Modleme se stále za mír, zvláště pro místa a společenství, kde se válčí anebo válka hrozí. Kostel se otevírá vždy 45 min. 27.8. Od 17. do 28. srpna se koná farní dětský tábor na Mariánské. Objevte Plečnikův skvost online! S radostí vám oznamujeme zpřístupnění interaktivní virtuální prohlídky našeho kostela. Virtuální prohlídka vám umožní volný pohyb po celém chrámovém prostoru a nabídne přístup i na místa, která jsou běžně veřejnosti uzavřena - například na varhanní kůr či k architektonickým detailům zblízka. V roce 2024 byla dokončena první etapa revitalizace zahrádky za kostelem - oprava cestiček, terénních ploch a odvodnění. Náklady činily cca 2,8 mil. Kč, část bude zpětně hrazena z dotace. Současně probíhá rekonstrukce náměstí Jiřího z Poděbrad (do srpna 2026), jejíž návrh respektuje centrální postavení kostela.
Architekt: Jože Plečnik. Rok dokončení: 1932. Slovinský mistr Jože Plečnik v Praze nezanechal stopu jen jako hlavní architekt Pražského hradu, ale rovněž jako autor mimořádné sakrální stavby z let 1928 až 1932. Na návrhu druhého kostela na Vinohradech původně pracovali Plečnikovi studenti, avšak porota nakonec oslovila samotného Plečnika. Exteriér stavby je oblečený do roucha z kabřincového obkladu a masivní věž s hodinami patří mezi největší v republice.
Interiér kostela je ohromným otevřeným prostorem, který v sobě snoubí protiklady - strohá obálka z režného zdiva doplněná kazetovým stropem kontrastuje s pompézní výzdobou včetně zlatých detailů a soch, kterým byla věnována nejvyšší pozornost. Stejně tak tomu je i v případě nového mramorového oltáře z dílny Josefa Pleskota. Kostel byl dokončen a slavnostně vysvěcen dne 14. srpna 1932.
Monumentální stavbu najdeme na náměstí 28. října, poblíž hlavního vlakového nádraží. Plány vypracoval architekt Bohumil Sláma ve stylu funkcionalismu. Kostel byl postaven na paměť padlých vojínů královéhradecké diecéze v první světové válce. Základní kámen byl položen 28. září 1928, u příležitosti oslav sv. Václava, a výkopové práce započaly v roce 1929. Budova byla výsledkem složitého financování z Beptovy nadace a sbírek farnosti.
Plečnikova vize vyvolává dojem starokřesťanské baziliky: presbytář byl zvolněn a oltář vyzdvižen pro lepší viditelnost, zatímco kostel samotný navazuje na principy semantiky moderní sakrální architektury bez kazatelny. Zvonice tvoří výrazný prvek, který připomíná gotické vlivy a symbolizuje spojení časnosti s duchovním prostorem. Interiér je bohatý na sochařské a plastikové práce českých i zahraničních umělců, včetně freskových vizí a zlacených detailů; jedinečné jsou i kamenné a mramorové prvky, které proplétají liturgii s architekturou.
Kostel Božského Srdce Páně představuje unikátní dominantu Pražského Předměstí. Kostel byl vysvěcen 8. května 1932 kardinálem Kašparem. Věž byla vybavena šesti zvony, z nichž přežily jen dva do roku 1992, kdy se do věže vrátily zbylé zvony rodu Manoušků. Zajímavostí je, že po nástupu okupace byly zvony staženy a roztaveny, aby sloužily zbraním, z původních šesti zůstal jen nejmenší.
Návrh Plečnika se značně odlišuje od původních plánů a zohledňuje ekonomické a materiální limity doby. Představuje spojení starokřesťanského vzoru s moderním designem, kde se propojily noční ambity s každodenní realitou. Venkovní fasády kombinují světle zbarvené kvádry a tmavší omítku, vnitřek zahrnuje ambony, proslulé vysoké okna a unikátní textilní zpracování stěn. Krypta, oltáře a plastiky představují samostatná umělecká díla s bohatým programem sochařských a malířských prací, uváděných jménem Damjana Pešana, Bedřicha Stefana a dalších.
Pro návštěvníky a věřící je kostel nejen místem liturgie, ale i kulturním a architektonickým skvostem, který inspiroval i poštovní známky. Kostel je součástí větší revitalizace okolí, která zahrnuje rekonstrukci náměstí a zahrady za chrámem, a nabízí veřejnosti nové možnosti poznání prostřednictvím virtuální prohlídky a pravidelných akcí. Otevření kostela a jeho okolí odráží snahu o zachování historického dědictví a současně o jeho adaptaci na potřeby moderního města.
