Betlémě, ve chlévě. Dnes se chceme s Ježíšem opět setkat. chlapce, v jinocha, v mladého dospělého muže. 1. 2. 3. 4. A proto z celé země lidé přicházeli a písně chvály ze srdce mu rádi pěli. 1. Ježíš se postaví čelem k hledišti, otočí se a vyvolených se dotýká rukou jejich ramene. Ježíš: Už to nebude Petře dlouho trvat, kdy se na mě naplní všechno, co je psáno v Písmech. bude opuštěn, popliván, zbičován a ukřižován. Učedníci (mezi sebou) : Co to říká ? Vstane z mrtvých ? Co to má znamenat ? Ježíš: U přátel v Betanii. Tam jsme vždycky vítáni. Marta : To je zvláštní, Marie, říkáš to vždycky, když má přijít do našeho domu, náš Pán - Ježíš. všimla. Kéž by tomu tak bylo i dnes. Čím uctít tak vzácnou návštěvu ? Marta : Marie, nemýlila ses. (Ježíš se obejme se s Marií a Martou. Ty jenom Ty jsi můj Pán. Ty jenom Ty jsi můj král. My chválíme a velebíme Tvé jméno. Ty jenom Ty - á-men. Učedník: Cítíš tu libou vůni Jidáši ? Jidáš: Cítím tu libou vůni. Ježíš : Netrapte ji, vždyť na mě vykonala dobrý skutek. Ona učinila, co měla. Učedníci (mezi sebou) : K jakému pohřbu ? Co to zase říká? (odcházejí ze scény. Píseň : On mě zklamal (sólo Jidáš : Ref. zklamal, jdu od něj dál. 1. Já doufal, že národ osvobodí, já doufal že vyvede nás z otroctví. Ref. 2. Prý ho zbičují, poplivou a opustí. být král. Kaifáš : Jsi Jidáš Iškariotský - učedník toho Ježíše? je ten Ježíš ! Ten buřič lidu a rouhač ! Přijímáš ? (Jidáš je vykulený, ještě rozčilený, neví. peněz. Jidáš : Ano přijímám. Bude to ten, kterého v Getsemanské zahradě políbím. 2. Učedníci (jeden po druhém se ptají): Jsem to snad já, Pane ? Ježíš: Je to ten, který se mnou namáčí chléb v téže míse. (právě namáčí Ježíš a Jidáš současně. Jidáš: Jsem to snad já, Pane? Ježíš: Ty sám jsi to řekl. Chléb rozdává, přichází loučení. Ježíš : Zde Tělo mé a skrze ně odpuštění. plnou krás. Ježíš je klíč. Ježíš : Číš pozvedám, k přátelům promlouvám. Zde krev je má, jež za vás se prolévá. Kristovo učení všem slovo tvé přináší spasení. 3. Ježíš (smutně a naléhavě se dívá na učedníky): Přicházejí těžké chvíle. Učedníci (ostatní): Ani já ne! Ani já ne! Vždyť Tě máme tolik rádi ! Ježíš: Jen modlitba, kdy své srdce přiblížíme k Bohu, nás může učibit silnějšími. Pojďme do Getsemanské zahrady. společně bdít a modlit se. Píseň : Zůstaňte a bděte se mnou (Modrá Hosana 269). bděte a proste. Zůstaňte a bděte se mnou, bděte a proste, bděte a proste. hluboké tísni, přesto ne má (odsadit), - Tvá vůle se staň ! Ježíš (Petrovi) : Petře, spíš ? Ani ty jsi nedokázal jedinou hodinu bdít ?! (Znova udělá krok dopředu a zase zazpívá celé totéž. Ježíš (k učedníkům): Ještě spíte? Vstaňte! Již přišla hodina, kdy Syn člověka bude vydán do rukou hříšníků. ten, který mě zrazuje. Velitel vojáků: Chopte se ho a odveďte k veleknězi ! Ježíš: Vyšli jste na mě s meči a holemi jako na povstalce. Denně jsem učil u vás v chrámě a nezmocnili jste se mě. aby se naplnila Písma. Toto je vaše hodina - vláda tmy. 4. Kaifáš (obrací se na veleradu): Jak se ho můžeme zbavit? 