Dnes se vyplnily předpovědi proroků. Dnes přišel Spasitel Kristus Pán na tento svět a otevřel nám navždy cestu ke spáse. Ode dneška se můžeme nazývat bratry a partnery Božího syna, Pána Ježíše Krista.
V době Izaiášově Asyřané dobyli Galileu a část obyvatel odvedli do vyhnanství. Prorok vidí zemi v hluboké temnotě srovnatelné s temnotou světa smrti či s chaotickou tmou před stvořením. Avšak v této temnotě zazáří světlo: nově narozený královský syn. Jeho narození bude důvodem k radosti, neboť přinese osvobození od nadvlády Asýrie: jsou zlomeny symboly otroctví, tj. jařmo, hůl a bodec otrokáře (tak jako bylo zlomeno jho Egypťanů či Midjanitů). Lid, který chodil ve tmě, vidí veliké světlo, obyvatelům temné země vzchází světlo.
Hle, dítě se nám narodilo, syn je nám dán, vládu má na svém rameni a dostal jméno podivuhodný rádce, mocný Bůh, věčný otec, kníže pokoje. Jeho vladařství vzroste a pokoje nebude konce, bude vládnout na Davidově trůně a v jeho království; on jej upevní a utvrdí právem a spravedlností od tohoto času až navěky.
Zpívejte Hospodinu píseň novou, - zpívejte Hospodinu všechny země! Radujte se, nebesa, zajásej, země, - zahuč, moře a vše, co je naplňuje. - Zaplesej, pole a vše, co je na něm. Před Hospodinem, že přichází, - že přichází řídit zemi.
Co znamená narození Krista pro dnešní svět?
Liturgické čtení obsahuje katechismus prvotní církve: Boží dobrota v Ježíšově životě počínaje vtělením a dovršená v Velikonocích, kdy Kristus vydal sám sebe za nás. Tato milost přitahuje člověka k tomu, aby žil novým způsobem a očekával slavný příchod Krista Ježíše. Zve nás k rozlévání této dobroty v dobrých skutcích a k životu spravedlivě a zbožně ve světě plném výzev moderní kultury.
Zvěst o narození Ježíše je důkazem, že Ježíš není jen mýtus, ale osoba, která vstupuje do času a prostoru. Uprostřed sociálních vah a historických dramat se Bůh vtěluje mezi poslední, aby dal světu novou naději. Anděl Páně oznamuje pastýřům, kteří byli na okraji tehdejší společnosti, že Spasitel se narodil v Betlémě, v domě Davidově. V tomto poselství se ukazuje Boží láska, která miluje člověka “v časech a pro lidi” a která cíli k vykoupení všech.“
Miloval nás a zcela vydal sebe za nás. Miloval mě a za mne se obětoval. Miloval církev a vydal sám sebe za ni. V tom spočívá pravá láska: ne že my milujeme Boha, ale že on si zamiloval nás. Kristova láska a oběť jsou projevem Boží slabosti, která je zároveň největší sílou - láska, která se otevírá pro lidstvo i na kříži.
Uprostřed nové modloslužby a materialismu existuje potřeba něčeho nového a odlišného. Otázky víry a odpuštění nacházejí odpověď v Kristově smrti a v jeho zmrtvýchvstání. Kříž se stal pro svět mocí a moudrostí, která přináší spásu. Slova “Otče, odpusť jim” vyjadřují nejvyšší smíření a ukazují, že Boží moc spočívá v milosrdenství, které překonává násilí a hřích.
Teologické jádro poselství
Ježíš je Pán, a tím vstupujeme do jeho vlády. Víra je brána ke-spáse: „Jestliže tedy ústy vyznáváš, že Ježíš je Pán a v srdci věříš, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen.“ Kristus byl poslušný až k smrti na kříži a Bůh jej povýšil a dal mu jméno nad každé jiné jméno. Při Ježíšově jménu musí pokleknout každé koleno a každý jazyk musí k slávě Boha Otce vyznat: Ježíš Kristus je Pán.
Ve víře nachází církev své kořeny a svou identitu. Kristus miloval církev a vydal sám sebe za ni, aby ji posvětil a očistil. Zemřel, aby ji učinil svatou a neposkvrněnou. Právě zasvěcené duše jsou povolány, aby byly viditelným znamením snoubenecké lásky církve ke Kristu.
Symboly a poselství vody i krve
Jeden z vojáků kopím probodl bok Ježíše a hned vyšla krev a voda. Tato krev a voda jsou symboly křtu a eucharistie a na nich byla založena církev. Kristus byl zasvěcený Nový Adam, který svým jednáním přináší spásu všem lidem.
Věříme, že skrze víru je možné dosáhnout ospravedlnění a že Bůh nabízí lidem odpuštění. Ve víře se člověk stal spravedlivým a může být spasení. Bůh se stal Pánem skrze Krista - a v Ježíšově jménu musí pokleknout každé koleno a každý jazyk vyznat: Ježíš Kristus je Pán.
Historie a současnost víry
Ježíšova oběť a jeho ponížení ukazují, že Bůh ponížil sebe, aby pomohl lidem. Pokořil lidskou pýchu a ješitnost zevnitř, ne zvenčí. Kříž je hrob, na kterém byla pohřbena lidská pýcha. Pravé evangelium spočívá v tom, že se Ježíš ponížil i pro mne, v mém zastoupení.
