Pozoruhodná budova Českobratrské evangelické architektury v Jičíně a její související modlitebna tvoří důležitý bod na mapě náboženské historie města. Počátky evangelické činnosti v Jičíně sahají do druhé poloviny 19. století, kdy vznikla kazatelská stanice evangelického reformovaného sboru v Libštátě a následně se rozvíjela samostatná komunita v Jičíně.
Historie a vznik kostela
Evangelický kostel v Jičíně byl vybudován jako součást většího projektu, jehož hlavním architektem byl Matěj Blecha, který zrealizoval i vilu Marečkovu. Architektem byl Giovanni Battista Pieroni, přičemž není vyloučeno, že byl inspirován římským kostelem Il Gesù v Římě. Začátek stavebních prací na chrámu sv. Jakuba se datuje do roku 1629; v následujících letech byl kostel postupně dokončován, včetně loggie a dalších prvků, avšak po smrti Albrechta z Valdštejna došlo ke změnám v tempu výstavby.
V létech 1632-1634 byla nákladná loggia dočasně zastavena, aby chrám byl dokončen do konce roku 1634. Po válkách a politických proměnách následovalo období, kdy interiér chrámu zůstal neopraven a bez obřadů. Zprovoznění kostela a předání duchovní správy se podařilo až k roku 1655, přičemž po požárech v roce 1681 a 1767 došlo k významným opravám a úpravám interiéru.
Současná i historická výzdoba a umělecké prvky
Malíř Josef Kramolín pokryl strop kopule iluivní malbou, kde v sférických trojúhelnících nad kopulí figuruje Evangelisté Matouš, Marek, Lukáš a Jan. V transeptu pod římsou jsou obrazy čtyř západních církevních otců: Ambrože, Augustina, Řehoře Velikého a sv. Hlava. Oltářní obraz, i když nesignovaný, je tradičně připisován Kramolínovi a zobrazuje výjev bitvy u Claviga, kdy Ramiro z Leonu porazil Saracény. Po obou stranách oltáře stojí sochy apoštolů Petra a Pavla.
Boční stěny kostela hostí další oltáře: Panny Marie a Nejsvětějšího Srdce Páně; tyto práce jsou považovány za pozdně barokní tvorbu dílny Jelínků v Kosmonosích a doplněny byly na počátku 20. století. Na bočních stěnách v závěrech transeptu jsou oltáře sv. Rodiny a sv. Anny - reprezentativní barokní architektura se sochařskou výzdobou.
Modlitebny, vila Marečků a spojení s historií církví
Reprezentativní vila na vyvýšeném pozemku v blízkosti hlavních komunikací byla úzce spojena s historií protestantských církví v Jičíně. Součástí interiéru je modlitebna českobratrské evangelické církve, což dokládá kříž na vrcholu štítu severní části západního průčelí.
V 80. letech 19. století bylo v Jičíně jen 4-5 evangelických rodin; nejbližší modlitebna byla až ve Libštátě. Od roku 1897 našli evangelíci útulek v malém sále nově vystavěné sokolovny; v roce 1907 pak byla zahájena výstavba samostatné modlitebny.
Známí aktéři a stavební realizace
V roce 1907 Bohuslav Mareček - podnikatel a evangelík - inicioval vznik kazatelské stanice a získal pozemek pro stavbu modlitebny a blízké vily. Architekt Matěj Blecha navrhl vilu v L‑tvaru s modlitebnou na severu; stavba má mansardové střechy a věžičku s helmicí; modlitebna má samostatný vstup na západní straně a je rovněž kryta mansardovou střechou.
Slavnostní otevření a vysvěcení modlitebny proběhlo 28. září 1908; v té době byla svěřena církev českobratrsko-evangelická filiální stanice, která se později v roce 1947 změnila ve farní sbor. V roce 1918 došlo ke sloučení církví a modlitebna se stala filiální stanicí, v roce 1946 se osamostatnila jako samostatný farní sbor.
Architekt Blecha realizoval i další sakrální stavby v regionu a při návrhu Marečkovy vily využil zkušeností s obytnými domy i sakrálními objekty, jak ukazují jeho projekty v Černilově a Chvaleticích. Při úpravách vize domu a modlitebny došlo k propojení obytné části a prostor modlitebny, avšak vnější vzhled stavby zůstal téměř nezměněn.
Současný stav a dědictví
Roku 1948-1949 a v dalších letech prošla budova různými rekonstrukcemi; zůstala však věrná historickému jádru a zachovala si období secesního a barokního ducha. Nedávné úpravy podkroví připravily prostor pro další zobytnění, ale vnější vzhled zůstal nezměněn.
tags: #evangelicky #kostel #jicin