1. 2. Kaifáš : Řekni, jsi opravdu ten slíbený Mesiáš - Spasitel , Vykupitel? Velerada (všichni křičí) : Je to lhář - rouhá se! Nač ještě potřebujeme svědectví ! On a Boží Syn - Pchá ! Kaifáš (stroze): Jidáši - zde máš slíbenou odměnu - 30 stříbrných. Jidáš: Zradil jsem nevinnou krev. Zhřešil jsem. On je opravdu Boží Syn. Jidáš: Jsem ztracený. Už pro mě není žádná naděje! Nechte si své peníze ! 1. 1. 2. služka: Myslím, že jsem tě taky viděla mezi jeho služebníky. Petr: Přísahám, že toho člověka neznám. (vtom dvakrát zakokrhá kohout. všichni odcházejí. Petr: Pane, můj dobrý Ježíši. Odpusť mi, prosím, tě. Odpusť mi. To jsem nechtěl ! (přitmí - Petrův zpěv. Píseň : Velká bolest (sólo Petr:) I když bolest veliká mé srdce svírá, já věřím v odpuštění Tvé. vina, já věřím v odpuštění Tvé. Ref. Jsi Ježíš můj Pán. Tvé srdce plné lásky znám. 5. Velitel vojáků: Piláte, přivádíme ti toho židovského buřiče. (Voják Pilátovi podává dopis. Hlas : Můj muži, nic si nezačínej s tím spravedlivým. Pilát (odloží list): Předveďte vězně. (Pozorně si ho prohlíží). Dav: Prohlašuje se za Božího Syna. Je to rouhač. Je to buřič. Je to nepřítel Říma! Pilát (k Ježíši) : Slyšíš, jak na tebe žalují ? Pilát (k davu): Víte, že o svátcích je zvykem, že vám propouštím jednoho vězně. Dav: Barabáše ! Dav: Ukřižuj ho ! Pilát :Ale čeho se vlastně dopustil ? Je zřejmé, že nespáchal nic, zač by si zasluhoval smrt ! Rozvášněný dav : Na kříž s ním ! Ukřižuj ho ! Je to nebezpečný zločinec ! Pilát (umyje se ruce) : Já nejsem vinen krví tohoto člověka ! Dav (zesiluje křik) : Na kříž s ním! Je to zločinec! Voják (do tmy ): Ještě korunu mu nasaďte, když je to ten král Židů! 6. Šimon Cyrénský : Ale já... Proč já ? (nakonec jde a bere kříž. Ježíš znovu padá. Ježíš: Děkuji ti Veroniko. Nikdy nebude zapomenuta Tvoje statečnost a Tvé soucitné srdce. (vstává a belhá se dá. Dítě : Maminko, vždyť on krvácí . Podívej jak je zbitý. Kdo mu to udělal ? pohled ? Ježíš : Neplačte nade mnou, ale nad svým špatným životem - změňte své smýšlení. (potřetí padá, dobelhá se nahoru. ho položí a přibijí na kříž. Rány kladivem. Vzdechy. 1. 2. zločinec: Ty se ani v hodině smrti nebojíš Boha ? My jsme odsouzeni spravedlivě, ale on nic zlého neudělal. Ježíš: Dobře poslouchej. Hlasy : Co to má znamenat ? To je nějaké znamení ! Proč se v poledne setmělo ? Třeba to je opravdu Boží Syn ? Kdosi z davu (zděšeně) : Vidíte to znamení na obloze ? 1. Neplač víc Maria, na kříži, že Syna máš, poslední to chvíle jediná, v náruči jej pochováš. záři stál, poprvé dech tvůj ho hřál. 2. Neplač víc Maria, že tvůj Syn ti odchází, dávno ví, jakou váhu má láska Tvá pro Jeho cíl. zpíval, hrál, na rukou Tvých usínal, jako dřív v náruči nádherné nech spát ho dál. 3. (pod křížem zůstává Ježíšova matka a Jan. Mrtvé tělo sundají s kříže položí matce do klína. se přitom píseň. kterým Římané usmrcovali uprchlé otroky. mrtvých. Vyšel z hrobu, který byl tak pečlivě střežen. Jako první překonal smrt a tím otevřel člověku brány nesmrtelnosti. tom spočívá naše naděje a to je důvod k naší radosti. 21. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. Jan - učedník Ježíšův, dav : P. Šimon - učedník, dav, 2. Kaifáš (velekněz židů), 1. 1. 2. 1. 2. předtím byly velikonoce? A nejen že byly. asi jako talíř, víno, voda. dalšího poháru vína. jsou, když mohli nebýt. rychle měnilo v genocidu. národu. Mohli nebýt a přitom jsou. vděčnosti. nablízku maličkému zbídačenému národu prchajícímu z Afriky. vědět. Totiž dříve, než se narodil jako člověk. 1. 2. 3. 4. rádi pěli. TY JENOM TY - Ty jenom Ty jsi můj Pán. můj král. My chválíme a velebíme Tvé jméno. vítězství, On mě zklamal, jdu od něj dál. 1. osvobodí, já doufal že vyvede nás z otroctví. Ref. 2. zbičují, poplivou a opustí. Prý ho zabijí a to má být král. chléb nám dá, v němž On sám zůstává. přichází loučení. Zde Tělo mé a skrze ně odpuštění. každý z nás spatřit zem plnou krás. Ježíš je klíč. pozvedám, k přátelům promlouvám. vás se prolévá. tvé přináší spasení. proste, bděte a proste. svírá, já věřím v odpuštění Tvé. vina, já věřím v odpuštění Tvé. Jsi Ježíš můj Pán. plné lásky znám. 1. jediná, v náruči jej pochováš. poprvé dech tvůj ho hřál. 2. váhu má láska Tvá pro Jeho cíl. spát ho dál. zem, skrze tvé slzy nádherné on patří všem. 3. příště? Golgotě u Jeruzaléma. her byla původně uváděna v kostele. „ulice". vstoupili v pravou chvíli. kostra hry v hrubých obrysech (počet obrazů, postavy). ledna byl sepsán scénář a složena či vybrána hudba. reprodukována v průběhu hry. „Chtěla jsem malou trošku do mlýna přispět dobré věci. se sešlo tolik nadšených lidiček. obsazení, hudba, zpěv, scénáristé a režiséři navzájem... se jí mohu aktivně účastnit. K Nebeský Otče, v pokoře klekáme před křížem tvého syna a litujeme všech hříchů, jimiž jsme ho zarmoutili. 1. K Nevinný, nejsvětější, soudce celého světa je souzen lidmi. Plní nenávisti žádají jeho smrt. Z bázně před nimi vynáší Pilát nespravedlivý rozsudek. K Spasiteli, Pilát tě proti svému svědomí vydává ze strachu před židy na smrt. Zhřešili jsme, Pane. - S lítostí ti slibujeme, - že zůstaneme pevní proti svodům světa a těla. Přivlekli kříž. Pán po něm vztahuje ruce, ačkoliv jasně předvídá celé své utrpení. Jak těžce dopadá kříž na jeho zbičované rameno! Ty, Spasiteli, přijímáš svůj kříž statečně a odevzdaně, a my se hrozíme každé oběti a všeho, k čemu je třeba sebezapírání. 3. Když jsem kříž svùj na Golgotu nesl / a s tou tíží zemdlen k zemi klesl, / nedošel jsem v lidu lítosti. Břímě je těžké. Pán, k smrti zemdlený po všech duševních a tělesných mukách, které dosud vytrpěl, klopýtne a padá. Spasiteli, těžkou cestou kráčíš a padáš pod křížem, který jsme zatížili svými nepravostmi. Tvůj pád je naší útěchou. Proto nechceme malomyslnět, - když nás potkávají těžkosti a zmáhají pokušení. - I když snad pod nimi klesneme, - tebou posilněni zase povstaneme. 