Na cestě, která vede přes města Amfipolis a Apollonii a přišli do Tesaloniky, kde měli Židé synagógu. Pavel jako obvykle přišel do jejich shromáždění a po tři soboty k nim mluvil, vykládal Písmo a dokazoval, že Mesiáš musel trpět a vstát z mrtvých. „A ten Mesiáš“, řekl Pavel, „je Ježíš, kterého já vám zvěstuji.“
Někteří z nich se tím dali přesvědčit a připojili se k Pavlovi a Silasovi, také velmi mnoho Řeků, kteří už ctili jediného Boha, a nemálo žen z významných rodin. To však naplnilo Židy hněvem a závistí. S pomocí několika ničemných lidí z ulice vyvolali srocení davu a tak pobouřili celé město. Pak napadli Jásonův dům a chtěli Pavla a Silase postavit před shromáždění. Když je nenalezli, vlekli Jásona a několik bratří k představeným města a křičeli: „Ti, kteří pobouřili celý svět, přišli i k nám, a Jáson je přijal do svého domu!“
Tato slova poděsila všechen lid i představené města, ale když Jáson a ostatní zaplatili záruku, byli propuštěni. A hned té noci vypravili bratří Pavla a Silase do Beroje. Když tam přišli, odebrali se do židovské synagógy. Židé v Beroji byli přístupnější než v Tesalonice: Přijali evangelium s velikou dychtivostí a každý den zkoumali v Písmu, zdali je to tak, jak zvěstuje Pavel. A tak mnozí z nich uvěřili a s nimi nemálo Řeků, vznešených žen i mužů.
Jakmile se však Židé v Tesalonice dověděli, že Pavel káže slovo Boží i v Beroji, vypravili se tam a začali podněcovat a pobuřovat lidi. Tu bratří hned vypravili Pavla z Beroje směrem k moři, ale Silas a Timoteus ve městě zůstali. 25 Pavel a Silas se ještě o půlnoci hlasitě modlili a zpívali Bohu chvalozpěvy, až se to rozléhalo celou věznicí. 26 Tu se zatřásla země, základy vězení byly porušeny, dveře vyvaleny a okovy se uvolnily. Žalářník se probudil a viděl, co se stalo. Tasil svůj meč a chtěl se jím probodnout, protože se domníval, že vězňové utekli, a on za ně ručil svým životem. 28 Pavel na něj zavolal: „Nezabíjej se, vždyť nikdo neutekl!“ 29 Správce žaláře popadl pochodeň, seběhl do jejich kobky a vrhl se před nimi na kolena. 30 Pak je vyvedl ven a ptal se: „Vy jste jistě bohové; co mám dělat, abych byl zachráněn?“ 31 Řekli mu: „Bůh je Ježíš Kristus, v něho uvěř a budeš zachráněn s celou rodinou.“ 32 A vyprávěli jemu a všem obyvatelům jeho domácnosti o Kristu. 33 Žalářník je pečlivě ošetřil a ještě v noci se dal s celou svojí rodinou i otroky pokřtít. 34 Pak zasedli ke stolu a bylo tam veselo, vždyť uvěřili v živého Boha!
Ráno k němu poslali úředníci vojáka se vzkazem, aby apoštoly propustil. Žalářník měl radost, že mohou klidně odejít, but Pavel si postavil hlavu: „To tedy ne! Nás, římské občany, dají bez výslechu veřejně zmrskat, vsadit do žaláře, a teď by se nás chtěli v tichosti zbavit? Ať pěkně sami přijdou a propustí nás.“ Voják to vyřídil. Městští úředníci se polekali té skutečnosti, že Pavel a Silas jsou občany Římské říše. 39 Přišli tedy s omluvami, ale prosili je, aby opustili Filipy. A tak apoštolové ještě navštívili křesťanku Lydii, kde se setkali s věřícími, potěšili se navzájem a odešli z města.
