Na sobotu 5. října 2024 připadla vernisáž výstavy obrazů Jana Kryštofa Handkeho v Galerii Octopus rýmařovského muzea, připomínající barokního malíře a janovického rodáka, který letos slaví dvojité výročí - 330 let od narození a 250 let od úmrtí. Výstava navazuje na mši svatou slouženou biskupem Martinem Davidem a na varhanní koncert Jana Rortrekla v kapli V Lipkách z pátečního večera 20. září a je součástí širšího programu oslav regionálního významu Handkeho díla.
Organizátoři výstavy a spoluautoři katalogu, včetně Leoše Mlčáka, olomouckého historika umění, představují Handkeho jako autora významných děl pro mikroregion Rýmařovska a ukazují ho mimo kontext jenom moravské vrcholné barokní malby. Mlčák je současně největším znalcem jeho života a díla a připravuje obsáhlou monografii, která bude zahrnovat biografii, chod olomoucké malířské dílny, žáky a tovaryše a také katalog s dílem Handkeho, který obsahuje 334 obrazů, fresek a kreseb, a dalších 266 nedochovaných prací ověřených archivními prameny a literaturou.
Na výstavě jsou vedle reprodukcí oltářních obrazů prezentovány i originály zapůjčené z muzeí a církevních institucí. V malém sále galerie tvoří vzácný soubor žánrových olejomaleb alegorií ročních období a loveckých zátiší, zapůjčený ze sbírek Muzea umění v Olomouci, a vztahují se k prostoru janovického zámku.
Větší sál je věnován výběru z Handkeho náboženské tvorby. K vidění jsou dvě vyobrazení jeho oblíbeného světce svatého Jana Nepomuckého a malba Korunování Panny Marie, která původně visela v kapli Nejsvětější Trojice v Malé Morávce. Nejvýznamnější dílo výstavy představuje oltářní plátno zobrazující Pannu Marii s Ježíškem a svatými Antonínem, Floriánem a Hiláriem; spolu s menším obrazem Boha Otce s holubicí Ducha svatého visely v kapli janovického zámku.
Výstava nabízí i pohled na Handkeho životopis a vliv jeho díla na regionální liturgickou praxi. Zároveň návštěvníci mohou sledovat, že Handke dožil svůj umělecky plodný život v péči své dcery Jany Františky a že jeho práce prošla postupnými změnami barevného řešení v průběhu let.
Na programu výstavy jsou také akce pro veřejnost: přednáška Leoše Mlčáka (7. 11.) a komentovaná prohlídka s kurátorem Michalem Vyhlídalem. Výstava bude k vidění do 24. listopadu. Jan Kryštof Handke (1694-1774) patří k významným představitelům moravské vrcholné barokní malby a je autorem řady náboženských i profánních děl, včetně monumentálních nástěnných maleb v kapli Božího Těla na bývalém jezuitském konviktu, kde spolu se sochařem Filipem Sattlerem vytvořil jeden z nejpůsobivějších moravských barokních interiérů.
Handkeho nástropní freska na téma Vítězství Jaroslava ze Šternberka nad Tatary je klasickou ukázkou barokní alegorie. Mezi nejzdařilejší díla patří obraz svatého Augustina v poutním chrámu na Svatém Kopečku, ačkoliv postupně jeho tvorbu ovlivňuje jistá změna v barevném podání k zemitějším tónům. Handke zemřel v Olomouci v roce 1774.
Je důležité poznamenat, že výstava zahrnuje také přehled míst, kde díla Handkeho mohou být viděna mimo Rýmařov: kostel sv. archanděla Michaela v Rýmařově, kaple V Lipkách, Kostely sv. Václava ve Skalách, sv. Kateřiny Alexandrijské v Rešově a další, a to včetně zapůjčení z různých muzeí a farností.