4. Synům hlásal jsem, by matky ctili, / za to však se na mé matce mstili; / z její žalosti lid posměch měl, / když mě potkala, ji odháněl. Zpovzdálí viděla Maria, jak Pilát jejího syna odsoudil na smrt, jak na něj vložil kříž, jak Ježíš zmučen pod jeho tíží klesl. A teď se již blíží, co nevidět půjde kolem a pohled matky se shledá s pohledem synovým. Náš Spasiteli, tvé srdce krvácí, když tě potkává tvá matka. Tvé utrpení je jejím utrpením, tvá bolest je její bolestí. 5. Zda jsem komu v strasti přispět váhal? / A mně každý pomoci se zdráhal. / Když jsem nesl přetěžký svůj kříž, / nikdo nechtěl ulehčit mou tíž. Pán už nemůže kříž unést. Vojáci se obávají, že padne a zemře na cestě. Zastaví tedy Šimona z Cyreny a donutí ho, aby pomohl. Spasiteli, děkujeme ti za každý kříž, který smíme s tebou nést, a litujeme, že jsme tak často reptali a naříkali, když jsme tě měli následovat na křížové cestě. Otevřel jsi nám oči, - jako jsi je otevřel Šimonovi, - abychom nebyli zatrpklí, - když musíme trpět nepochopení a opuštění. 6. Již jen stěží noha nohu mine, / má krev proudem po tváři se řine. / Veronika tvář mi utřela. / Co na roušce potom uzřela? Žalostně zubožen vleče se Pán ulicemi jeruzalémskými, Veronika vidí jeho utrpení a bezcitné počínání těch, kteří jsou kolem něho. Dej i nám odvahu, - abychom se vždy a všude zastávali tebe a tvé církve, - víry a dobrých mravů, - ctnosti a práva. - Ať přemáháme lidskou bázeň a zbabělé ohledy. 7. Velkou ztrátou krve tělo slábne, / ve zmučených údech síla chabne. / Nezmohu již kříže břemeno, / znovu k zemi klesá koleno. Ježíš slábne. Nepřátelé ho pobízejí ke spěchu, bojí se, že nedojde. Pán padá podruhé. Pane a Spasiteli, v prachu a špíně ležíš na ulici a na tobě leží těžký kříž. Poklekáme v duchu vedle tebe - a litujeme své nedbalosti a nestálosti. - Kameny zborcené tvou krví - volají k nebi o tom, - jak velká je zloba těžkého hříchu. 8. Dcery siónské mě provázely, / a když velké strasti moje zřely, / útrpností, žalem vzlykaly, / nad mou trýzní hořce plakaly. U bran města stojí ženy se svými dětmi. Pohlížejí na ubohého Pána. Je jim ho líto. Laskavý Spasiteli, žádáš od nás víc než pouhý soucit, víc než city, které rychle pomíjejí. 9. Sám a vydán posměchu a vřavě, / zraněn, ztrýzněn od paty až k hlavě, / klesám potřetí a omdlévám, / já, jenž v nebi věčné sídlo mám. Pán je vyčerpán. Padá potřetí. Je unaven k smrti. Ty víš, Spasiteli, jak často padáme do svých hříchů a chyb, protože jsme vlažní a lhostejní. Dnes, Pane, začneme znovu a s dobrou vůlí. 10. Ach, jak nade mnou se zatvrdili, / že mé čisté tělo obnažili! / Zbytek krve v tvář mi vstupuje, / ruměnec mi na ni vzbuzuje. K smrti vyčerpán přichází Ježíš na Kalvárii. Z těla mu strhávají šat. Nejčistší Spasiteli, všechno obětuješ pro nás, dokonce i šat, který přikrývá tvé tělo. 11. Hřeby na kříž v nevýslovné muce / přibíjejí nohy mé i ruce / před očima matky truchlící, / rány mé v své duši cítící. Ježíš nemá na tomto světě nic, ani místo, kde by zemřel. Dej nám poznat, - že jen tehdy se můžeme zvát křesťany, - když si sami činíme násilí, - podřizujeme svůj rozum tvým příkazům - a krotíme zlé žádosti. 