské stejně jako kazatelna, vše bylo instalováno v roce 1898. Obrazy Křížové cesty namaloval v roce 1897 prof. Florian Mašek z Prahy. Jejich umělecké rámy vyhotovil truhlářský mistr J. Kulhánek z nedalekých Lensedel. Varhany postavil varhanář E. Š. Petr a pocházejí z roku 1902. V kostelní věži jsou umístěny dva zvony. Do první světové války zde byly umístěny tři. Největší z nich neznámého původu byl přelit v r. 1866 K.BelImannem a během prvního světového válečného konfliktu byl rekvírován pro armádní potřeby. Prostřední zvon pochází z roku 1579 a byl zhotoven zvonařem Brikcím z Cimperka na Novém Městě Pražském. Nejmenší zvon je nejstarší, jeho vznik je datován do XV. století.
Za masivní kostelní zdí býval v minulosti původní hrusický hřbitov, který sloužil pro celou zdejší farnost - obce Hrusice, Mirošovice, Senohraby, Lensedly, Turkovice, Třemblat, ještě dříve i pro zaniklou obec Hláska a hrady Zlenice, Ježov a Lipka. V roce 1412 zde byl například pochován Ondřej starší z Dube, pán na Zlenicích. Přestalo se zde pohřbívat v roce 1832 po epidemii "asiatické cholery". Nový hřbitov byl založen severně při silnici do Mnichovic. V roce 1994 bylo instalováno obecním úřadem osvětlení celé sakrální stavby, čímž se ještě zvýraznila její dominantnost. V roce 1995 byly v kostelní věži péčí farního a obecního úřadu instalovány elektrické zvony a do vstupního prostoru byla zasazena ozdobná mříž tak, aby si mohli návštěvníci prohlédnout interiér celé stavby. V blízkosti kostelní zdi vlevo od vchodu stojí pomník padlým vojákům z první světové války. Jsou na něm vyryta jména hrusických a turkovických mužů, kteří svůj život položili na bojištích světového válečného konfliktu v letech 1914-1918. Autorem díla z pískovcového kamene je kamenosochař Pánek z nedalekých Říčan. Pomník byl slavnostně odhalen dne 21. října 1921.
Socha svatého Václava na Karlově mostě je součástí sousoší Svatého Norberta, Václava a Zikmunda Svatováclavský cyklus. Svatý Václav je jedním z nejvýznamnějších českých světců, patron české země a mučedník, jehož tradice sehrála důležitou roli v emancipaci českého státu. Kult sv. Václava se rozšířil už v 10. století a díky staroslověnským legendám se dostal i na Rus. Před rokem 976 byla jistě v řezenském prostředí sepsána jiná legenda, latinská Crescente fide christiana a o něco později Legenda Kristiána. Postupně se tak kult sv. Václava stal významnou součástí evropské křesťanské tradice.
Románský ústupkový portál se sloupy a archivoltou je z červeného pískovce a nachází se v severní stěně kostela. Postavy na portále jsou buď sv. Cyrila a Metoděje, nebo sv. Václava a sv. Vojtěcha.
Hlavní barokní oltář z druhé třetiny 18. století dominuje interiéru; pochází z roku 1789 a má sochy Panny Marie, sv. Vojtěcha a sv. Prokopa.
Varhany byly postaveny v roce 1902 a doplněny jsou o obraz sv. Václava, který byl na oltáři umístěn v roce 1809; klemba a kalené detaily dodávají interiéru bohatost.
Betlém 2010 - Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Ve farním kostele můžete navštívit ručně vyřezávaný betlém z roku 1949 od Františka Másla, patřící k jeho velkým dílům; obsahuje asi 50 postav a některé jsou poškozeny.
V blízkosti vstupu stojí památník padlým z první světové války a chrání jej pomník vytesaný z pískovce, jehož autorem je Pánek z Říčan. Pomník byl odhalen 21. října 1921 a doplněn ozdobnou mříží.
Románský kostel sv. Václava utváří tvář historické návsi Hrusic a bývá zobrazován na ilustracích Josefa Lady jako symbol obce. Od roku 1994 je večer nasvícen a jeho dominantnost v krajině tak vyniká i po setmění.