Loď, která byla vyrobena roku 1925, je dlouhá 62 metrů. Dříve kotvila v Hamburku, kde sloužila jako překladní loď, v pozdější době byla používána jako školní učňovská loď. Od roku 2009, kdy ji koupil spolek ICF Praha, nese název Kostel na lodi. V březnu 2012 byla loď slavnostně otevřena pro veřejnost.
Základem pro kostel na lodi je víceúčelový sál pro cca 200 osob, pódium, bar a zázemí pro účinkující. Dále je zde technologické zázemí a prostory pro klub či kapli, místnost pro děti, bar. Víceúčelový sál je vybaven kvalitní světelnou, zvukovou a obrazovou technikou a volně přestavitelnými židlemi. V letech 2009-2012 prošla loď rozsáhlou rekonstrukcí. Nejprve bylo na podzim roku 2010 opraveno dno a trup lodi a navařeno asi 30 tun nového plechu, v březnu 2011 byla dokončena projektová dokumentace lodi včetně projektu elektro. Dále byla loď zpevněna, vyčištěna a zbavena všech přepážek a nástaveb.
Architektonické pojetí a trojlodní řešení
Kostel je trojlodní, orientovaný, zděný, až na přízemí věže omítnutý. Má obdélnou loď, na severozápadě s částečně vestavěnou hranolovou věží, a užší presbytář s třístěnným závěrem. Západní průčelí lodě chrání dosti vysoký, dvakrát odstupňovaný sokl se zešikmenou horní částí, krytou kamennými deskami na způsob přesahující římsy. Ústupkový vstupní portál tvaru lomeného oblouku má po stranách vždy dva sloupky, sahající asi do jedné třetiny od země, s patkami zdobenými kanelováním. Mezi sloupky je portál vyžlabený. V horní části portálu se uplatňuje motiv přetínajících se prutů.
Vstupní dveře jsou dřevěné dvoukřídlé, rámové konstrukce - s ozdobným středním sloupkem a s výplněmi, na nichž je použit motiv trojlistých a plaménkových kružeb. Horní část horních výplní je prosklená. Nad dveřmi je „nadsvětlík“, ten však není zasklený, ale plný - opět s motivy kružeb: nahoře má čtyřlist v kruhu a pod ním pak dvě jeptišky. Zhruba v dolní třetině člení průčelí lodi kamenná římsa, u portálu se pravoúhle zalamuje a vede nad něj. Římsa je ukončena v místě, kde začíná kamenné zdivo přízemí věže.
Nad vstupem se nachází poměrně nízké zaslepené okno, ve špaletě. Má kamenné ostění, opatřené nátěrem. Okno je kamennými pruty rozděleno na tři části - střední je ukončena půlkruhem a obě boční trojlistem. Horní část okna vyplňuje plaménková kružba. Na severozápadě se na loď napojuje hranolová čtyřpodlažní věž. Jednotlivá patra oddělují kamenné vyžlabené římsy, v horní části vyložené směrem ven. Věž má v přízemí zdivo z kamenných kvádrů s bílým spárováním, bez omítky. Dolní část je opatřena soklem, obdobným jako u západního průčelí lodi. Zhruba uprostřed přízemí věže se nachází dvoukřídlé šestitabulkové okno v líci a v dolní části pak ještě úzké štěrbinové okénko. Ostatní patra věže jsou omítnutá, s nárožími armovanými klenáky. Všechny stěny jsou řešeny obdobně - ve druhém podlaží je okénko tvaru klíčové střílny s kamenným ostěním, třetí podlaží je bez otvorů a v nejvyšším je pak velké okno tvaru lomeného oblouku. Má kamenné ostění a je vyplněné prkenným bedněním s dvěma otvůrky. Věž má zvoncovitou střechu, krytou plechem. V jejím vrcholu se nachází oplechovaná osmistěnná zvonička, rovněž se zvoncovitou střechou, vrcholící nástavcem s makovicí a prutem.
Fasáda, okna a kaple
Jižní průčelí tvoří loď a presbytář. Dolní část fasády opět chrání sokl. Je poměrně vysoký, omítnutý, se zešikmenou horní části, krytou kamennými deskami na způsob dosti přesahující římsy. Stejný sokl mají i opěráky, pouze opěrák vpravo a vlevo od vstupu do lodi je na vnitřní straně (tj. na stěně směrem ke vchodu) celý omítnutý. Loď je čtyřosá. Mezi okny jsou poměrně vysoké a značně předstupující opěráky, armované kamennými klenáky (střídají se zhruba vždy jeden hlubší a jeden méně hluboký). Zbývající plocha opěráků je omítnutá. Opěráky se konkávním způsobem napojují na zdivo lodi, a to až pod její hlavní římsou. Tento přechod (stříška) je krytý bobrovkami. Horizontálně člení průčelí kamenná vyžlabená římsa, nahoře krytá zeleně natřeným plechem. Římsa vede i přes opěráky, chybí pouze na přístavbě v levé části průčelí. Opěráky mají ještě jednu římsu, podobnou této, avšak nacházející se vždy pouze na přední straně opěráků - zhruba v horní třetině.
V přízemí lodi se na levé (západní) straně nachází drobný prostor o obdélném půdorysu, otevřený segmentovým obloukem, zajištěným mříží. Otvor má ostění z velkých kamenných kvádrů, sahající pouze k soklu, část nad obloukem je zdůrazněna vyžlabením. Ozdobnou kovanou mříž tvoří čtyři pásy s esovitým ornamentem a horní obloukovitá část s podobnými motivy. Stěny místnůstky mají v dolní části parapet, na zadní stěně jsou pod opadanou omítkou viditelné zbytky nástěnné malby. Prostor je zaklenut křížovou klenbou s žebry, opatřenými nátěrem. Na stěně nad nikou je profilovaná kamenná římsa, krytá plechovou stříškou.