12. Po třech hodinách plných bolesti volá Ježíš: Dokonáno jest! Otče, v ruce tvé poroučím ducha svého! 13. Přátelé mé tělo z kříže sňali / a mé milé matce odevzdali. / Ta, když rány moje spatřila, / svými slzami je obmyla. Kristus dotrpěl. V největší nesnázi tu stojí matka a neví, jak by svého syna aspoň důstojně pohřbila. Po úzkostlivém čekání Přichází Josef z Arimatie; má od Piláta dovolení, že může vzít Ježíšovu mrtvolu. 14. Do hrobu pak moje tělo dáno, / jak před věky o mně bylo psáno. / Lide můj, to vše jsem podstoupil, / bych tě z hříchů, z pekla vykoupil. Tělo Páně je připraveno k pohřbu. Je to smutný pohřební průvod, a přece na něm spočívá tichý mír. Spasiteli, odpočíváš v hrobě. Tvůj velký pátek už skončil. My stojíme ještě uprostřed pašijového týdne svého života. - Ale i my jednou odpočineme od všeho, - co nás nyní tíží a trápí. Bože, ty jsi posvětil praporec kříže drahocennou krví svého jednorozeného Syna; dej proto, aby se všichni, kdo se k tomuto kříži hlásí, těšili také z jeho ochrany. Nebeský Otče, v pokoře klekáme před křížem tvého syna a litujeme všech hříchů, jimiž jsme ho zarmoutili. Dej, ať rozjímáme o jeho utrpení, jasněji poznáváme zlobu hříchu a načerpáme sil, abychom šli trpělivě po křížové cestě svého života. Nevinný, nejsvětější, soudce celého světa je souzen lidmi. Plní nenávisti žádají jeho smrt. Z bázně před nimi vynáší Pilát nespravedlivý rozsudek. Spasiteli, Pilát tě proti svému svědomí vydává ze strachu před židy na smrt. Zhřešili jsme, Pane. - S lítostí ti slibujeme, - že zůstaneme pevní proti svodům světa a těla. Přivlekli kříž. Pán po něm vztahuje ruce, ačkoliv jasně předvídá celé své utrpení. Jak těžce dopadá kříž na jeho zbičované rameno! Ty, Spasiteli, přijímáš svůj kříž statečně a odevzdaně, a my se hrozíme každé oběti a všeho, k čemu je třeba sebezapírání. 3. Když jsem kříž svùj na Golgotu nesl / a s tou tíží zemdlen k zemi klesl, / nedošel jsem v lidu lítosti. Břímě je těžké. Pán, k smrti zemdlený po všech duševních a tělesných mukách, které dosud vytrpěl, klopýtne a padá. Spasiteli, těžkou cestou kráčíš a padáš pod křížem, který jsme zatížili svými nepravostmi. Tvůj pád je naší útěchou. Proto nechceme malomyslnět, - když nás potkávají těžkosti a zmáhají pokušení. - I když snad pod nimi klesneme, - tebou posilněni zase povstaneme. 4. Synům hlásal jsem, by matky ctili, / za to však se na mé matce mstili; / z její žalosti lid posměch měl, / když mě potkala, ji odháněl. Zpovzdálí viděla Maria, jak Pilát jejího syna odsoudil na smrt, jak na něj vložil kříž, jak Ježíš zmučen pod jeho tíží klesl. A teď se již blíží, co nevidět půjde kolem a pohled matky se shledá s pohledem synovým. Náš Spasiteli, tvé srdce krvácí, když tě potkává tvá matka. Tvé utrpení je jejím utrpením, tvá bolest je její bolestí. 