Média dnes doslova hýbou společností. Víte, jak se v nich orientovat? Kdo vlastní české sdělovací prostředky a jak se to odráží v jejich obsahu? Tušíte, co se odehrává v novinářském světě a kdo pro vás zprávy tvoří?
Historie a kontext vzniku nezávislých projektů
IN MEDIAS RES. Investigativně-analytický web HlídacíPes.org jsme spustili přesně před pěti lety - 10. prosince 2014, symbolicky na Den lidských práv. Za tu dobu jsme publikovali přes 5200 materiálů, vesměs originálních zjištění či analýz, a vydali čtyři tištěné publikace plus jednu knihu. Podle Google Analytics náš web registruje 20 milionů návštěv, 8,7 milionu uživatelů a téměř 28 milionů zobrazení našich stránek. V následujícím textu, který vyšel v naší nové knize Šok! Hrůza! Média!, připomínáme dobu, kdy HlídacíPes.org a další nezávislé novinářské projekty vznikly - jako reakce na vpád Andreje Babiše a dalších oligarchů do tuzemských médií. První díl vyšel v pondělí. V příštích týdnech budeme publikovat další pokračování. Knihu Šok! hrůza! Média! si můžete pořídit - a zároveň nás tak podpořit do další pětiletky - i v rámci naší probíhající crowdfundingové kampaně. Na nezávislou Žurnalistiku ve veřejném zájmu se nám dosud podařilo sehnat přes 21 milionů korun - z darů, grantů, prodeje reklamy i právě crowdfundingových kampaní.
Idealisté a pragmatiční novináři se v českém mediálním prostředí potkávali s otázkou vlivu oligarchů na obsah. Novináři v nově vzniklých projektech logicky upřeli svoji pozornost na Andreje Babiše. Na jeho střety zájmů, státní zakázky, evropské dotace i kontroverzní byznysové kroky z minulosti. Důvod byl jednoduchý. Babišova média o ničem z toho nepsala, televize Nova mu šla na ruku a tituly z vydavatelských domů ovládaných dalšími oligarchy okolo těchto témat jen rozpačitě našlapovaly. Čestnou výjimkou byla Česká televize a částečně Český rozhlas, kteří za to sklízely nevoli všemocného ministra financí a prvního místopředsedy vlády.
Žurnalistický projekt jako odpověď na tlak a privatizaci veřejného zájmu
Od jara 2014 se v tomto ohledu mnohé změnilo. I proto, že znepokojivá zjištění „prcků“ redakce ve velkých mediálních domech mohly jen těžko ignorovat. I proto, že o nich referovaly ČT a ČRo. „Hlídání“ a popisování probabišovských úletů v jeho novinách a časopisech zase otupilo největší excesy a poskytlo těm slušnějším novinářům, kteří dostávali peníze od majitele Agrofertu, i argument, proč některé věci nepsat či netisknout. („Zas nám to omlátí o hlavu.“)
Nákup velkých vydavatelských domů tuzemskými velkobyznysmeny s sebou přinesl i velkou polarizaci mezi novináři, kteří se odmítli s tímto stavem smířit a brát výplatu od oligarchů, a těmi, kteří zůstali či se chytli nové příležitosti. Zatímco redaktoři nově vzniklých projektů získali velkou novinářskou volnost i prostor na do hloubky jdoucí analýzy či investigaci, jejich kolegové se stávali čím dál tím více jen kolečkem ve stroji na politický či byznysový prospěch svých „majitelů“.
Tento smutný osud přitom nepostihl jen české žurnalisty z velkých mediálních domů, jde o celosvětový trend. „Primární novinářskou funkcí se postupně stává obrana zájmů svého zaměstnavatele-firmy... média jim slouží právě jen k tomu, aby byli mocnější a silnjší a mohli ovlivnit, kdo bude vládnout.“
Vznik Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky a Deník N
Ve druhé polovině roku 2016 vznikl Nadační fond nezávislé žurnalistiky - iniciativa skupiny podnikatelů, kteří se rozhodli pravidelně formou vypisovaných grantů podporovat nezávislé investigativní novináře a šířit povědomí o klíčové roli svobodné žurnalistiky pro demokratickou společnost. Vyššími obnosy přispěly desítky žen a mužů, nižšími částkami pak stovky dalších.
