Katolická církev stojí na západní (římskokatolické) a východní (řeckokatolické) křesťanské tradici. Svou činnost, vznik a poslání odvozují od učení Ježíše Krista, Syna Božího, který je podle vyznání víry jednou ze tří božských osob (spolu s Bohem Otcem a Duchem Svatým).
Základní úlohy katolické církve vycházejí z Ježíšova poslání zvěstovat světu evangelium (Mt 28, 19n), sloužit v lásce druhým (Jan 13, 14n, Jan 13, 34n), obracet se k Bohu v Ježíšově jménu (Jan 16, 26) jako k milovanému otci (Mt 6, 9-13) pod vedením Ducha Svatého (Jan 16, 7-15) v očekávání konečného naplnění v slávě Boží a světle vzkříšeného Krista, Beránka Božího (Zj 21, 1-22,5).
Značný důraz církev klade na jednotu (Jan 17, 11) a trvalou kontinuitu (Mt 16, 18), zaručovanou také petrovskou službou římských biskupů (Jan 21, 15-17). Církev je v Novém zákoně chápána také jako Tělo Kristovo, kde Kristus sám je hlavou. On předává svou milost v Božím Slově a ve svátostech, kterých Římskokatolická církev uznává sedm: křest, biřmování, eucharistie, smíření, pomazání nemocných, kněžství a manželství.
Křesťanství se na naše území dostalo počátkem 9. století, pokřtěním 14 velmožů v Řezně v r. 845. Od počátku se používal latinský obřad, velmi záhy následovaný ritem východním, který v r. 863 přinesli na Moravu sv. Cyril a Metoděj. V průběhu dvou set let získal úplnou převahu latinský ritus. Slovanští mniši, působící v klášteře na Sázavě, byli z rozkazu Břetislava II. v roce 1097 vypuzeni. Do naší země se východní obřad zčásti vrátil po I. světové válce s příchodem pracovníků z východní části někdejší Československé republiky. Nevelký počet těchto věřících je organizován v Řeckokatolické církvi, hojněji zastoupené na Slovensku.
Církev od samého počátku své existence usilovala o vzdělanost v zemi a charitativní pomoc obyvatelstvu. V roce 1344 bylo pražské biskupství povýšeno na arcibiskupství a tím byla vytvořena nezávislá církevní správa podléhající jen římskému papeži. Karel IV. v roce 1348 vydal bulu, jíž se schválením papeže založil pražskou univerzitu na způsob vysokého učení pařížského. V téže době na radu arcibiskupa Arnošta z Pardubic vydal zakládající listinu slovanského kláštera zasvěceného sv. Římskokatolická církev se zasloužila o kulturní povznesení národa, jak o tom svědčí četné gotické a barokní chrámy i všemi uznávaná barokní hudba. Jsou výrazem nepomíjející hodnoty, duchovní tradice katolicismu a chloubou našeho národa.
Uspořádání Římskokatolické církve je hierarchické. Nejde o mocenské, ale služebné zaměření podle slov Krista: "Kdo je první, ať je poslední a služebník všech." To platí o římském papeži, který je podle římskokatolického učení nástupcem Petra, o biskupech jako nástupcích apoštolů, o kněžích a jáhnech. K církvi patří i řeholníci, kteří se svobodně a z lásky rozhodli stylem svého života vnášet do světa Kristovu chudobu, čistotu a poslušnost. Nejpočetnějším stavem v církvi jsou věřící laici.
Katolická církev má v České republice dvě provincie: českou církevní provincii, do níž se zahrnuje arcidiecéze pražská, diecéze českobudějovická, královéhradecká, litoměřická a plzeňská. Moravská církevní provincie zahrnuje arcidiecézi olomouckou, diecézi brněnskou a ostravsko-opavskou. Třetím subjektem je apoštolský exarchát sdružující řeckokatolické věřící. V čele diecézí i exarchátu jsou papežem jmenovaní biskupové. Ti jsou papeži přímo podřízeni. Diecéze se dělí na vikariáty (na Moravě děkanáty) a ty pak na farnosti. Faráře jmenuje příslušný biskup.
Na náboženském životě se podílejí také řeholní řády a kongregace, které nepodléhají přímo biskupům. Jsou řízeny představenými, kteří se v některých případech nacházejí mimo naše území, protože poslání jejich řádů má celocírkevní význam. Nejvyšším představeným celé církve je papež, který je volen sborem kardinálů a sídlí ve Vatikánu. Jde zejména o charitativní domovy, domovy pro těhotné a matky s dětmi v tísni, domov sv. Rodiny pro mentálně postižené děti, domov pro tělesně postižené, dům paní Zdislavy pro sociální rehabilitaci rodin, Oazu ticha - víkendové středisko pro neslyšící - a četné domovy v Čechách a na Moravě. K řádovým zařízením patří nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze, dům sv. Antonína v Moravských Budějovicích, Nemocnice milosrdných sester sv. Vatikánský rozhlas je rozhlasovou stanicí papeže a sídlí ve Vatikánu. V poslední době se vyprofiloval především jako zpravodajské rádio. Na první místo klade papežovy aktivity a jeho cesty. Radio Vaticana zprostředkovává 40 jazykových programů, jejichž 200 novinářů 61 národností nabízí všem, věřícím i nevěřícím, jak pohled církve na aktuální témata, tak úvahy nad důležitými otázkami dnešní doby.
Podle sčítání obyvatel v roce 2001 žije na území České republiky 10.230.000 obyvatel, z toho je 2,748 milionu katolíků obojího obřadu (26,86 % celkového počtu obyvatel). Ke dni 1. 1. 2006 byly v České republice 2 arcidiecéze, 6 diecézí a 1 apoštolský exarchát pro věřící řeckokatolického ritu a v nich 2.800 farností.
