Mnozí pokládají kříž za hlavní symbol křesťanství. Avšak nástroj, který byl použit k Ježíšovu usmrcení, Bible nikde nepopisuje, takže nikdo nemůže vědět přesně, jaký měl tvar. K označení předmětu, na kterém byl Ježíš usmrcen, Bible většinou používá řecké slovo stau·rosʹ. Bible také používá jako synonymum ke slovu stau·rosʹ řecký výraz xyʹlon.
Bible zdůrazňuje otázky uctívání a obrazů: „Uctívání pomocí obrazů, soch nebo symbolů, včetně kříže, Bůh zavrhuje. Izraelitům zakázal používat při uctívání „podobu jakéhokoli symbolu“ a také křesťanům bylo řečeno: „Prchejte ... před modlářstvím.““ (5. Mojžíšova 4:15-19).
V prvním století křesťané při uctívání kříž nepoužívali. Příklady apoštolů a nauky, jež předávali, slouží jako vzor, kterého by se měli držet všichni křesťané.
Používání kříže má pohanský původ; když se staletí po Ježíšově smrti církve odchýlily od Ježíšova učení, bylo novým členům „dovolováno, aby si z velké části ponechali svá pohanská znamení a symboly“, včetně kříže. Bible však neschvaluje, aby kvůli získávání nových věřících byly přejímány pohanské symboly.
- Historie a textové použití slova stau·rosʹ a xyʹlon ve Skutcích a Epistolách
- Vznik a vývoj křesťanského symbolu kříže v průběhu staletí
- Etické a teologické implikace používání symbolů ve službě Bohu
Historie pojmů a jejich kontext
Slovo stau·rosʹ v řeckém textu Nového zákona popisuje ukřižovaný předmět a často bývá překládáno jako „mučednický kříž“ či jednoduše „ukřižovaný“. XYʹlon se používá jako synonymum a odkazuje na strom či dřevěný předmět. Tyto termíny ukazují na různorodé jazykové a teologické vrstvy, které se prolínají v rané církvi.
V kontextu židovského náboženského vročení a pozdějšího křesťanského uctívání se objevil etický názor, že uctívání prostřednictvím předmětu by mohlo odvádět pozornost od samotného Boha. Proto se učení o modlářství vyskytuje v několika pramenech a vymezuje hranice týkající se symbolů a obrazů.
Praktické důsledky pro dnešní věřící
V současném teologickém diskurzu se objevují názory, že používání kříže jako symbolu může mít pohanský původ a nemusí být v souladu s původními učením. Na druhé straně mnoho komunit vidí kříž jako připomínku oběti a lásky, kterou Bůh projevil.
Přístup k symbolům v křesťanství tedy bývá resultatem balancing mezi historií, učením a současným kontextem společenství. Někdy bývá důležité připomínat si základní princip: uctívání má být zaměřeno na Boha a ne na nástroj či objekt samotného uctívání.
Tabulka: porovnání pohledů na symbol kříže
| Přístup | |
|---|---|
| Křesťanská tradice s křížem | Symbol víry a oběti; širokým způsobem používán v liturgii a církevním životě |
| Historicko-biblický pohled | Symbolické a jazykové prvky stau·rosʹ a xyʹlon; důraz na to, co symbol vyjadřuje |
| Etický a modlitební rámec | Uctívání má být zaměřeno na Boha, nikoli na předmět samotný |
Je tedy možné, že pojem „krize za hrichy“ odkazuje na diskuse o tom, zda fyzický předmět (kříž) by měl být nositelem uctívání či vzpomínky, nebo zda má být důraz kladen na víru a naši morální odpovědnost vůči Bohu. V průběhu času se ve studiích projevují rozličné interpretace, které se snaží sladit tradiční praxi s biblickým učením a historickým kontextem rané církve.