Klatovské gymnázium nesporně patří mezi nejstarší střední školy v Čechách. Jeho počátky spadají až do 30. let 17. století, kdy jezuité po svém nenadálém příchodu do Klatov začali připravovat otevření vlastní koleje, v jejímž rámci mělo napříště církevní jezuitské gymnázium vyučovat. Stalo se tak 13. dubna 1636 po předběžném uzpůsobení hořejšího Korálkovského domu na školu a seminář. Počátky školní práce byly velmi skromné, brzy se však dostavily úspěchy, neboť jezuité se o vzdělávání mládeže starali velmi energicky. Přáli i výuce českého jazyka.
Ostatně dva naši největší obrozenci - J. Dobrovský a V. M. Kramerius - prošli tenkrát klatovskými jezuiitskými školními lavicemi. V pozdní době tereziánské, konkrétně v roce 1778, je ovšem Gymnázium v Klatovech zvláštním nařízením zrušeno a přeloženo do Písku. Hlavní škola, která ho měla nahradit, svou vzdělávací úrovní naprosto neobstála, a proto představitelé města již záhy usilovali o znovuotevření zaniklého gymnázia. Po obtížných průtazích se jim to podařilo 4. listopadu 1812. Od té chvíle se odvíjejí novodobé dějiny naší školy, jež do současných časů trvají už takřka 190 let.
Do počátku 20. století a hlavně mezi dvěma světovými válkami se klatovské gymnázium propracovalo v přední vzdělávací i kulturní stánek v zemi. Vytvořilo si vynikající studijní pověst u žáků i jejich rodičů, na vysoké úrovni rozvíjelo jejich poznání ve všech oborech a také je vychovávalo k upřímnému vlastenectví, jež se plně osvědčilo v době ohrožení naší vlasti na konci 30. let i v krušných dobách nacistické okupace. V poválečném období dochází pak v pedagogické činnosti školy ještě k většímu prohloubení studijního úsilí žáků i didaktické péče učitelů, a tak absolventi klatovského gymnázia jsou v masovém měřítku přijímáni ke studiu vysokých škol nejrůznějšího zaměření, nejednou i v zahraničí.
Za svůj největší kulturní vklad však naše škola považuje vytvoření slavné tradice literární, jejíž přínos daleko přesáhl nejen konkrétní osvětovou působnost školy, ale i Klatov samotných. Mnozí čeští básníci, spisovatelé i literární kritici - J. F. Činoveský, Rudolf Majer, Karel Klostermann, Jan Šnobr, František Buriánek - první literární vědomosti získávali právě na Gymnáziu v Klatovech. Snad největší český básník 19. století Jaroslav Vrchlický se klatovskou atmosférou i školními prožitky nechal přímo inspirovat k napsání svých počátečních uměleckých děl. Jeho slavné jméno nese škola ve svém názvu od 17. února 1933.
Posláním klatovského gymnázia bylo od počátku jeho existence zprostředkovávat vzdělání mladým lidem z Pošumaví, přinášet jim světlo vědění. Dalším skutečně významným regionálním jubileem, které bylo možno si připomenout v končícím roce 2012, bylo bezesporu 200. výročí založení klatovského gymnázia. Nejen proto, že jsem v hloubi devadesátých let strávil v tomto ústavu sedm let, myslím, že k tomuto výročí mohu něco říct. Toto rozsáhlé téma si dovolím rozdělit na dva příspěvky.
Již v letech 1636-1778 fungovalo v Klatovech gymnázium v rámci jezuitské koleje. Mezi jeho významné absolventy lze zařadit lékaře Borbonia nebo slavného právníka Pavla Kristiana z Koldína, v závěrečné fázi existence školu navštěvoval např. Josef Dobrovský nebo Václav Matěj Kramerius. Zánik původního gymnázia souvisel s celkovým omezováním činnosti jezuitského řádu v Čechách. Škola byla nakonec koncem sedmdesátých let 18. století přesunuta do Písku.
U města nastala nutnost zajistit gymnáziu pravidelné subvence, což vyžadovalo prodej rybníků a založení fondu. Budova starého gymnázia na počátku 20. století a náklady na adaptaci ukazují na dlouhodobé úsilí o záchranu a rozvoj, které provázely obnovené gymnázium. Důraz na latinu a řečtinu zůstal, čeština získala postupně své pevné postavení v organizaci. V roce 1812 bylo zahájeno první obnovené gymnázium, které bylo vybudováno v areálu bývalého kláštera Emauz.
Od roku 1848 se gymnázium stalo osmitřídním a zavedena byla státní maturitní zkouška. Definitivně se prosadila praxe odborných profesorů a postupně se rozvíjela česká identita a kulturní činnost. V období 19. století se gymnázium stalo aktivním kulturním a osvětovým centrem Klatovska a zakládalo významné osobnosti českého kulturního a veřejného života, jako byli Jaroslav Vrchlický, Josef Thomayer a Karel Klostermann.
V roce 1879 došlo k převedení gymnázia do státních rukou a v roce 1880 byla škola oficiálně prohlášena státním gymnáziem po výstavbě moderní budovy. V tomto období se žáci i učitelé zapojovali do veřejného a kulturního života města a regionu; pedagogové byli zároveň aktivními členy společenských organizací. Po nástupu nadále pokračovalo osamostatnění českého vyučovacího jazyka a rozšiřovaly se předměty jako chemie či deskriptivní geometrie.
Za významné momenty moderní éry lze považovat oslavy stého výročí, vznik almanachů a pokračující snahu o uchování historické paměti. Den konce války a vznik samostatného státu byl v Klatovech radostně přijat studenty gymnázia, kteří připravili slavnostní programy a vzpomínkové akce. Po vzniku Československa gymnázium pokračovalo v předválečné prosperitě, zachovalo si bohatý kulturní a osvětový život a nadále připravovalo absolventy pro vysoké školy i veřejný život.
Na počátku 21. století zůstává gymnázium živým a aktivním centrem. V roce 2022 byl projektově připomenut 210. výročí založení; škola uspořádala almanach, hudební vystoupení, výstavy a sportovní akce. V posledních letech se gymnázium může pochlubit stabilním počtem studentů a vysokou poptávkou po studiu, přičemž osmileté studium bývá největším zájmem uchazečů a vyřazení z kapacitních důvodů bývá nutné.
