Jan Graubner predvelikonocni projev: víra, rodina a společenské výzvy

Maminka to někdy vzpomínala, že prostě od určité chvíle byli různí staří známí, kteří na ulici radši přešli na opačný chodník, a že se s ní mnozí lidé přestali na ulici bavit. A když šla s kočárkem na procházku nebo se vracela, v té době, než jsme byli vystěhováni - protože vrátnice, ta už patřila prostě podniku - tak jí kontrolovali kočárek, jestli nevyváží něco pod dítětem. Tak… „Mně se trochu smáli. ,Jsi naivní, ty si myslíš, že tě na gymnázium vezmou!´ No, já přiznám, že tehdy jsem - nakolik je možné v tom věku - vážně uvažoval o kněžství. A říkal jsem si: ,No ale bez gymnázia to nejde. Tak já to musím zkusit.“

Jan Graubner se narodil 29. srpna 1948 v Brně Ludmile a Janu Graubnerovým. Dětství a dospívání prožil v Jihomoravském kraji v obci Strážnice, kde také navštěvoval základní školu. Od útlého mládí se toužil stát knězem. Vzhledem k tomu, že jeho rodiče byli aktivní katolíci, kterým navíc po roce 1948 komunisté znárodnili firmu Jan Graubner a synové (pozdější Šohaj), neměl to Jan s přijetím na strážnickou střední všeobecně vzdělávací školu vůbec snadné. Nastoupil prý pod podmínkou, že se jej škole podaří převychovat tak, že od své víry odstoupí a přestane chodit do kostela. To se však nestalo.

Po úspěšně složené maturitě se Jan nejprve na radu známého kněze hlásil na medicínu do Brna, kam ovšem i přes dobře zvládnuté přijímací zkoušky kvůli špatnému posudku z gymnázia nesměl nastoupit. Na teologii se hlásil na odvolání, ale opět narazil. Chyběl mu dělnický původ. Rozhodl se proto, že si jej opatří. Nechal se zaměstnat v Gottwaldově (dnešní Zlín) jako dělník nástrojového skladu a potom již s přijetím na bohosloveckou fakultu neměl problém. Psal se rok 1968 a v Litoměřicích se nově otevírala pobočka olomoucké Cyrilometodějské bohoslovecké fakulty Univerzity Palackého. Za studií se setkal s výraznými duchovními osobnostmi, mnozí jeho učitelé měli zkušenost z komunistických vězení a lágrů padesátých let.

Po roce 1968 ještě na studiích zažil absurditu režimní zvůle. Učitele církevního práva byl například donucen nahradit kantor, jenž vyučoval katechezi a právu nerozuměl. V letech normalizace se již za vlastního kněžského působení setkal s kontroverzním biskupem Josefem Vranou, který spolupracoval s StB a otevřeně podporoval kolaborantské katolické hnutí Pacem in terris. Duchovní postoje Jana Graubnera silně formovalo ilegální hnutí Fokoláre, jehož ideologickou hlavou v tehdejším Československu byl kněz a mukl z padesátých let Karel Pilík. Během svého působení ve Vizovicích pomáhal Jan Graubner šířit církevní samizdaty a podařilo se mu zde vybudovat tajnou síť farníků, kteří se na četbě a distribuci samizdatů podíleli.

Po sametové revoluci v roce 1990 přijal z rukou Františka Vaňáka biskupské svěcení a již rok poté, po Vaňákově smrti, jej papež Jan Pavel II. jmenoval olomouckým arcibiskupem. Komentář týdne k velikonočním svátkům připravil olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Poprvé jeho úvahu nabídneme ráno na Bílou sobotu 15. Velikonoční projev se stává pro něj příležitostí vyjádřit, jaký má křesťanský pohled na svět a na aktuální společenské výzvy.

Velikonoční poselství a životní volby

Na křtu jsme pro svět umřeli, spolu s Kristem jsme byli pohřbeni, ale dostali jsme Boží život, život milosti. V postní době jsme často hleděli na Kristovu tvář, abychom vnímali jeho lásku a zároveň čerpali sílu k novému rozhodnutí být svobodní od světa a žít s Kristem a pro Krista, který nás uchvátil. Křesťanský život je sice náročný, ale krásný. Velikonoce nejsou jen dny radosti, ale i síly a naděje. Ti, kteří se setkali se Vzkříšeným, se stali jeho svědky a hlasateli, protože velikonoční zkušenost si nemohli nechat pro sebe.

Ti, kteří žijí jako velikonoční lidé, jsou budovateli křesťanské kultury. Často se mluví o ochraně křesťanských hodnot, ale ty nelze uchovat a chránit v trezoru či v uložišti dat. Ty vznikají ze života podle evangelia. Proto všem přeji a vyprošuji odvahu žít novým životem se stále znovu opakovanou zkušeností velikonoční víry. Kdo se narodil z Boha, vítězí nad světem.

