Ucelená muzejní sbírka betlémů od nejstarších papírových, přes ukázky z tvorby mnoha lidových řezbářů 19. a 20. století až po betlém dodnes aktivního autora, je atraktivní a oblíbená část stávajících expozic.
Třešťské betlémářství vzniklo na počátku 19. století. Bylo ovlivněno třebíčskými malovanými figurkami a v druhé polovině 19. století je patrný vliv dřevěných jihlavských betlémů. Mezi průkopníky papírových betlémů se řadí soukeníci. U betlémů dřevěných jsou to truhláři.
Základní komponenty a styl třešťských betlémů
Základními komponenty třešťských betlémů je většinou středově umístěné zbořeniště (místo narození), město a volná krajina se stromy, drobnými stavbami selských usedlostí a salaší vytvořená podle fantazie betlémáře z pařezů a mechu. Třešťské betlémy jsou vytvářeny jako dioráma, kde se krajina pozvolna zvedá k horizontu, až přejde nepozorovaně v malovanou krajinu zvanou “lončoft”.
Manažerské expozice a konkrétní ukázky
V muzeu jsou k vidění čtyři velké a dva skříňkové betlémy. Nejstarší je papírový betlém s ručně malovanými figurkami pocházejícími od prvních třešťských betlémářů (F. Jabůrek, rodina Dvořáků, M. Kolman, J. Šiftař a další).
Velký dřevěný betlém prezentuje charakteristickou krajinu v třešťských betlémem - hornatou, romantickou, vytvořenou z pařezů a kůry, doplněnou mechem. Autoři figurek jsou např. J. Krechler, A. Roháček, J. Bílý a další.
Autorský betlém Jana Stránského, kde všechny figurky pocházejí od jediného autora, nabízí v postavách darovníků mnoho známých třešťských postaviček. Betlém Jana Bukvaje (1943) prezentuje současnou tvorbu a vznikl v roce 1991.
Stolní betlém švadlenky Petronily Krechlerové má miniaturní figurky, autorka se věnovala i vyřezávání dýmek, které zdobila postavami lidí a zvířat. Nebarvený skříňkový betlém Jana Krechlera je ošetřen pouze včelím voskem a charakterizuje jej bravurní zvládnutí proporcí figurek, což dokládá, že autor byl vyučený řezbář.
Dalšími prvky expozice jsou popisy a kontexty jednotlivých autorů, které doplňují obrazovou část sbírky a ukazují vývoj technik a materiálů v průběhu času.
Postavy a techniky jednotlivých autorů
F. Jabůrek, rodina Dvořáků, M. Kolman, J. Šiftař a další patří mezi první tvůrce papírových betlémů, zatímco J. Krechler, A. Roháček, J. Bílý a další představují významné stalé tvůrce dřevěných figurek. Autorský betlém Jana Stránského zdůrazňuje rozměr individualizace postav díky autorově jedinečné ruční práci.
V současnosti v muzeu nadále žije i tvorba J. Bukvaje (1943), který vznikl jako součást kontinuity třešťského betlémářství až do počátku 90. let. Postavy v betlémech často nesou motivy darovníků a každá postava má své specifické zařazení v rámci festivity a krajiny.
Závěr a kontext kulturního dědictví
Třešťské betlémářství tak představuje propojení lidové řezbářské tvorby a papírových technik, které odráží vlivy regionu a času. Dioráma sdružuje krajinu i lidovou scenérii s důrazem na detaily, proporce a materiály, čímž se vytváří bohatá a živá muzeální prezentace čtyř velkých a dvou skříňkových betlémů.