Atributy: Za atribut možno považovat zkratku IHS*, dříve vytlačovanou na hostiích. Nejsvětější jméno Ježíš bylo uctíváno od počátku církve. Vlastním svátkem začalo být slaveno od 14. století. V Itálii a v Evropě propagoval k němu mimořádnou úctu svatý Bernardin Sienský se svými žáky od začátku 15. století a teprve v následujícím se stal i liturgickým svátkem. Pro celou církev byl zaveden roku 1721 a ve druhé polovině XX. století bylo jeho uvádění v našich kalendářích zrušeno. Katolické noviny uvedly jako důvod, že na Nový rok je v evangeliu zmínka o pojmenování dítěte tímto jménem.
Jméno Ježíš znamená, že jméno samého Boha je přítomno v osobě jeho Syna, který se stal člověkem kvůli všeobecnému a definitivnímu vykoupení z hříchu. Svatý Bernardin Sienský nám říká: „Veliký základ víry je jméno Ježíš a utváří Boží syny.“ Víra katolického náboženství spočívá totiž v poznání Ježíše Krista jako světla, které je světlem duše, branou k životu, základem věčné spásy. Vždyť v jeho lidství, jak na to poukazuje sv. Jeho jméno plně dokazuje svrchovanou moc ‚Jména nad každé jiné jméno‛ (Flp 2,9-10). Jméno Ježíš, hebrejsky Ješua, znamená: „Bůh zachraňuje.“ V tomto jménu je zdůrazněno jeho poslání, v němž „spasí svůj lid od hříchů“ (Mt 1,21).
Historie a liturgická funkce Jména Ježíš
Litánie k nejsvětějšímu jménu s prosbami o potřebnou milost vedou k poznávání Vykupitele světa jako Syna Boha živého, odlesku Otce, jasu věčného světla, krále slávy a slunce spravedlnosti. V nich vyznáváme, že Syn Panny Marie je láskyhodný, obdivuhodný, Bůh silný a Otec budoucího věku. S nadějí k němu voláme: Andělé velké rady, nejmocnější, nejtrpělivější, nejposlušnější, tichý a pokorný srdcem, smiluj se nad námi - a učiň naše srdce podobné srdci svému. Vzor všech ctností vzýváme slovy: Milovníku čistoty, milovníku náš, Bože pokoje a původce života, příklade ctností a horliteli o spásu duší, Bože náš a útočiště naše. Otče chudých, poklade věrných, Pastýři dobrý, světlo pravé. Ó Moudrosti věčná, dobroto neskonalá, cesto naše a živote náš.
Jméno je v liturgii i v litanii nadále spojeno s Vykupitelem: „Ježíšovo jméno plně dokazuje svrchovanou moc.“ Podobně jako v dalších částech textu se uvádí, že Jméno je nad každé jiné jméno, a že Ježíš přišel, aby „spasil svůj lid od hříchů“ (Mt 1,21). Tím se ukazuje propojení mezi jménem a jeho posláním, které je v liturgii i teologii chápáno jako program života a spásy pro věřící.
Monogram IHS a jeho významy
*JHS či IHS (iota-éta-sigma) je monogram patřící Ježíši jako Bohu a Spasiteli lidstva. Má nejednotnou interpretaci s dlouhou historií. Vychází z řecké podoby jména Ježíš - ΙΗΣΟΥΣ (IHSOYS). Někde psáno „IHΣOUΣ“. Zkratka IHS se vyskytuje např. na svatostáncích, někdy na hostiích a na mešních předmětech. Je i znakem použitým sv. Bernardinem Sienským (pam. 20. 5.) a sv. Janem Kapistránským (pam. 23. 10.) ve s. XV., a o století dříve asketou blah. Jindřichem Suso (pam. 25. 1.), který si jej v zápalu lásky vypálil na prsa. Zakladatel jezuitů, sv. Ignác z Loyoly (pam. 31. 7.), jej ve s. XVI., s dalším doplněním, použil do znaku svého řádu. Podstatným je vždy vnímavost vztahu monogramu k jeho představiteli jako Bohu i Spasiteli, postoj našeho srdce.*
Ve výkladu o. Bernardina v nápisu IHS, podle anagogického smyslu šířeném P. Zkratka se začala vykládat i jako první písmena latinské fráze „Iesus Hominum Salvator“ (Ježíš spasitel lidí). Existuje také spojení s příběhem o vidění císaře Konstantina Velikého, před bitvou u Milvijského mostu (312), ve kterém spatřil na nebi znamení XP a nápis „In hoc signo vinces“ („V tomto znamení zvítězíš“). Monogram IHS doplněný křížem a třemi hřeby i se sluncem kolem se stal znakem jezuitů asi v roce 1541. Kříž a tři hřeby, kterými byl Spasitel přibit jsou vykládány jako symboly jeho ukřižování, ale vyskytuje se i výklad, že jsou připomínkou tří slibů jezuitů. Sv. JHS v české lidové mluvě se také vykládá jako „Ježíš hříšných Spasitel“.
