Denis Diderot se narodil roku 1723 ve městě Langres ve Francii. byl francouzský filozof, spisovatel a jeden z předních přední encyklopedistů. Studoval na jezuitských kolejích a v Paříži získal titul magistra umění. Věnoval se filozofii, přírodním vědám a literární tvorbě. Významně se podílel na zpracování a vydání Encyklopedie, aneb Racionálního slovníku věd, umění a řemesel. Jeho spolupracovníkem byl matematik a fyzik d´Alembert a mnoho dalších autorů, např. Voltaire, Montesquieu, Rousseau, nebo Condillac. Prací na Encyklopedii se stal Diderot jedním z předních představitelů francouzského osvícenectví. Jepitška bylo jeho přelomové, vrcholné dílo. Dílo je břitkou kritikou klášterního života a náboženské morálky. Sehrálo tak významnou roli v protináboženském boji.
Filozofická díla = Nejprve překládal vědecké spisy, ke kterým dopisoval své názory. První kniha, kterou vydal, se jmenovala Filozofické myšlenky. Diderot patřil mezi materialisty a ateisty. Mezi jeho další filozofická díla patří List o slepcích k ponaučení vidoucích, Myšlenky o výkladu přírody, Filozofické principy hmoty a pohybu.
Prozaická díla = Jakub fatalista a jeho pán (dobrodružný román plný příběhů, anekdot a úvah. Osvícenství je filozofické, kulturní, ale také politické a hospodářské hnutí osmnáctého století, které vzniklo v Anglii, Francii a Nizozemí a po celé Evropě se postupně rozšířilo převážně ve druhé polovině 18. Století.)
Politická a společenská situace = politika postavena na toleranci a vládě zákona. Všichni si měli být rovni před zákonem, ale sociální nerovnost se neřešila.
Časoprostor: Odehrává se v 18. století, klášter sv. Eutropa v Apajonu; zde se ukáže, že matka představená, která se zezačátku chová k Zuzaně. Téma a motiv: kritika církve, pokrytectví o bezmezné lásce ze strany církve, která panuje v klášterech. Inspirovala ho smrt jeho sestry, jeptišky, způsobená z přepracování v klášteře, nejspíš ovlivnila Denisův názor na náboženství.
Zuzana Simoniová - Čistá a nezkažená dívka, věřící křesťanka, která se v průběhu příběhu mění. Na začátku je odevzdaná a i přes vlastní přesvědčení se podřizuje vůli rodičů. Zuzana je velmi zbožná, ale hlavně naivní. Rodiče Zuzany - představují rozvrat rodinných vztahů probíhající v tehdejší době. Matka představená de Moni - starší jeptiška ztělesňují typ dobré a velmi zbožné řeholnice. Matka představená Kristýna - jeptiška se sadistickými sklony. Šikanuje Zuzanu. Matka představená z Arpajonu - matka představená kláštera v Arpajonu s lesbickými sklony. Sestra Uršula - kamarádka Zuzany, pomáhala doručovat dopisy markýzovi. Markýz de Croismare - šlechtic, jemuž jsou adresovány dopisy, ve kterých vypráví svůj příběh. Zuzana u něj měla slíbenou práci chůvy.
Vypravěč: Je jich více - Zuzana, bohatá paní, u které bydlela a která za ní odeslala dopisy markýzovi poté, co Zuzana zemřela.
- Text ilustruje osvícenské téma kritiky církevní moci a morálního rozkladu v klášterech.
- Postavy Zuzany a ostatních jeptišek představují různorodé tváře víry, poslušnosti a zotročení vůlí řádových pravidel.
- Historicko-společenský kontext ukazuje napětí mezi tolerancí, zákonem a sociální nerovností.
V díle dominuje motiv boje mezi církevní hierarchií a individualitou, což koresponduje s osvícenským dílem a Diderotovým postojem k náboženství. Inspirován zkušenostmi sestry a osobními pozorováními, Diderot vytvořil dílo, které se stává významným příspěvkem k roztříštění klášterního autoritativního rámce a k šíření racionality v osvícenství.
Typologie postav a jejich vztahů v příběhu napovídá o tom, jakým způsobem církevní instituce využívají role a morální imperativy k upevnění své moci. Vyhrocený konflikt mezi Zuzanou a matkou představenou Kristýnou odhaluje temnější stránku řeholí a jejich koreláty ke společnosti 18. století. Dopisy markýzovi a jejich doručení prostřednictvím sestry Uršuly rozvíjejí narativní strukturu, která kombinuje osobní tragédii s širším sociálním kontextem.
Celkové zpracování díla ukazuje, že způsob, jakým jeptišky a jejich svět fungují, je hlavním prostředkem pro vyjádření kritiky náboženské morálky a klášterního života. Tím Diderot přispívá k dialogu o toleranci, rovnosti před zákonem a osvícenecké racionalitě.
tags: #jeptiska #umelecke #prostredky