Karlův most nese na půlstovkách let dlouhou historii, která se odráží v třiceti sochách a sousoších svatých po obou stranách mostního korpusu. Postupně sochy ozdobily všechny pilíře mostu; jejich vznik a ikonografie se vyvíjely v čase, od barokní výzdoby po klasicistní zákroky a pozdější kopie. Svaté postavy z celého světa, řeholní řády, šlechta i donátoři - to vše se spojilo v živelnou akcí, kdy byly na most umisťovány patroni pro rozličná životní období návštěvníků a Prahy.
K tématu uvedení se vrací dvojjazyčný průvodce a autorčin výklad. Autorka Alena Ježková objasňuje, že první kamenná socha na mostě byla svatého Jana Nepomuckého, díky čemu si návštěvníci uvědomili, že zde mohou být sochy vůbec. „Karlův most postavil Karel IV., ale tehdy se sochařská výzdoba soustředila na Staroměstskou věž,“ vysvětluje Ježková a dodává, že realizace proběhla vrcholnými barokními sochaři (Matyáš Bernard Braun, Jan Brokoff a Ferdinand Maxmilián Brokoff).
Historie a ikonografie na Karlově mostě
Na mostě dnes stojí třicet soch a sousoší, původně určených zejména k zdobení a posvěcení duchovních patronů. Postupně sochy ozdobily všechny pilíře mostu; „byla to živelná akce, protože se najednou řeholní řády, šlechta, donátoři a fakulty začali předhánět, kdo toho svého duchovního patrona umístí na most,“ popisuje Ježková. Svatí z celého světa - Belgičané, Češi i Syřané - se stali prostředníky víry a historie, které se odrážejí i v popisech jednotlivých postav v publikaci Mystický koridor.
Mezi tyto postavy patří svaté Barbora, Markéta Antiochijská a Alžběta Durynská; jejich sousoší se nacházejí na vyvýšené střední části trojdílného soklu. Barbora drží v levé ruce mučednickou palmou a v pravé kalich s hostií; Markéta je zobrazena s drakem, který lže po straně, a Alžběta Durynská je představena s žezlem a chlebem pro žebráky. Dárce sochy u Karlova mostu bývá někdy uváděn jako Václav F. Obytecký, a samotné dílo vzniklo v dílně Jana Brokoffa; spolupracovali na něm i jeho synové Michael Jan Josef a Ferdinand Maxmilián.
Portfólio postav na mostě zahrnuje svaté Josefa, Jana Nepomuckého, svatého Vojtěcha, svatou Anežku Českou a dalších. Sv. Josef je vyobrazen s dítětem Ježíšem, který drží lilii; jeho socha byla zničena střelbou v roce 1848 a současná pochází z roku 1854, s nápisem na podstavci „zum andenken / gewidmet von / jos. bergmann“ a s kopií od českých sochařů. Kromě toho se na mostě objevují i další svatí, jako Kryštof, Jan Křtitel, František Xaverský, Cyril a Metoděj, a mnoho dalších, jejichž životní příběhy a legendy jsou uváděny v textu.
Vedle výtvarných detailů se v textu věnuje pozornost i technickému a urbanistickému kontextu. Sochy byly původně umísťovány na nejvyšší části podstavců a spojovány bronzovou lištou s lipovými trojlisty; sochy modlících se světců mají pokřivené horizonty a zřetelné předměty v jejich rukou, což zřetelně vypovídá o ikonografii jednotlivých světců a jejich atributů. Zároveň se popisuje, jak se některé sochy nahrazovaly klasicistnějším pojetím a jak v 20. století nastoupily kopie, originály se ukládají v Lapidáriu nebo ve vyšehradských kasematech.
Konkrétní příběhy vybraných svatých
U sochy sv. Václava na Václavském náměstí je čelní motiv jezdecké sochy: koně a jezdecké zobrazení navrhl Myslbek, hřebec Ard z oldenburského plemene byl vybrán pro koně. Obraz tváře sv. Prokopa bývá připisován Myslbekovi jako autoportrétu; sv. Vojtěch nese tvář arcibiskupa Františka Schönborna a sochu dokončili spolusoudruhové. Přednášíme-li o dalších svatých, najdeme sochy sv. Ludmily, sv. Anežky České a sv. Prokopa s drátěnou košilí a knihou; Křest Páně, sv. Jan Křtitel a scény z Bible, zobrazené v reliéfech pod sousoším, které bývají součástí monumentálního návrhu.
Mezi zvláště zajímavé patří sochy sv. Cyrilla a Metoděje, kteří přinesli písmo a bible do slovanského jazyka a kázali o Kristu na Moravě; dále sv. František Xaverský a jeho alegorické zastoupení; sv. Dominik a sv. Tomáš Akvinský, kteří představují teologický a duchovní odkaz jezuitů a dominikánů. Sousoší Františka Xaverského zobrazuje i postavu samotného sochaře, který v sousoší bývá vyobrazen. Sochy zobrazují řadu světců, jejichž životy a činy byly inspirací pro staletí věřících i historiků a jejichž příběhy jsou zrcadlem kulturního a náboženského kontextu Prahy a Evropy.
Kdo stojí za jednotlivými díly?
Vedle Myslbeka se na podstavci a soklech podíleli i další sochaři a architekti, jako byl Jan Brokoff a jeho synové, Ferdinand Maxmilián Brokoff, a architekti Alois Dryák a Celda Klouček. Drobné detaily jako kopie z let 1958-1961, zpracované podle V. Bartůňka a S. Hanzla, a použití původních pískovců a mramorů vytváří unikátní souvislosti mezi původními díly a jejich replikami. Sochařská díla na mostě tak představují výjimečný fenomén, který kombinuje umění, náboženství a veřejný prostor v jedinečném barokně-klasicistním a později romantickém kontextu.
Současný význam a návštěvnická role
Dnes jsou sochy hojně fotografované návštěvníky Prahy a jejich skutečný význam zůstává často stranou. Duchovní průvodce po Karlově mostě odhaluje jejich krásu, historické souvislosti a ikonografii a nabízí pohled do života a víry, která dala vzniknout tváří vystaveným postavám. Kromě interpretačního výkladu jde o ukázku, jak veřejný prostor může sloužit jako galerie na volném prostoru, kde se spojuje historie s každodenní zkušeností lidí.
