Text pojednává o tom, jak se správně píší názvy sakrálních staveb v češtině, s důrazem na pravidla velkého nebo malého písmena, a ilustruje jejich použití na konkrétních příkladech z ČR.
Pravidla psaní názvů staveb a jejich částí
Podstatu pojmenování sakrálních staveb tvoří spojení obecného názvu chrám, kostel, kaple, bazilika, rotunda, případně zámek či hrad, s dalším vlastním či obecně pojmenovaným jménem; tato spojení se často píšou různě podle toho, zda se jedná o vlastní název, nebo popisný název.
Ve většině případů se názvy celonárodně významných památek píší s velkým písmenem: Chrám sv. Víta, Svatovítský chrám. Namísto spojení Chrám svatého Víta / Svatovítský chrám se používá i spojení katedrála sv. Víta, svatovítská katedrála.
U ostatních chrámů, bazilik, kostelů, kaplí a rotund se pojmenování píše s malým písmenem:
- chrám sv. Jakuba, bazilika sv. Jiří, kostel sv. Antonína, kaple sv. Kříže, rotunda sv. U
Většina názvů sakrálních staveb je tvořena spojením podstatného jména obecného (chrám, kostel, kaple) a tvaru 2. p. jména dalšího (vlastního nebo obecného), mezi něž je vloženo přídavné jméno svatý. S velkým písmenem se píše jen podstatné jméno ve 2. p.: chrám sv. Barbory, chrám sv. Jakuba, kostel sv. Petra a Pavla, kaple sv. Martina, kaple sv. Longina, kostel Srdce Páně, kostel Božského srdce Páně, kostel Všech svatých.
Následuje-li po osobním jménu jméno obecné, píše se s malým písmenem: kostel sv. Tomáše apoštola, kostel sv. Michaela archanděla. Následuje-li po obecných výrazech chrám, kostel, kaple jiné spojení, píše se první výraz vždy s velkým písmenem, ostatní podle označované skutečnosti: bazilika Nanebevzetí Panny Marie Svatoborské, kostel Panny Marie, kostel Panny Marie Sněžné, kostol Nanebevstoupení Páně, kostel Srdce Páně, kaple Božího milosrdenství, rotunda Máří Magdalény, rotunda sv. U.
U části sakrálních staveb bývá připojeno za vlastní jméno předložkové spojení, a předložka se píše s malým písmenem:
- kostel sv. Petra na Poříčí, kostel sv. Václava na Zderaze, kostel sv. Vavřince pod Petřínem; kostel sv. Martina ve zdi.
Většina názvů klášterů vzniká spojením přídavného jména a podstatného jména klášter (Sázavský klášter, Strahovský klášter, Anežský klášter). Zároveň se rozlišuje mezi vlastními názvy a popisnými, které signalizují umístění či zasvěcení, ale často bývá určována jejich psaní podle tradice. Tradičně se píše s velkým písmenem: Sázavský klášter, Strahovský klášter, Anežský klášter (v Praze). Smalým písmenem bývá obvyklé: dominikánský klášter, františkánský klášter, klášter alžbětinek.
V názvech obsahujících výraz hora se slovo hora píše s malým písmenem, a to i při spojení s jiným významem: Kunětická hora označuje horu i hrad pojmenovaný podle ní. Podobně se píše i Zelená hora (hora v katastru Žďáru nad Sázavou s poutním kostelem sv. Jana Nepomuckého).
Speciální případy a ukázky z praxe
Ve spojení přídavného jména a podstatného jména palác, dům, pasáž se s velkým písmenem píše pouze přídavné jméno: Obecní dům, Bílý dům, Lidový dům, Valdštejnský palác, Kaiserštejnský palác, Hrzánský palác, Veletržní palác, Průmyslový palác, Václavská pasáž, Müllerova vila. Předložkové spojení s palácem či domem se píše obdobně jako u názvů ulic a náměstí: např. palác Na Příkopě, dům U Hybernů.
Oficiální názvy železničních a autobusových nádraží bývají tvořeny spojením „nádraží/stanice“ a názvu obce či její části: železniční stanice Praha hlavní nádraží, Ostrava-Svinov, Ústí nad Labem sever; nádraží Ostrava-Svinov, nádraží Náchod, nádraží Libeň. Naopak autobusová nádraží či zastávky bývají jen podle obce/města: ÚAN Florenc, Brno, ÚAN Zvonařka, Plzeň, CAN, Praha, Černý Most, Znojmo, Dr.
Číslice se užívají u číselného označení dálnic a silnic: dálnice D1, D5, D11; silnice E48, E461, 603 apod. Doplňující přídavná jména od jmen měst označují směr komunikace, např. jihovýchodní směr.
Konkrétní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Ostravě-Přívoze a další příklady
Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Ostravě-Přívoze patří k nejvýznamnějším sakrálním stavbám města. Dominantou náměstí Svatopluka Čecha jsou dvě štíhlé věže vysoké 67 metrů, které dodávají stavbě výraznou siluetu.
Interiér je bohatě zdobený: hlavní oltář z bílého kararského mramoru, obraz Neposkvrněného početí Panny Marie od Františka Ženíška, boční oltáře, varhany firmy Rieger z Krnova a kazatelna s citáty z Písma. Při rekonstrukcích byla poškozená okna a vitráže nahrazena či obnovená; rozsáhlé opravy fasády a interiéru proběhly v letech 2007-2013 a poté i v roce 2022.
Kostel vychází z koncilních reforem (1963) katolického liturgického prostoru. Při výstavbě se uvažovalo o propojení tří samostatných objektů - fary, nového spojovacího křídla a kostela - do jednoho funkčního celku a o střeše ve tvaru hyperbolického paraboloidu. Kapacita kostela je 230 míst k sezení a celková výška činí 25 m. Hmota kostela připomíná stan a je zasvěcena Panně Marii s rozprostřeným ochranným pláštěm.
Interiér kostela dále zahrnuje monumentální mensu, oltáře, svatostánek a další umělecké prvky vytvořené architekty a umělci toho období, jako je sochař Michal Šarš, karté kresby a bronzové křížové cesty od Pavla Vance. Kaple sv. Wolfganga, kaple sv. Anežky České a další vitráže dotvářejí bohaté chrámové prostředí.
Historický rozvoj a souvislosti
Příběh kostela v Ostravě-Přívoze je spojen s urbanistickým plánem a s financováním z darů místních obyvatel; slavnostní vysvěcení proběhlo roku 1899, hlavní oltář a vitráže prošly úpravami po druhé světové válce a následných rekonstrukcích. Při výstavbě Strašnického kostela v Praze a dalších stavbách se ukazují podobné trendy v psaní názvů sakrálních staveb: důraz na historickou tradici, funkční identifikaci a regionální kulturní dědictví.
Stručný přehled pravidel v praktickém použití
- Příslušná pravidla velkého vs. malého písmena pro názvy sakrálních staveb podle typu a významu.
- Rozlišení vlastního názvu versus popisného názvu podle kontextu a tradice.
- Příklady z chrámů, kostelů, kaplí, bazilik a klášterů ve vztahu k osobním jménům, obecným výrazům a předložkovým spojení.
- Specifické psaní pro místa jako nádraží, ÚAN a jiné dopravní uzly a jak se to liší od ostatních názvů.