Jan Nepomucký je zobrazován jako kanovník, oblečen v albě, rochetě,klerice, s kanovnickým pláštíkem (mozetta) a biretem. V ruce drží kříž a palmovou ratolest, někdy také knihu. Může mít také prst před ústy, který symbolizuje nevyzrazení zpovědního tajemství. Hvězdy kolem hlavy zastupují legendu podle níž rybáři nalezli ve Vltavě Janovo tělo, jiný výklad - pěti ran Kristových či písmena latinského tacui (mlčel jsem). Další atributy jsou jazyk, oválný medailónek Palladium země české, most, kotva nebo chuďas, jemuž Jan udílí almužnu. Vzhled : mírná, vousatá tvář je s jemně trpitelským výrazem obrácena k nebesům. Nejznámější socha sv. Jana Nepomuckého je na Karlově mostě v Praze. Sochu vytvořil ve dřevě Jan Brokoff podle sošky vídeňského Rauchmüllera a bronzový odlitek byl zhotoven v Norimberku. Socha byla umístěna na most v roce 1683. Tato socha se stala vzorem pro vyobrazení sv. Pokud má socha atribut pěti hvězdiček tak sv. Jana Nepomuckého určitě poznáte, když hvězdy chybí můžeme sochu zaměnit s jinými světci např. se sv. Janem Sarkanderem, sv. Františkem Xaverským, sv. Karlem Boromejským. Zejména se může splést u světců, kteří jsou na morových sloupech. 5 hvězd - zlatých, nebo zářících - pěticípých - většinou na místě svatozáře, hvězdy má jedině Panna Maria (12) a sv. Jan Nepomucký. Objevily se na Vltavě nad místem, kde se zachytilo tělo sv. Jana Nepomuckého, zároveň znamenají slovo TACUI - tj. mlčel jsem. Most - nad ležícím tělem, nebo i malý artefakt, i schematicky znázorněn pod sv. Janem Nepomuckým, na podstavci, kartuši a jinak dle výtvarníkovy fantasie. Palma - obecné znamení světců jako mučednictví, nebo vítězství, většinou oboje (mučednictvím dosáhl vítězství). Bývá ponejvíce ve formě listu Cycasu, u sv. Mlčení - (viz i jazyk) - pro sv. Jana Nepomuckého charakteristické, ale patří také dalšímu českému světci Janu Sarkandrovi. Na znamení uchování zpovědního tajemství i za cenu smrti. Znázorňováno tím, že má sv. Kříž, většinou s tělem Kristovým - obecné znamení a symbol křesťanské víry, u sv. Jana Nepomuckého charakteristické (ze známých světců též sv. Teresie od Ježíše, aj.). Pokud je přitsknut na prsou, či při těle, ať už s tělem Kristovým přivinutým, nebo obráceným ven, znamená velmi intensivní, silnou a neotřesitelnou vnitřní víru. Pokud je vztyčen v napřažené, či vzpažené ruce, znamená hlásání a šíření víry, misionářství. Celý kříž, nebo tělo Kristovo bývá často pozlaceno. Voda - na paměť vhození do vody, utopení (nejznámější zpodobnění vody patří sv. Floriánovi, většinou v podobě vytékající ze škopku ve světcově ruce). Může být v podobě vlnek (s mostem, bez mostu), modrou barvou, nebo ryby (socha ve Vinoři od I.Platzera). Ryba jako symbol vody je méně častá, je i symbolem mlčení, ale především je to znamení, symbol Krista. Kniha - obecný symbol Písma, či vzdělanosti. Nejběžnější je u evangelistů, mohou být vyjádřeni jenom knihou (opatský chrám v Kladrubech), běžný u sv. Pavla a církevních učitelů. Pokud je kniha užita u sv. Chuďas, prosebník - na znamení Janovy štědrosti, bývá většinou u Janových nohou, sedí a do napřažených rukou dostává milodar, nebo je vůči sv. Janovi Nepomuckému v adorujícím postavení. Obvyklý i u dalších - sv. Martin, sv. Staroboleslavské palladium - na paměť poutě sv. Oblečení kněze - kanovníka , pro sv. Rocheta - zkrácená alba, sahající jen po kolena, u sv. Cingulum - jímž si duchovní opásává albu, původně v podobě pásu, od 16.stol se začalo používat šňůry, či provazu. Bývá barvy bílé, nebo dle barvy mešního roucha. Znamená zdrženlivost, čistotu. U rochety sv. Kanovnický pláštík - varium canocicale - přehozený přes útlá ramena sv. Prsten - je součástí kanovníkova ustrojení, většinou bývá u sv. Ctnosti sv. Dle personifikace ctností na původním náhrobku sv. Láska (Caritas) - třetí z hlavních křesťanských cností, je pro sv.J.N. pro jeho lásku k bližnímu, pomoc chudým a sirotkům. Autor: Ing. 16. května slaví církev v českých zemích svátek sv. Jana Nepomuckého, mučedníka z konce 14. století. Jeho sochy zdobí nejeden most či nábřeží nejen u nás, ale i v Evropě a zámoří.