5. Zda jsem komu v strasti přispět váhal? / A mně každý pomoci se zdráhal. / Když jsem nesl přetěžký svůj kříž, / nikdo nechtěl ulehčit mou tíž. Pán už nemůže kříž unést. Vojáci se obávají, že padne a zemře na cestě. Zastaví tedy Šimona z Cyreny a donutí ho, aby pomohl. Spasiteli, děkujeme ti za každý kříž, který smíme s tebou nést, a litujeme, že jsme tak často reptali a naříkali, když jsme tě měli následovat na křížové cestě. Otevřel jsi nám oči, - jako jsi je otevřel Šimonovi, - abychom nebyli zatrpklí, - když musíme trpět nepochopení a opuštění. 6. Již jen stěží noha nohu mine, / má krev proudem po tváři se řine. / Veronika tvář mi utřela. / Co na roušce potom uzřela? Žalostně zubožen vleče se Pán ulicemi jeruzalémskými, Veronika vidí jeho utrpení a bezcitné počínání těch, kteří jsou kolem něho. Dej i nám odvahu, - abychom se vždy a všude zastávali tebe a tvé církve, - víry a dobrých mravů, - ctnosti a práva. - Ať přemáháme lidskou bázeň a zbabělé ohledy. 7. Velkou ztrátou krve tělo slábne, / ve zmučených údech síla chabne. / Nezmohu již kříže břemeno, / znovu k zemi klesá koleno. Ježíš slábne. Nepřátelé ho pobízejí ke spěchu, bojí se, že nedojde. Pán padá podruhé. Pane a Spasiteli, v prachu a špíně ležíš na ulici a na tobě leží těžký kříž. Poklekáme v duchu vedle tebe - a litujeme své nedbalosti a nestálosti. - Kameny zborcené tvou krví - volají k nebi o tom, - jak velká je zloba těžkého hříchu. 8. Dcery siónské mě provázely, / a když velké strasti moje zřely, / útrpností, žalem vzlykaly, / nad mou trýzní hořce plakaly. U bran města stojí ženy se svými dětmi. Pohlížejí na ubohého Pána. Je jim ho líto. Laskavý Spasiteli, žádáš od nás víc než pouhý soucit, víc než city, které rychle pomíjejí. 9. Sám a vydán posměchu a vřavě, / zraněn, ztrýzněn od paty až k hlavě, / klesám potřetí a omdlévám, / já, jenž v nebi věčné sídlo mám. Pán je vyčerpán. Padá potřetí. Je unaven k smrti. Ty víš, Spasiteli, jak často padáme do svých hříchů a chyb, protože jsme vlažní a lhostejní. Dnes, Pane, začneme znovu a s dobrou vůlí. 10. Ach, jak nade mnou se zatvrdili, / že mé čisté tělo obnažili! / Zbytek krve v tvář mi vstupuje, / ruměnec mi na ni vzbuzuje. K smrti vyčerpán přichází Ježíš na Kalvárii. Z těla mu strhávají šat. Nejčistší Spasiteli, všechno obětuješ pro nás, dokonce i šat, který přikrývá tvé tělo. 11. Hřeby na kříž v nevýslovné muce / přibíjejí nohy mé i ruce / před očima matky truchlící, / rány mé v své duši cítící. Ježíš nemá na tomto světě nic, ani místo, kde by zemřel. Dej nám poznat, - že jen tehdy se můžeme zvát křesťany, - když si sami činíme násilí, - podřizujeme svůj rozum tvým příkazům - a krotíme zlé žádosti. 12. Po třech hodinách plných bolesti volá Ježíš: Dokonáno jest! Otče, v ruce tvé poroučím ducha svého! 