Mezitím v Během času vyprávěli Pavel a Silas evangelium dál: Kolem půlnoci se Pavel a Silas modlili a zpívali chvalozpěvy Bohu a vězňové jim naslouchali. Vtom nastalo tak veliké zemětřesení, že se vězení otřáslo v základech. Všechny dveře se hned otevřely a všem spadly okovy. Žalářník se probudil, a když uviděl dveře vězení otevřené, vytáhl meč a chtěl se zabít v domnění, že vězňové utekli. Pavel však hlasitě vykřikl: „Neubližuj si! Všichni jsme tu!“ 29 Žalářník si řekl o světlo, vběhl dovnitř a rozechvěn padl před Pavlem a Silasem na kolena. 30 Pak je vyvedl ven a ptal se: „Pánové, co mám dělat, abych byl spasen?“ 31 Odpověděli: „Věř v Pána Ježíše, a budeš spasen ty i tvůj dům!“ 32 Potom přinesli Pánovo slovo jemu i všem u něj doma. 33 (Ještě v tu noční hodinu je totiž vzal k sobě, aby jim omyl rány.) Hned nato se dal s celou svou domácností pokřtít. 34 Uvedl je do svého domu, prostřel stůl a radoval se, že s celou domácností uvěřil Bohu.
V dalším průběhu cesty Pavel a Silas pokračovali: Pán povolal Pavla a Sílase, aby společně kázali evangelium. Jednou v noci Pavel spatřil ve vidění muže z Makedonie, který ho žádal, aby přišel do jeho města. Pavel a Sílas se hned vydali na cestu. Když dorazili do Makedonie, žena jménem Lydia poslouchala, čemu učí. Pán otevřel její srdce. Všichni ale nebyli rádi, že tam Pavel a Sílas jsou. Některým lidem se to, čemu učili, nelíbilo. Lidé se na Pavla a Sílase zlobili. Představitelé města potom uvrhli Pavla a Sílase do vězení. Té noci se Pavel a Sílas modlili a zpívali Bohu náboženské písně, zatímco jim ostatní vězni naslouchali. Najednou se země začala třást. Strážný se probudil a uviděl otevřené dveře. Myslel si, že vězni utekli a že bude mít potíže kvůli tomu, že je nechal utéct. Pavel mu řekl, aby si nedělal starosti. Strážný měl strach. Pavel a Sílas učili strážného a jeho rodinu evangeliu. Strážný ošetřil Pavlovi a Sílasovi rány.
Sk 16,1: Tak se Pavel dostal také do Derbe a do Lystry. Sk 16,3: a Pavel ho chtěl vzít s sebou. Sk 16,12: Odtud jsme šli do Filip, které jsou nejvýznamnějším městem té části Makedonie a římskou kolonií. Sk 16,14: Poslouchala nás i jedna žena jménem Lydie, obchodnice s purpurem z města Thyatir, která věřila v jediného Boha. Sk 16,17: Chodila za Pavlem a za námi a stále volala: "Toto jsou služebníci nejvyššího Boha. Sk 16,18: A to dělala po mnoho dní. Sk 16,20: Tam je předvedli před soudce a řekli: "Tito lidé pobuřují naše město. Sk 16,26: Tu náhle nastalo veliké zemětřesení a celé vězení se otřáslo. Sk 16,28: Ale Pavel hlasitě vykřikl: "Nedělej to! Sk 16,36: Žalářník oznámil tento rozkaz Pavlovi: "Soudcové nařídili, abyste byli propuštěni. Sk 16,37: Ale Pavel řekl: "Nás, římské občany, veřejně a bez soudu zbili a zavřeli do vězení. A teď se nás chtějí ve vší tichosti zbavit? To ne! Sk 16,38: Stráž to oznámila soudcům. Sk 16,40: Pavel a Silas vyšli z vězení a šli k Lydii. Sk 17,3: vykládal Písmo a dokazoval, že Mesiáš musel trpět a vstát z mrtvých. Sk 17,5: To však naplnilo Židy hněvem a závistí. S pomocí několika ničemných lidí z ulice vyvolali srocení davu a tak pobouřili celé město. Sk 17,10: A hned té noci vypravili bratří Pavla a Silase do Beroje.
V závěru záznamu se objevují další kapitoly a různé úseky: Sk 16,1-34, 25-40 a související doplňky. Tyto pasáže ukazují na pokračující misijní cestu Pavla a Silase, jejich odpor a neochvějnou víru, skrze kterou se zvěst evangelia šířila mezi Židy i pohany. Preface a reflexe na začátku shrnují, že účelem jejich svědectví je vydat poznání naděje a vzkříšení jako jádro křesťanského poselství.