Historie a ikonografie Jana Nepomuckého
Jan Nepomucký byl skutečný člověk - generální vikář pražského arcibiskupa, kterého dal roku 1393 umučit král Václav IV. Spor byl mocenský: šlo o obsazení kladrubského opatství a o hranice královské a církevní moci. Jeho tělo bylo shozeno z Karlova mostu do Vltavy. O tři století později se z něj stal jeden z nejúspěšnějších barokních světců Evropy a jeho socha se rozšířila do desítek tisíc kopií. Pozoruhodná je svatozář s pěti hvězdami nad hlavou, která bývá jediným světcem s tímto znakem. Sochy bývají nejčastěji z pískovce, v kostelech dřevěné polychromované, bronz býval vzácný a prestižní. Barokní styl zdůraznil klidnou tvář a gestikulaci napřažené paže či knihu, často s krucifixem a palmovou ratolestí. Nejznámější je Karlův most, kde stojí od roku 1683; jeho tvůrci byli Rauchmiller, Brokoff a Herold. Podstavce bývají ozdobeny reliéfy a na zábradlí bývá vyznačeno místo svržení - lidé sem často přicházejí dotýkat se a přát si.
- Atributy a jejich význam: pět hvězd (mlčenlivost a zázrak na Vltavě), kříž s Kristem (víra), palma (mučednictví a vítězství), biret a rocheta (kněžský stav), prst na ústech (mlčení) a kniha (Písmo a vzdělanost).
- Historie těla a jazykové relikvie: spolu s rokem svatořečení, později zkoumání jazykového ostatku, dnes chápáno jako mozková tkáň.
- Pověstná místa: Karlův most jako nejznámější exemplář, další sochy na mostech a u řek v Čechách a Evropě.
Pověstná symbolika pěti hvězd a další interpretace
Pět hvězd kolem hlavy symbolizuje legendu o nálezu těla na Vltavě; zároveň odkazují na pět ran Kristových a pět písmen slova TACUI - mlčel jsem. Legenda o zpovědním tajemství vznikla z příběhu o tom, že Jan Nepomucký byl zpovědník královny Žofie a mlčel, aby chránil tajemství. Tato symbolika se stala ústřední v barokní ikonografii a v popularitě světcova kultu po celé Evropě.
Jan Nepomucký jako patron a kulturní fenomén
Jan Nepomucký se stal patronem mostů a vod, chráncem zpovědníků, mlynářů, vorařů, ledařů a poutníků; ochráncem proti povodním a pomluvám. Je jedním z hlavních zemských patronů Čech a označuje symbolickou ochranu země i lidí žijících u vody. Jeho kult rozšířila jezuitická provincie a stal se významnou ikonou barokní kultury ve střední Evropě i za její hranice.
Nejslavnější realizace a místa spojená s Janem Nepomuckým
Nejslavnější socha stojí na Karlově mostě v Praze; vytvořena byla roku 1683 a stala se vzorem pro další sochy po celé Evropě. V Nepomuku připomínají jeho památku místní poutě a chrám sv. Jana Nepomuckého; v okolí lze nalézt kapli, kamenné sochy a muzea; ve Zelené Hoře patří Santiniho dílo mezi významné památky UNESCO. Sochy Jana Nepomuckého na mostech a u řek vypovídají o barokní víře a lidové zbožnosti, která poutá návštěvníky dodnes.
Rychlá fakta
Kdo: Jan z Pomuku, český kněz, generální vikář a mučedník. Narození: kolem roku 1345 v Pomuku. Úmrtí: 20. března 1393; tělo shozeno z Karlova mostu do Vltavy. Svatováclavské sponky: blahoslavený 1721, svatořečen 1729. Atributy: svatozář s pěti hvězdami, biret, rocheta, krucifix, palma mučednictví. Patron: zpovědníků, mostů, lodníků; ochránce proti povodním a utonutí; jeden z patronů Čech.