Velikonoční svátky jsou pro nás svátky jara, pracovního volna a možností strávit čas s rodinou a přáteli. Mohou být pro nás také příležitosti k zamyšlení, k pozastavení se a k reflexi povznesené nad každodenní úkoly a starosti. Už jsem naznačil, čím vším mohou velikonoční svátky být. Kdybychom si řekli, že mohou být také příležitostí, souhlasil byste?

Etické a společenské dimenze Velikonoc

O Velikonocích slavíme to, že Boží láska šla až do krajnosti. Bere na sebe lidské viny, přináší nesmírnou oběť, ale nezůstává mezi mrtvými, protože zlo nesmí nakonec zvítězit. Bůh je silnější. A proto se ukazuje vítězství lásky, vítězství života. Čtěte také: Tohle je pro nás základní poselství, které by mělo mít vliv a dopad na naše jednání, na naše vztahy a názory. Proto jsou pro věřící Velikonoce největším svátkem v roce.

Problémů, starostí a potíží má určitě každý z nás vrchovatě. Zajímalo by mě, s čím si děláte starosti vy a proč? Nemalou starost mi dělá pohled na naši společnost, ve které žijeme. Často mám takový pocit, že jsme až příliš ovlivněni počítačovou technikou. Stačí nám se doklikat k informaci, místo promyslet ke skutečnému poznání. Nebo nám stačí to, co najdeme a je vytržené ze souvislostí. Nevidíme příčiny, nezajímají nás důsledky.

Řešíme stále dokola naše důchody. Jsem špatný z toho, když se ve veřejném diskurzu neobjeví, že chceme-li v budoucnosti mít na důchody, tak bychom se měli postarat o to, aby na ně měl kdo dělat. „Nenadbíhat“ - papež počátkem týdne publikoval poselství mladým. Jak chce katolická církev oslovit mladou generaci a stát se pro ni atraktivní? S dětmi a mladými se snažíme pracovat, nemíním jim nadbíhat. Je potřeba je umět také podpořit, aby se oni dobře rozvinuli.

U příležitosti stého výročí zahájení rozhlasového vysílání a 70. výročí spuštění prvního kanálu veřejnoprávní televize v Itálii přijal v pondělí svatý otec na audienci vedení a zaměstnance RAI. Novinářům vzkázal, že veřejnoprávní vysílání musí sloužit obecnému dobru. Jak vy vidíte veřejnou službu médií? Souhlasím s tím. Někdy mám pocit, že se kritizují politici za to, že jsou populisti, ale bohužel, kdyby jim nenahrávali sdělovací prostředky, tak by se populisty nestali.

Je to velmi náročné, ale očekávám od pracovníků médií, že nepodlehnou trendům doby. Lidé z této oblasti mají obrovskou zodpovědnost a záleží na jejich kvalitě, aby se neřeklo: čtvrt hodiny pro Hitlera a čtvrt hodiny pro Židy. Vyžaduje to, aby lidé v této oblasti byli vyzrálí, a já bych očekával, že budou pomáhat zastat se dětí, dívat se na důchody s pohledem, kde bude další generace, kdo bude pracovat… Témata, která si v politice nikdo neodváží vytáhnout.

Máte na závěr myšlenku vzkaz, který byste rád předal? Přeju dobré prožití velikonočních svátků. Jak jsem řekl na začátku, i když přijde nějaký ten křížek - něco nepříjemného a bolestného, tak zkuste k tomu vzít takový přístup, aby na konci mohla být radost nikoliv z našeho vítězství, ale z vítězství dobra, pravdy, lásky, z vítězství Božího v nás.

Najdou Ukrajinci a Rusové ještě někdy společnou mírumilovnou budoucnost? Může jim při tom pomoci víra? A jak papež František vnímá ruskou agresi na Ukrajině? Pokud jde o stále nižší porodnost, měli bychom se podle hosta Matyáše Zrna zamyslet nad tím, co bychom si přáli pro budoucnost. Pozastavuje se třeba nad tím, jakou náladu předáváme další generaci. Důležitější než otázka bydlení nebo finanční podpory Graubnerovi připadá chuť žít, a to nejen pro sebe, ale i pro druhé.

„Díky Bohu se nám daří tak, jak se nám nikdy v dějinách nedařilo. Jen jsme tak trošku pořád zůstali u toho naříkání.“ Mohli bychom už přestat naříkat a spíš se dívat, co dobrého můžeme udělat pro druhé, nabádá duchovní. Dodává, že je důležité, aby dnešní rodiče předali svým dětem i představu rodiny. „Rodiny, která může vychovávat daleko kvalitněji, než když vychovává jeden.“ „Jestli se v normální rodině podaří, že maminka vede dítě k tátovi a táta k mámě, tak dítě pochopí, že láska je směřování k třetímu.“

Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu nebo si ho poslechnout ve své oblíbené podcastové aplikaci.

Tabulka: klíčové body projevu

tags: #jan #graubner #predvelikonocni #projev