Pod levým oknem lodi se nachází zhruba patrová přístavba schodiště na kůr. Má opět sokl, o něco nižší, než u zbývající části lodi. V patře přístavby jsou tři okna ve ven se rozšiřující špaletě. Vpravo a vlevo je okno obdélné, pravděpodobně neotvíravé, rozdělené do šesti tabulek. Přístavba má pultovou střechu, krytou plechovými šablonami se zeleným nátěrem. V ose třetí od západu je okno nižší než v ose druhé od západu, vodorovně je rozdělené pouze na pět polí. Horní část zakončují dva trojlisty a nad nimi je kružba s lichoběžníkovým polem. Pod oknem se nachází vstup do lodi, přístupný po třech kamenných stupních. Vchod má kamenný ústupkový hrotitý portál s třemi hlubokými výžlabky a s přetínajícími se pruty v horní části. Na každé straně portálu jsou dva sloupky, vnější slabší a vnitřní silnější. V dolní části jsou sloupky zdobeny reliéfy - každý jinými motivy. Vstupní dveře jsou dřevěné dvoukřídlé rámové, s ozdobným středním sloupkem. Obdélné dveřní výplně mají profilované okraje.
Průběžná římsa, členící v dolní části jižní průčelí lodi, zde vede nad portál, pravoúhle se zalamuje. Nad vstupem je plechová pultová střecha, červeně natřená. Sokl, obíhající celý kostel, se východně od vstupu zvyšuje. V ose čtvrté od západu je okno normální výšky, nahoře s trojlisty a plaménkovou kružbou. Na pravém opěráku v této ose se na přední straně pod průběžnou římsou nachází v řadě klenáků druhé shora nápis s fragmenty letopočtů a iniciál. Nápis uvádí období zasklení a slouží jako historický záznam architektonických detailů.
Čtyřosý presbytář je o hodně užší, než loď. Ve všech osách jižního průčelí se nachází okna, o něco málo nižší než v lodi. Okna jsou svisle rozdělena na pět polí. V západní ose je okno ukončeno dvěma trojlisty a nahoře dvěma plaménky, jejichž ocasy směřují nahoru. V ose presbytáře druhé od západu ukončují okno stejné dva trojlisty, avšak dva plaménky nad nimi mají ocasy obrácené dolů do stran. Okno třetí od západu má dva trojlisty a nad nimi velký čtyřlist, okno čtvrté od západu stejné dva trojlisty a nahoře pak dva rotující plaménky v kruhu. Mezi okny se nacházejí opěráky, stejné jako opěráky lodi. Dolní část celého jižního průčelí presbytáře zakrývá nízká přízemní přístavba sakristie.
Sakristie má na západní straně dřevěné jednokřídlé dveře rámové konstrukce se světlíkem a s trojúhelníkovým ostěním. Západní stěna sakristie má dva okna, východní okno je dvojité a hlavní vchod do kaple je zajištěn kamenným parapetem. Salhausenská kaple, doplňující severní průčelí lodi, má obdélný půdorys s trojbokým závěrem a kapli uzavírají barevná vitrážová okna. Kaple se napojuje na krajní východní opěrák lodi a zahrnuje kapli půlkruhového půdorysu s vitrážemi a složitým ostěním.
Severní průčelí lodi je trojosé, s čtyřmi opěráky a s vyvýšeným soklem. Kaple Salhausenská a kaple východní tvoří součást komplexu, zajišťují kontinuitu prostoru a důraz na architektonickou výzdobu. Vstupní portál a okna v kapli i sakristii odpovídají stejné estetice s kamenným ostěním a vitrážemi, jejichž motivy zahrnují trojlisty, plaménkové kružby a ornamenty prutů. Kaple a sakristie jsou propojeny s hlavní lodí tak, že jejich spojení vytváří jednotný náhled na interiér a na fasádní rytmus zdiva.
Kostel na Žďársku: kontext a současnost
Pod pojmem kostel si většinou představujeme několik set let starou stavbu s vysokými věžemi, plnou soch svatých. Kostely se ale staví i v současnosti, a jeden takový vyrostl nedávno v Sázavě na Žďársku. Na okraji obce Sázava jen pár kilometrů od Žďáru nad Sázavou stojí moderní stavba, která vypadá jako loď. Patnáct metrů vysoký kříž, který vyrůstá z její přídě, evokuje stěžeň. Tady katolický kostel nikdy nebyl," říká starosta Sázavy František Ledvinka. Katolických věřících má obec poměrně dost, a tak myšlenka, která vznikla v devadesátých letech minulého století, začala brzy dostávat reálné obrysy. V místě, kde dnes stojí kostel, stávala družstevní drůbežárna. Věřící založili spolek, a kostel, který byl nejdřív kaplí, si v podstatě postavili sami. "Pět tisíc hodin odpracovaných," říká starosta. Kostel se z kaple stal jedním církevním dekretem. "Má to ale samozřejmě nějaké podmínky provozu. Musí tady být mše svaté minimálně dvě do měsíce," dodává.
To není těžké naplnit. Na pravidelných mších se schází asi sto dvacet lidí, slavnostní mše se dokonce konají u venkovního kamenného oltáře. "Dovnitř bychom se nevešli," vysvětluje František Ledvinka. Kostel je zasvěcený Panně Marii Karmelské, a její socha také stojí za oltářem. Je z modrého skla. "Je od výtvarnice paní Tesařové."
