Při uvádění bibliografických údajů doporučujeme respektovat normu ČSN ISO 690 Bibliografické citace. Obsah, forma a struktura. (platnost od r. 1997) a ČSN ISO 690-2 Informace a dokumentace - Bibliografické citace - Část 2: Elektronické dokumenty nebo jejich části (platnost od r. 2000).
ČSN ISO 690 je česká technická norma, která definuje pravidla pro citování zdrojů v akademických a vědeckých pracích. Je důležité dodržovat tuto normu, aby byly citace správně formátovány a zdroje byly jasně identifikovatelné.
Nová verze normy, ČSN ISO 690:2022, je účinná od 1. prosince 2022. Tato nová verze přináší četné novinky a je mnohem obsáhlejší než předchozí verze. Tento výklad je primárně určen studentům, kteří píší jakoukoliv školní i univerzitní práci a potřebují podle normy ČSN ISO 690 citovat, ale jistě poslouží i jako pomůcka vyučujícím a knihovníkům.
Plný text technické normy ČSN ISO 690:2022 je dostupný v knihovnách, pomocí služby ČSN online, či k zakoupení na oficialním e-shopu České agentury pro standardizaci. Přístup nabízejí také veřejné vysoké školy technického zaměření, které s Českou agenturou pro standardizaci uzavřely příslušnou smlouvu.
Při citování zdroje ve stylu ČSN ISO 690:2022 je potřeba dodržovat několik základních pravidel. Bibliografická citace musí obsahovat všechny údaje, které jsou potřebné k nalezení citovaného informačního zdroje a stejně tak i citované části v informačním zdroji tak, aby si čtenář mohl ověřit správnost citované informace.
Chybějící údaje dohledáváme v externích zdrojích pouze v případě, že by bez nich nešlo identifikovat citovaný dokument. Takto dohledaný údaj uvádíme v hranatých závorkách. Dále musí bibliografická citace vyjádřit přesné vydání i verzi (např. preprint) citovaného informačního zdroje.
Veřejně rozšířená pravidla se vztahují i na dynamické informační zdroje (např. webové stránky) a je vhodné uvést použitou verzi (např. přesné datum a čas citování). Veškeré údaje o citovaném informačním zdroji se zapisují do bibliografické citace tak, jak jsou v něm uvedeny. Údaje se zpravidla nepřekládají. V případě, že jsou údaje v informačním zdroji uvedeny v jiném písmu než v latince, tak se transliterují/transkribují do latinky.
Hlavní údaje bibliografické citace jsou tvůrce a název díla. Prvek tvůrce (autor či autoři) se vždy uvádí jako první. Odvozená díla, díla založená na jiných informačních zdrojích i díla o jiných informačních zdrojích jsou také sama o sobě informačními zdroji, které lze citovat.
Nakonec je vždy nutné důkladně zvážit použití informačních zdrojů, které nelze zpětně ověřit nebo jen s neúměrně velkými obtížemi. Bibliografická citace dle normy ČSN ISO 690:2022 se vždy skládá z několika prvků. Některé z údajů jsou v citaci povinné (autoři, název), jiné jsou pouze dobrovolné.
Některé z údajů se vztahují pouze na určité druhy zdrojů (např. údaj rozměru uvádíme povinně pouze při citaci kartografických dokumentů). Data zapisujeme tak, jak jsou uvedené v informačním zdroji. Obvykle stačí zapsat část data, která je nutná pro jasnou identifikaci verze zdroje, kterou jsme při citaci použili.
Pokud je v bibliografické citaci nutné uvést rozsah dat, např. pokud víme, že datum uvedené v citovaném zdroji je nesprávné, mělo by být za datem v bibliografické citaci uvedeno v hranaté závorkě i správné datum. Za nejistým nebo přibližným datem následuje znak otazníku (např. [2023?]). Pokud nelze zjistit nebo odhadnout přibližný rok vydání, odhadneme alespoň století. „c“ (např. 2009, či c2019).
Je-li rok copyrightu odlišný od roku prvního vydání, můžeme uvést oba roky. Příklady zápisů a jejich variací poskytují konkrétní šablony pro monografie, časopisy, sborníky a kapitoly v editorovaných sbornících.
V elektronických zdrojích je důležité uvést datum citace a URL, případně identifikátor DOI. Při citaci elektronických dokumentů se často používají varianty včetně [online] a data poslední aktualizace.
ČSN ISO 690 publikovaná 2022 definuje mezi prvky citace i doplňující údaje jako čísla stran, vydání, místo vydání a nakladatelství. Uvádění kapitoly v knihách má specifické pravidlo: autor kapitoly, název kapitoly, In: autor knihy, Název knihy, vydání, místo vydání : Nakladatel, rok, s. rozsah.
Podle těchto pravidel lze citovat i kapitoly v knihách, když autor kapitoly není současně autorem celé knihy. Odkaz v textu se provádí číslem citace a stranou, podle požadavků školy či vydavatele.
V případě online zdrojů je vhodné uvést datum citování a případně doplnit poznámku o dostupnosti. Pro elektronické zdroje s proměnlivým obsahem se doporučuje uvádět aktuální datum citování a cestu k verzi, kterou jste použili.
Při používání ISO 690 se často objevují doplňující nástroje a šablony pro generování citací. Citační manažeři umí automaticky generovat citace podle ČSN ISO 690:2022 a usnadňují vložení citací do dokumentů.
Vzorová ukázka jednoduché citace monografie podle ISO 690: Příjmení autora. Název : podnázev. (Podřízená odpovědnost - překladatel). Vydání. Místo vydání : Nakladatelství, rok. (Rozsah). ISBN.
Podle praktických příkladů z pramenů lze sestavit správné citace i pro kapitoly v knihách, články v časopisech či kapitoly v editorovaných sbornících. Důležité je dodržovat pořadí prvků a uvádět všechny relevantní údaje, pokud to typ zdroje vyžaduje.
JAK CITOVAT📚 V BAKALÁŘSKÉ / SEMINÁRNÍ / DIPLOMOVÉ PRÁCI?✍ –Přímá citace a parafráze v textu ✅ Zdroje
Copyright a jazyková transliterace bývají součástí pravidel, která se mohou lišit podle druhu zdroje a jeho původu. ČSN ISO 690 rozšiřuje možnosti citování o nové formáty, včetně sociálních sítí, archiválií a rukopisů, a uvádí příklady českých i mezinárodních citací.
Mechanismus citování uvnitř textu i seznamu literatury má být konzistentní a srozumitelný pro čtenáře. ISO 690 spolu s ČSN ISO 690-2 tvoří rámec pro jednotné a srozumitelné bibliografické citace napříč obory a formáty.