<
Život a dílo Jana Kryštofa Handkeho
Jan Kryštof Handke se narodil 18. února 1694 v Janušově u Rýmařova. Vyučil se malířskému řemeslu v dílnách Jana Daniela Langera v Bruntále a Christiana Davida v Moravské Třebové. Již ve 20 letech zastupuje svého mistra Ferdinanda Nabotha a dokončuje v Rýmařově v roce 1714 nástěnné malby v kapli V Lipkách. Ve 28 letech se stává olomouckým měšťanem a malířským mistrem, a následující dvě desetiletí jsou ve znamení jeho tvorčího rozmachu.
V první polovině 18. století Handke realizuje řadu významných děl v oblasti fresek a monumentálních olejů s náboženskou tematikou. Jeho práce lze vidět na severní Moravě, v Čechách a jižním Polsku, přičemž nejvýznamnější díla jsou umístěna v olomouckých chrámech, na Hradisku, v Opavě, Jívové, Hradci Králové, Šternberku a dalších místech, včetně rýmařovských svatyní. Zvláštní místo zaujímají obrazy z Vratislavi. Poslední dvě desetiletí života přinášejí i lovecká a symbolická témata, jež doplňují jeho bohatý barokní rukopis. Handke zemřel v roce 1774 v Olomouci.
Historicko-kritický kontext a význam výstavy
Výstava v Rýmařově staví Handkeho do kontextu barokní moravské malby a vyzdvihuje jeho význam pro mikroregion Rýmařovska. Expozice propojuje lokální církevní architekturu s korunovačním a liturgickým výjevem, takže návštěvníci získávají komplexní obraz o Handkeho díle a jeho roli v rámci moravského baroka. Tímto způsobem se ukazuje, jak jeho tvorba překračuje regionální rámec a stává se důležitým okamžikem v širším historicko-kulturním kontextu střední Evropy.
Zapůjčené originály z různých institucí (muzea, farnosti) umožňují prezentovat díla, která by jinak zůstala v zapomenutí. Součástí výstavy jsou i typické Handkeho náměty: svatý Jan Nepomucký, Korunování Panny Marie a oltářní plátno s Pannou Marií, Ježíškem a svatými, které dohromady představují jádro jeho nábožné tvorby.
Baroko: Objevování uměleckého hnutí: Vizuální cesta
Specifika výstavy a praktické informace
Výstava je k vidění do 24. listopadu. Přednáška Leoše Mlčáka se koná 7. 11. a bude doplněna komentovanou prohlídkou s kurátorem výstavy Michalem Vyhlídalem. Kromě obrazů z kaplí a kostelů Rýmařovska zahrnuje i záznam o nedávných rekonstrukcích a expozicích, které se dotýkají Handkeho díla v jiných lokalitách.
Nezmeškejte příležitost k návštěvě mimořádné výstavy, která slaví význam Handkeho pro region i pro širší dědictví moravského baroka. Handkeho tvorba se postupně mění, ale zůstává klíčovým svědectvím o vývoji barokního myšlení a ikonografie v českých zemích.
Bibliografický kontext a katalog výstavy
Leoš Mlčák, který je zároveň spoluautorem katalogu k výstavě, patří mezi nejvýznamnější znalce Handkeho života a díla. Katalog a výstavní text shrnují etapy Handkeho tvorby, včetně jeho nejvýznamnějších realizací a liturgických interiérů. Současně je zahájena práce na monografii, která zpracuje také jeho ateliérovou dílnu, žáky a tovaryše a detailně popíše jeho rozsáhlé dílo.
V rámci výstavy se prezentují i obrazové ukázky z Olomouce a dalších měst, které demonstrují Handkeho vliv na moravský barokní styl a jeho odkaz pro následnou generaci malířů. Výstavu doprovází bohatý obrazový materiál a katalogové texty zaměřené na historický kontext a techniku Handkeho díla.
Závěr
Slavnostní zahájení výstavy a následné doprovodné programy ukazují Handkeho význam pro region, jeho roli v moravském barokním umění a trvalý odkaz v řadě sakrálních prostor. Výstava zůstává otevřená do konce listopadu a nabízí bohatý program pro milovníky baroka, umění a historie regionu.