Po šestiletém úsilí se podařilo dokončit rekonstrukci a obnovu špindlerovské fary a 5. Restaurátor a autor kaple, pan Jan Mach, po 20 letech vzpomíná: „Práce na budování domu postupovaly za daných okolností a omezených finančních možnostech velmi dobře a netrvalo dlouho, kdy z bývalé půdy vznikl prostor v němž už nebylo tak těžké uvažovat o domácí kapli.“
Řídili jsme se téměř od počátku myšlenkou na co nejširší využití přírodních materiálů. Jiří byl od začátku přesvědčený o tom, že člověk, který sem do hor přišel z města poznávat a obdivovat přírodu, rád setrvá ve stejném prostředí i ve chvílích odpočinku a tichého spočinutí. Z toho pak vycházely i použité méně tradiční materiály a technická řešení. Dnes, kdy kaple prošla dostatečně dlouhým provozem při plné zátěži, lze některé věci již i objektivněji hodnotit, než tomu mohlo být na počátku.
Za šťastné bych stále považoval řešení svatostánku. Drobný prosklený průzor ve dvířkách, který umožňuje vhled až k ciboriu s eucharistií, jsme ve svých plánech nazývali stálým výstavem Nejsvětější svátosti. Z některých reakcí návštěvníků kaple jsem s potěšením slýchal, že je to tak i chápáno. Do tmy zářící červeně prosklený kříž v lomenici domu dovoluje stejný průhled k ciboriu s eucharistií i kolemjdoucímu. Projekt tomuto řešení tehdy říkal maják nad Špindlem. I hodně atypický obětní stůl zatím dobře slouží svému účelu.
Kamenná deska obětního stolu pochází ze strženého kupeckého domu na kosteleckém náměstí. Kmen, do něhož byl vložen svatostánek, připravila vichřice v lipové aleji vedoucí z města k rybníku Brodský a chlapi z technických služeb neměli při úklidu problém dřevo oželet. Sedadlo pro kněze jen taktak uniklo plamenům táboráku od ohniště na farní zahradě ve Vranově nad Dyjí a kámen na desku miniaturního abaku čekal zas v rozpadlém vinném sklípku při silnici číslo 45 z Zellerndorfu na Pulkau v Dolních Rakousích. Dva krásně oblé kameny na svícny vyplavilo Labe do zátočiny pod Špindlerovým Mlýnem.
Na člověka z lidu jsme zase chtěli pamatovat vhodným, pohodlným a mobilním sedacím nábytkem. Blok lavic nepřicházel v úvahu. Cenově dostupné židle nenadchly, byly příliš masivní, při pohybu po dřevěné podlaze hlučné, tuctové. Zalíbila se nám proutěná křesílka se zvýšenými područkami, ale zkušenost s nimi chyběla. Nebyli jsme si zpočátku zcela jisti, zda nenavodí spíše vjem zahradní restaurace, kavárny nebo baru, ale my jsme přece budovali kapli. Naše obavy padly krátce poté, co jsme dvě na zkoušku zakoupená křesílka otestovali. Dokoupili jsme další a ona tu už zdomácněla.
Děti na ovčích kůžích rády osazují prostor pod sníženou střechou, kam by si dospělý člověk pohodlně nestoupl. I na vhodném osvětlení prostoru nám hodně záleželo. Samozřejmě s odstupem času člověk zjišťuje, že teď by ledacos udělal i jináč a třeba lépe. Tak to ale bývá vždy. Lidská nedokonalost. I přes toto vědomí s tichou radostí kvituji, když občas od někoho zaslechnu, že se vrátil z hor, kde navštívil Eljon, že tamní podkrovní kaple dovede promlouvat ke svým hostům, že dovede oslovit, že se tam cítil dobře, že je tu milé spočinout před Hospodinem a že se sem i chce vrátit.
