Kostel sv. Ondřeje v Popicích vznikl z původně románské stavby a během let prošel několika náročnými přestavbami a definiçãomi, které formovaly jeho současnou podobu i postavení v místní komunitě.
Kostel sv. Ondřeje: architektura a vývoj staveb
Roku 1696 - 1699 došlo k rozsáhlé přestavbě, kostel byl prodloužen a byla vystavěna nová věž pokrytá šindelem.
Při požáru v r. 1716 vyhořela střední část obce a také věž kostela. Obrazy křížové cesty, které byly do kostela umístěny v roce 1776, zaujmou nejen svým malířským výrazem, ale i svojí rozměrností.
Věž kostela v r. 1781 dostala cibulový tvar, stavitelem byl Andreas Voith z Popic. Interiér kostela je barokní a tvoří ho hlavní oltář s vyobrazením mučednické smrti sv. Ondřeje. Vedlejší oltáře jsou zasvěceny Panně Marii Pomocné a sv. Antonínu Paduánskému. Na epištolní straně je kamenná křtitelnice, naproti ní krásná kazatelna se sochou sv. Pavla. Dvě okna presbytáře a okno v průčelí kostela jsou zdobeny malbou na skle.
Požáry a nutné opravy
Při požáru v r. 1806, kdy bylo v okolí kostela zničeno 39 domů, vyhořela také kostelní věž. Po napoleonském tažení v r. 1805 byla obec tak zubožena, že nebylo dost prostředků než na jednoduché zakrytí věže dřevem. Teprve v r. 1817 byla věž pokryta taškami.
Roku 1860 byly Popice povýšeny na farnost a r. 1863 byla postavena nová věž, která stojí dodnes a platila za nejhezčí na Jižní Moravě. Před kostelem stojí socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1775, která byla podle nálezů restaurátora v r. 1998 svědkem několika požárů věže kostela a velký pískovcový kříž.
Farář a duchovní život
Spolu s kostelem je neodmyslitelně spjato působení faráře p. Františka Pokorného, konzistorního rady, který v Popicích působil od r. 1918 až do své smrti v r. 1969, kromě doby, kdy byl zavřený v koncentračním táboře.
Bohoslužby a každodenní provoz
Kostel bývá přístupný obvykle při pravidelných bohoslužbách, které jsou vždy ve čtvrtek a první pátek v měsíci (léto - 17.00 hod., zima - 16.00 hod.) a v neděli (9.30 hod.).
Kaple a související místa
Kaple sv. Rozálie, sv. Rocha a sv. Šebestiána byla stavěna v letech 1716 - 1717. Původně měla i věž, která byla v r. 1806 zbourána. Zasvěcení kaple dokládá úmysl, proč byla postavena - poděkování za přežití strastí, moru a válek v 17. století, včetně třicetileté války a mudrů Turků v roce 1663.
Pro vděčné obyvatele obce bylo rozhodnutí císaře Josefa II. o zbourání kaple nepochopitelné, proto ji vykoupili do obecního vlastnictví. Roku 1802 byl do kaple umístěn zvon, který je zde dodnes. Kaple bývá zpřístupněna při příležitostných bohoslužbách a občasných koncertech duchovní hudby.
Poutní a kulturní význam města
Bohoslužba v kostele Povýšení sv. Dominikánský kostel, sestávající z halového trojlodí s dlouhým presbyteriem, byl založen roku 1247 a budovám pod vlivem francouzské gotiky. V 13. století byly dokončeny obvodové zdi, vstupní portál a triumfální oblouk. Zaklenutí kostela se uskutečnilo až v 80. letech 14. století pod vlivem stavební hutě Petra Parléře. Po požárech v 16. století byl kostel opraven v renesančním duchu.
V roce 1871 byl kostel zrušen, předán armádě a ta ho jako kasárna a skladiště používala až do roku 1947. Tehdy provedené stavební úpravy zcela zničily unikátní prostor - na úrovni triumfálního oblouku byla vyzděna příčka, postupně snesena raně gotická klenba a zazděna raně gotická okna. Od roku 1947 má kostel na 99 let v pronájmu Československá církev husitská, která po dobu právě probíhající rekonstrukce přesunula bohoslužby na faru. Kostel koupilo město v roce 2005 v dražbě za 6 milionů korun. Kromě obvyklého chrámového vybavení je cenným artefaktem Pieta - pískovcová socha Jana Štursy. V nedávné době proběhla v kostele rozsáhlá rekonstrukce, která vrátila kostel do jeho původní podoby.
Pod klenbou již není nechvalně proslulá zeď, která dělila kostel na dvě části. Jihlavě se podařilo na akci získat dotaci z tzv. norských fondů (projekt Obnova kulturního dědictví v Jihlavě, Finanční mechanismus EHP) ve výši 249 999 eur (cca 7,2 milionu korun).
Historie města a okolních kostelů
V 2. Kostel sv. Nejstarší stavba na území dnešní Jihlavy, které bylo centrem Staré Jihlavy. Kostel svatého Jana Křtitele byl postaven pravděpodobně někdy v poslední třetině 12. století v románském slohu na stejnojmenném kopci nad řekou Jihlavou. Od roku 1799 je kostel úzce spjatý s jihlavským havířským průvodem. První průvod se konal k domnělému 1000. výročí založení Jihlavy roku 1799, hlavním iniciátorem byl otec jihlavské historiografie Johann Heinrich Marzy. O znovuobnovení havířských průvodů se zasloužil Johann Haupt. První obnovený průvod se konal roku 1890 a největší slavnost zažila Jihlava roku 1899 k domnělému 1100. výročí založení města. Havířské průvody byly přerušeny odsunu německého obyvatelstva roku 1945. Znovuobnoveny byly v roce 1999, symbolicky 200. let od prvního průvodu.
Kontakty s moderními návštěvníky
Tradiční havířské průvody tak u kostela zůstávají významným historickým a kulturním motivem. Abyste na našich stránkách rychle našli to, co hledáte, ušetřili spoustu klikání a nezobrazovaly se vám reklamy na věci, které vás nezajímají. Abyste web viděli v zobrazení na které jste zvyklí a nemuseli se pokaždé přihlašovat. Proto od vás potřebujeme souhlas se zpracováním souborů cookies - malých souborů, které se dočasně ukládají ve vašem prohlížeči. Stisknutím tlačítka „V pořádku“ souhlasíte s nastavením cookies tak, abychom vám poskytovali smysluplné a užitečné služby na základě vašich údajů.
