Více než osm let pracovali restaurátoři na obnově čtrnácti velkoformátových obrazů křížové cesty z Orlice, díla významného barokního mistra Johanna Wenzela Bergla (1719-1789). Berglova křížová cesta byla pro kostel Nanebevzetí Panny Marie v Orlici v roce 1759 namalována jako unikátní soubor pro východní Čechy a dodala regionu mimořádný umělecký význam. Nová expozice patří do dramaturgické řady restaurátorských výstav představujících významná díla staršího umění, která prošla obnovou.
Křížová cesta z Orlice byla dlouho známa jen odborníkům, její havarijní stav znemožňoval podrobnější zkoumání. „Napětí na sedmém zastavení bylo šestnáct trhlin, větší trhliny kryly staré záplaty a odpadávaly,“ popsala kurátorka Helena Zápalková. Povrch malby pokrývala silná vrstva nečistot a zažloutlý lak, takže originální barevnost byla téměř nečitelná. Na několika plátnech byly stopy holubího trusu.
Rozměry pláten dosahují 210 × 140 centimetrů a malíř je do východních Čech dopravil pravděpodobně navinuté na transportní válec krátce po dokončení. „Napnutí pláten na dřevěné podrámy a osazení do ozdobných rámů se uskutečnilo až v kostele a bohužel ne zcela odborně,“ upozornila kurátorka. Podle dobových zpráv stálo čtrnáct obrazů křížové cesty 2000 zlatých. Bergl patří k nejoceňovanějším barokním malířům druhé poloviny 18. století; jeho díla vynikají bravurní kresbou, výrazovou zkratkou a expresí, která působí moderně.
O orlické cestě Bergla se říká, že je nejpropracovanější ze všech jeho středoevropských cyklů. Její jedinečnost vedla restaurátory k tvrzení, že Berglovo dílo překračuje dobu a stává se nadčasovým. Stala se inspirací pro mladší cykly v kostelech sv. Barbory v Zábřehu a v Těchotíně na Ústeckoorlicku.
Ačkoliv Bergl namaloval i další dvě křížové cesty do Opočna a Dvora Králové, orlická cesta bývá považována za nejzajímavější. Východočeské barokní křížové cesty jsou známé svou dramatickostí, emocionalitou a výpravností. Berglovým křížovým cestám náleží nejpřednější postavení, a to zejména pro jeho inovativní přístup ke kresbě a barvě.
Obnova a obnovené zobrazení
Obnova křížové cesty začala v roce 2010 rentgenologickým průzkumem, který odhalil rozsah poškození. Na výstavě je k vidění třináct zrestaurovaných pláten, ostatní jsou zabezpečena tak, aby nepodléhala dalšímu poškození. Celkové náklady na zrestaurování včetně rokajů (ozdobných rámů) dosahují kolem dvou milionů korun. Pardubický kraj dosud zaplatil 400 tisíc korun za restaurátorské práce.
„Obrazy se lakují a lak dodává původním materiálům lom světla a saturuje barvy,“ uvedl restaurátor Petr Berger. Zbylé dvě Berglovy východočeské křížové cesty jsou v Opočně a ve Dvoře Králové nad Labem. Restaurování každého plátna trvá dva až tři měsíce.
Veřejnost může výstavu „Příběh obrazů - cesta záchrany“ navštívit do 15. června, prohlídky jsou v Letohradech v zámku a v přízemí výstavních prostor. Výstava je součástí širšího programu Berglova roku, kdy se akce konají ve spolupráci Muzea umění Olomouc a dalších pěti institucí v ČR a Rakousku.
Historie a význam Berglova díla
Johann Wenzel Bergl (1718-1789) byl významný představitel pozdně barokního malířství, který se proslavil jako freskař a dekoratér nástěnných maleb ve Vídni i v dalších místech. Pro královédvorský, orlický a opočenský kostel vytvořil v roce 1759 obrazy křížové cesty. „Nejvýznamnějším rysem těchto obrazů je postup,“ říká restaurátorka Šárka Bergerová. Bergl používal stejného postupu na plátně i na zeď, což je mimořádně náročná technika.
Jeho díla jsou proslulá bravurní kresbou, výrazovou zkratkou a použitím jasných, sytých barev, což dává Berglovým obrazům moderní nádech v kontextu baroka. Podle odborníků je orlická křížová cesta jedním z nejdynamičtějších a nejvýraznějších souborů Berglova díla.
Rozmanitost křížových cest v Českém nizozemí
Veřejnost se zajímá o další křížové cesty v regionu, například ve Vilémově, Jiřímkově a Starých Křečanech. Křížová cesta ve Vilémově bývala vyhledávaným poutním místem; Jiřkovská cesta v centru obce působí až depresivně kvůli zhoršenému stavu výklenkových kaplí, avšak výjevy a kaple v sobě dodnes skrývají bohatý historický odkaz. Staré Křečany si zachovaly svou křížovou cestu jako památku, i když už plně neslouží původnímu účelu. Anenský vrch s kostelíkem Nanebevzetí Panny Marie a kaplí Božího hrobu je další významnou lokalitou, která nabízí výhled na údolí Lobendavy.
Křížová cesta ve Šluknově je nejstarší v Českém nizozemí a po rekonstrukci je plně zachována spolu s Getsemanskou zahradou a dalších kaplemi. Celé území okolo Křížového vrchu a Kaple Kalvárie vytváří jedinečnou krajinnou a duchovní krajinu. Připomíná, že křížové cesty nebyly jen náboženským prvkem, ale významnou součástí kulturního dědictví, které zrcadlí místní zvyklosti, dobu vzniku a tvůrčí představivost jednotlivých autorů.
Odkazy na budoucí a současné projekty
Pardubický kraj a Muzeum umění Olomouc spojují síly, aby Berglova díla byla nadále veřejnosti dostupná. Obrazové cykly Berglova jdou ruku v ruce s osvěžující diagnostikou a historickým výzkumem, která ukazuje, že i v současnosti mají tyto malby svou sílu a relevanci. O významu Orlice svědčí i skutečnost, že východočeské barokní křížové cesty bývají považovány za fenomén regionální kultury díky své výrazné estetice a duchovní hloubce.