Když mne o svoji zkušenosti přesvědčuje, říkávám si: No Bohu díky! I já o tom něco vím. To ale ten dotyčný už slyšet nemůže. V předešlém zavzpomínání na období budování kaple jsem důsledně používal množného čísla. Máte nějaké dotazy?
Vyrábíme vybavení kaplí na míru - od oltářních stolů po lavice a další mobiliář. Vyberete si odstín, rozměry i celkové provedení. Cena vždy podle dohody. „Nabízíme kompletní vybavení kaplí na míru, navržené s ohledem na důstojnost, estetiku a funkčnost. Každý kus vyrábíme individuálně - zvolíte si odstín lamina, rozměry i styl provedení. Používáme kvalitní materiály a precizní postupy, aby mobiliář působil elegantně, trvanlivě a harmonicky v celém prostoru. Vyrábíme vybavení kaplí na míru - od oltářních stolů po lavice a další mobiliář. Vyberete si odstín, rozměry i celkové provedení. Cena vždy podle dohody.
Před zhruba sedmi lety se nám podařilo koupit pozemek v Rožmitále, jehož součástí je kaplička. Přece jen maminky a tatínkové touží po zachování místního dědictví; původně kaplička nebyla v dobrem stavu a vyžadovala izolaci, opravu střechy a fasády. Přece jen jsem se rozhodla něco s ní udělat, aby nebyla zcela opuštěná. Před dvaceti lety jsem sem přišla poprvé a zjistila, že Broumovsko je skvostem plným tajemství. Před dvaceti lety jsem sem přijela poprvé, podívat se na klášter, tehdy byly klášterní zahrady zašlé, klášter neopravený.
Postup rekonstrukce kapličky zahrnoval izolaci, kterou provedl manžel Lukáš s kamarády; kaplička odvodnila a vysušila. Přes zimu byla hotová střecha a další rok fasády, o které se postaral pan Žoček z Rožmitálu. Zároveň můj muž vyčistil vnitřek kapličky - na zemi bylo asi třicet centimetrů navážky. Pod ní jsme našli zbytky původní dlažby a nechali zhotovit a usadit nové pískovcové dlaždice. Zhotovili jsme také nový pískovcový schod. Na stropě byla torza fresek a z historické publikace jsem zjistila, že jsou to výjevy ze života sv. Floriána. Fresky domalovává pan Volf, sklenář a malíř z Broumova. Chtěla jsem rekonstrukci podle původního vzhledu, hledala staré fotografie, ale nenašla se.
Pátrala jsem v Muzeu Broumovska, na faře, na katastrálním úřadě, v Náchodě, ve státním archivu a obcházela místní obyvatele. Nález ukázal, že kaple byla spojena s rožmitálským regionem a že nejdůležitější střípek jsem objevila v knize Petra Bergmanna Broumovsko na historických zobrazeních. O kapli sv. Floriána a o tom, že to byla kaple nejen pro sebe, ale i pro širokou veřejnost, se dozvíme z historie z roku 1747 a následných úprav. Kaple byla částečně rekonstrukcí opravená v roce 2000 broumovským lékařem Tiborem Pindešem, který ji pojmenoval „kaple sv. Kříže“ a staral se o její záchranu.
Kaple kdysi sloužila bohoslužbám; lidé si pamatovali dřevěný přístřešek před kaplí jako úkryt během bohoslužeb. My bychom rádi, aby kaple byla místem zastavení při procházkách a setkání při svátku sv. Floriána a dalších příležitostech. Každý návštěvník se podle svého zastaví a pomodlí, a kaple tak poskytuje prostor pro meditaci a odpočinek před Hospodinem.
Poznatky o místu a vztazích k Broumovsku ukazují, že část kaple vznikla z lokálních a historicky cenných materiálů a že práce měla charakterní a komunitní charakter. Kaplička je dnes příkladem domaciho stavitelství, kde se snoubí autorský přístup, láska k přírodním materiálům a respekt k místní historii.