Historie jména Ježíš v textu Písma a v interpretaci
Ježíšovo jméno pochází z řeckého Jesús, odvozeno z hebrejského Jehošua, zkrácené formy Jehošua: „Jahve je záchrana / spása“ - „Jahve (je) spása“. V Bibli se píše, že dítě zrozené z Panny Marie je nazváno Ježíš, „protože zachrání svůj lid od hříchů“ (Mt 1,21). Doporučuji opakovat jméno Ježíš (Články). Celé křesťanské tajemství je obsaženo v Ježíšově jménu. Jméno Ježíš znamená: Bůh zachraňuje (Aktuality). V neděli mezi 1. a 6. lednem (ev. Zjevení Páně) se připomíná, že Bůh jedná skrze Ježíše a že Jméno má hluboký teologický význam.
Jméno Ježíš je česká podoba řeckého Ίησοῦς (Iésous), které vzniklo helenizací židovského vlastního jména יְשׁוּ Ješua. První část jména (יָה) je zkrácenou formou Božího jména „JHVH“, druhá část se odvozuje od slovesa יָשַע (jáša‘) „pomáhat“, „zachraňovat“, „spasit“. Celé jméno tedy znamená „Bůh je záchrana“, překládá se také jako „záchrana přichází od Boha“. Přívlastek „Kristus“ pochází z řeckého χριστός christos a je doslovným překladem hebrejského מָשִׁיחַ mašíach, jež znamená „pomazaný“, „mesiáš“, tedy židy očekávaný vykupitel Izraele. Přívlastek Nazaretský, který se tradičně vykládá jako „z Nazaretu“, se v řeckém originále vyskytuje ve tvaru Ναζαρηνός Nazarénos a Ναζωραῖος Nazóraios a jejich původní význam je nejasný.
Historicko-teologické souvislosti a historická datace
O historické existenci Ježíše se shodují většinou badatelé; datum narození a smrti zůstává nejisté a historické prameny jsou složité. Hlavní prameny o životě Ježíše pocházejí z evangelií, které bývají interpretovány různě podle teologického rámce. Biblická datace narození a dětství se liší (Mt 2; Lk 2); Datuje se vznik letopočtu podle Dionysia Exigua a existují teologické i literární interpretace. V debatách o historickém Ježíšovi hraje roli i mimobiblické zmínky a archeologické poznatky. Teologická nauka o Ježíši, christologie, vychází z vyznání o Bohu a Spasiteli a vyvrcholila v různých vyznáních víry a dogmatu církve.
Vedle historických faktů zůstává důležitý i duchovní význam jména Ježíš: Jméno představuje program spásy a označuje, že Bůh „zachraňuje“ a že Ježíš je prostředníkem mezi Bohem a lidmi. V textu se uvádí, že Ježíšovo jméno je nad každé jiné jméno a že jeho zvěst a činy jsou plně v souladu s posláním Božího království, které je založeno na lásce a spravedlnosti a na solidaritě s bližními, zvláště s chudými a utiskovanými.
Jméno Ježíš v kontextu církevní praxe a současnosti
V moderním kontextu zůstává význam jména Ježíš i nadále ústředním mementem pro křesťany: křest je často vyjadřován „ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého“ a věřící vstupují do společenství Kristova jména. Jméno Ježíš se objevuje v liturgických textech, modlitbách a písních a zůstává symbolem Boží pomoci, ochrany a milosti, kterou Bůh poskytuje lidem.