Myšlenka podpořit vznik úplně nového zpravodajského webu doplněného i tištěným deníkem se zrodila ve stejné době. Jeho vzorem se stal slovenský Denník N, jehož vydavatel poskytl know-how a drží 25,5 procenta akcií. Investoři mají 51 procent, zbytek akcií se má podle plánu rozdělit mezi klíčové zaměstnance. Deník N vznikl na výročí vzniku republiky 28. října 2018 a začal na webu s placeným obsahem, později doplnil tištěný deník.
Na rozdíl od „prcků“, kteří začínali s půjčkami a vlastními úsporami, dostal Deník N desítky milionů korun a nemusí je nikdy vrátit. „Pro nás je to filantropický projekt... Závazek nás všech je, že poté, co se Deník N postaví na vlastní nohy, vložíme jej do trustu a budoucí výnosy budou určeny na nezávislou žurnalistiku,“ uvádí jeden z klíčových investorů, Martin Vohánka. O dva roky dříve než Deník N - v říjnu 2016 - odstartoval majitel Seznamu Ivo Lukačovič projekt Seznam/Zprávy, který využil rubriky Newsfeed a zvýšil dopad nezávislých projektů na domácí mediální scénu.
Počátkem roku 2017 Seznam spustil rubriku „Další zajímavé články z internetu“ a postupně se HlídacíPes.org a další projekty dostaly na homepage Seznam.cz, výměnou za podíl na inzertních výnosech. Na jaře 2014 začal odpor k velkým vydavatelským domům, který vyústil v vznik Echo24.cz a dalších platform.
Financování a ethos HlídacíPes.org
„HlídacíPes.org není klasickým zpravodajským serverem. Zaměřuje se na originální zjištění a dlouhodobé monitorování témat, která zůstávají stranou zájmu mediálního mainstreamu. Nekopírujeme denní zpravodajství, nechrlíme další názory na obecně známá fakta. Zakládáme si na originálních odhaleních, na původní, do hloubky jdoucí publicistice. Pracujeme zcela nadstranicky, bez ideologických předsudků, dodržujeme nejpřísnější standardy novinářské nestrannosti,“ říká šéfredaktor Robert Břešťan.
Provoz HlídacíPes.org byl od počátku financován z darů od firem a jednotlivců, grantů, crowdfundingu a prodeje reklamy. Obdobně postupovali i spoluzakladatelé Forum24.cz a další projekty: Pavel Šafr i další vložili své prostředky do rozjezdu a provozu. „Rozbil jsem doma prasátko... Dlouhou dobu jsem patřil k nejlépe zaplaceným lidem v médiích. Moje vlastní peníze by ale nestačily na zavedení nového média... V tom mi pomohlo několik lidí a veřejná sbírka,“ popsal své zkušenosti Šafr.
Jak se daří „prckům“ zhruba po pěti letech existence? Echo24 má nejvyšší rozpočet, odhadovaný na zhruba 30 milionů korun ročně, s kumulovanou ztrátou až do konce roku 2017 kolem 30 milionů. Reportér a DeníkN zaznamenaly zlepšení: roční rozpočet Reportéra kolem 20 milionů korun a malá ztráta či pozitivní vybrání. DeníkN se zrodil z filantropického a nezávislého prostředí s cílem udržet žurnalistiku pro veřejný zájem a nezávislost vůči majitelům.
Nejvýznamnějším efektem této situace nebyla jen větší pluralita médií, ale i změna vnímání veřejnosti: důvěra v média klesá, a to i vlivem hybridní války a manipulací s fakty. Mění se role novinářů: idealisté hledají hloubku a pravdu, pragmatičtí někdy vstupují do spoluprací, které umožní chod projektů, ale mohou vyvolávat napětí s majoritními majiteli.
Současná orientace čtenářů a význam slobody žurnalistiky
Současné mediální prostředí ukazuje, že nezávislá žurnalistika zůstává klíčovou pro demokracii, i když čelí tlaku majitelů a politických vlivů. Zvyšuje se význam transparentnosti, odhalování střetu zájmů a ochrana svobody slova. HlídacíPes.org a další projekty se snaží poskytovat čtenářům nástroje pro orientaci ve složitém mediálním prostoru a ukazovat, kdo stojí za zprávami, které čteme.
V závěru této kapitoly je důležité pochopit, že média dnes vyvažují between profit a veřejný zájem, a že solidarita mezi nezávislými projekty pomáhá udržovat pluralitu a důvěryhodnost veřejnosti.