Kontroverzní kniha Aleny Vitáskové, bývalé šéfky Energetického regulačního úřadu (ERÚ), odhaluje podle autora záměrně rámovaný obraz politiky, lobbingu a energetického byznysu. Sešly se na křestu kulturní a politickou smetánkou, aby své dílo zalila šampaňským a uvedla do chodu veřejnou diskusi o tom, jak se ve velkém krade v solárním sektoru. Vitásková sama říká, že dílo je napsáno v nadsázce a jde o fikci, i tak ale nepřímo potvrzuje, že podvody skutečně proběhly. Hlavními hrdiny jsou postavy skryté pod přezdívkami, včetně politiků, lobbistů a energetických gigantů, a kniha slouží jako obrazová sondáž do veřejných financí a jejich zneužití.
Na křtu byl přizván i prezident Miloš Zeman, který sice nedorazil, ale poslal zdravici. „V solárním byznysu se ve velkém krade. Okrádán je stát, a tedy všichni obyvatelé naší krásné země,“ zní jedna z výroků, kterou Vitásková v kontextu knihy uvádí. „Bojovat se solárními tuneláři chce opravdu velkou odvahu. Jsou mstiví a mají mimořádně dlouhé prsty,“ dodává. Kniha má podle autorčiny prognózy pokračování; další dva díly se dodělávají a nesou názvy Příprava mé vraždy a Vrazi v taláru.
Autorka se v průběhu roku vyjadřovala i k významu veřejných financí a k tomu, jak mohou být zneužity ve prospěch úzké skupiny zájmových aktérů. „Více jsem nahlédla pod pokličku politicko-lobbistické kuchyně. Podstatně víc jsem se seznámila, jakým způsobem se dají využít veřejné finance v neprospěch národa,“ uvádí. Z jeho textů vyplývá, že symboly České republiky byly v minulosti častěji vyprávěny na pozadí, a přesto je potřeba loajálně sledovat jejich význam pro národ.
V kontextu knihy se objevuje rovněž témata z vlády období roku 2012-2016 a spojená s vykonstruovaným trestním řízením a soudními tahanicemi kolem bývalé šéfky Vitáskové. Videoklipy a mediální výstupy načrtávají změny cen plynu a porovnávají historické kroky vlády Stanislava Grosse a předsedy vlády Vladimíra Špidly, které podle díla souvisí s podporou výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Všechny tyto mířené poznámky slouží jako rám pro analýzu toho, jak veřejné finance mohou být zneužity k obohacení zejména těch, kteří ovlivňují energetický trh.
V rámci diskuse o díle se objevují i kritické hlasy. Někteří čtenáři a recenzenti označují knihu jako promyšlený satirický pokus, ale s jistou mírou nejasnosti, která se pohybuje mezi fikcí a realitou. Někteří vyjadřují obavy z nadměrné extrémnosti děje a z jazykové vulgárnosti, která má vyvolat silnou čtenářskou reakci. Jiní oceňují, že dílo otevřelo širokou diskusi o tom, jak se v byznysu a politice mohou proplétat vlivové struktury a jaké prostředky se mohou používat při obhajobě či prosazování zájmů.
Solární baroni III a jeho sourozenci Solární baroni II a I zobrazují, jak trestní stíhání, soudy a vězení mohou být zneužity či zkresleny a jak se realita komplexně kříží s literárním výkladem. Někteří čtenáři vnímají tyto díly jako důležitý dokument o tom, jak funguje politicko-byznysová scéna a jaké zájmové skupiny mohou ovlivňovat veřejné finance, veřejnou správu a právo. Jako doplněk k samotnému vyprávění se objevují poznámky o tom, jak se objevují motivy moci, bohatství a vlivu a jak tyto prvky utvářejí morální rámec společnosti.
V průběhu vyprávění se proplétají příběhy dalších postav a rodinných klanů, které demonstrují, že blahobyt a majetek samy o sobě neposkytují trvalé štěstí, a že vnitřní morální bohatství bývá často naopak zpochybněno. Tragikomický rytmus příběhu vyzdvihuje nejen kritiku systému, ale i lidský rozměr postav, jejich ambice a slabosti.
V textu se objevují i poznámky k samotné tvorbě: autorka doplňuje, že „mnohdy klouže mezi satirou a popisem reálných událostí kolem kauzy“, a někteří čtenáři vyjadřují skepsi ohledně jasného oddělení fikce od skutečnosti. Přesto dílo plní úlohu ozřejmení problému zneužívání veřejných prostředků a intentionální manipulace ve prospěch úzkých skupin.
Ekonomické přínosy obnovitelné energie | Ryan Krysinski | TEDxYouth@BIS
Mezi klíčové aspekty patří poznámka, že „přátelé mi říkali, že bych teď potřebovala ochranku daleko víc. Já se ale nebojím. Vždyť je to přece legrace,“ což ukazuje na autora, který vnímá svět kolem sebe s určitou dávkou ironie a odvahy postavit se kritikům. Vitásková naznačuje, že její práce a knižní výjev se týkají hlubokých systémových problémů a že právě tato vydaná kniha má za cíl upozornit na nedostatky veřejné správy, soudnictví a vazeb mezi byznysem a politikou.
V závěru knihy a diskusí kolem ní se opírá o obraz součinnosti různých sil a struktur, které ovlivňují rozhodování ve veřejném prostoru. Kniha vyzývá čtenáře k zamyšlení nad tím, jak se vymezit proti manipulacím a jak sledovat tok financí v energetice, veřejných zakázkách a státních intervencích.