13. Přátelé mé tělo z kříže sňali / a mé milé matce odevzdali. / Ta, když rány moje spatřila, / svými slzami je obmyla. Kristus dotrpěl. V největší nesnázi tu stojí matka a neví, jak by svého syna aspoň důstojně pohřbila. Po úzkostlivém čekání přichází Josef z Arimatie; má od Piláta dovolení, že může vzít Ježíšovu mrtvolu. 14. Do hrobu pak moje tělo dáno, / jak před věky o mně bylo psáno. / Lide můj, to vše jsem podstoupil, / bych tě z hříchů, z pekla vykoupil. Tělo Páně je připraveno k pohřbu. Je to smutný pohřební průvod, a přece na něm spočívá tichý mír. Spasiteli, odpočíváš v hrobě. Tvůj velký pátek už skončil. My stojíme ještě uprostřed pašijového týdne svého života. - Ale i my jednou odpočineme od všeho, - co nás nyní tíží a trápí. Bože, ty jsi posvětil praporec kříže drahocennou krví svého jednorozeného Syna; dej proto, aby se všichni, kdo se k tomuto kříži hlásí, těšili také z jeho ochrany. Nebeský Otče, v pokoře klekáme před křížem tvého syna a litujeme všech hříchů, jimiž jsme ho zarmoutili. Dej, ať rozjímáme o jeho utrpení, jasněji poznáváme zlobu hříchu a načerpáme sil, abychom šli trpělivě po křížové cestě svého života. Nevinný, nejsvětější, soudce celého světa je souzen lidmi. Plní nenávisti žádají jeho smrt. Z bázně před nimi vynáší Pilát nespravedlivý rozsudek. Spasiteli, Pilát tě proti svému svědomí vydává ze strachu před židy na smrt. Zhřešili jsme, Pane. - S lítostí ti slibujeme, - že zůstaneme pevní proti svodům světa a těla. Přivlekli kříž. Pán po něm vztahuje ruce, ačkoliv jasně předvídá celé své utrpení. Jak těžce dopadá kříž na jeho zbičované rameno! Ty, Spasiteli, přijímáš svůj kříž statečně a odevzdaně, a my se hrozíme každé oběti a všeho, k čemu je třeba sebezapírání. 3. Když jsem kříž svùj na Golgotu nesl / a s tou tíží zemdlen k zemi klesl, / nedošel jsem v lidu lítosti. Břímě je těžké. Pán, k smrti zemdlený po všech duševních a tělesných mukách, které dosud vytrpěl, klopýtne a padá. Spasiteli, těžkou cestou kráčíš a padáš pod křížem, který jsme zatížili svými nepravostmi. Tvůj pád je naší útěchou. Proto nechceme malomyslnět, - když nás potkávají těžkosti a zmáhají pokušení. - I když snad pod nimi klesneme, - tebou posilněni zase povstaneme. 4. Své texty vyjadřují hluboké útrapy, víru a vyznání, která se vyskytují v pašijových zpěvech a rekviemových scénách. 5. Vznik a rozvoj pašijových her ukazuje, jak liturgie a hudba propojují teologii s emocemi. 6. Velký pátek není jen vzpomínkou na smrt, ale okamžikem, kdy lze nad vztahy k Bohu a druhým hledat nové svědectví. 7. Veronika, Maria a Jan v texte reprezentují pevnou vůli následovat Spasitele i tváří v tvář utrpení. 8. Uvedený text ukazuje, jak se v různých částech příběhu mění role a perspektiva účastníků pašije.
Pokračování výkladu a hudební interpretace doplňuje doprovodné poznámky a odkazy na liturgické prameny, které zdůrazňují význam Velkého pátku jako prostředníku mezi utrpením a zmrtvýchvstáním.
Biblická tajemství: Kříž z Ukřižování Ježíše Krista...Dokument CZ
tags: #jezisi #ukrizovany #hosana #karaoke #texty