Kaple Bolestné Panny Marie je novogotickým dílem, které nahradilo dřívější barokní poutní kapli z 18. století. Původně barokní kaple byla postavena roku 1723 a do novogotické podoby byla přestavěna v 19. století.
Kaple stojí na kopci nad Berounkou, v místech zvaných U Boží vody, kde se podle místních tradic zjevil svatý Ivan a poutní voda získala zvláštní léčivou pověst. V roce 1724 zde berounský děkan Jiří Procházka nechal postavit kapli Panny Marie Bolestné a vztyčit dubový kříž; místu se pak říkalo Kalvárie. Později vyrostla křížová cesta a v okolí vznikly domky poustevníků a svíčková bába prodávající obětiny.
V 18. století se pramen a poutní areál staly významným místem a poutě sem proudily až do 18. století, kdy byl areál zrušen během josefínských reforem. Kaple zchátrala a byla stržena. Znovu získala duchovní význam v polovině 19. století, kdy byla postavena novogotická kaple podle projektu Josefa Mockera, kolem níž byla původně vybudována sakristie a trojboký presbytář. Novogotická kaple byla dokončena v letech 1893-1895.
Novogotická kaple je oproti původní barokní stavbě výrazně členěnou jednotkou z režných cihel s vysokou sedlovou střechou, štítem a sanktusovou věží. Přední část kaple i její vnitřní prostor stojí na půdorysu, který umožňuje čtení architektonických detailů: předsíň, loď a trojboký presbytář, po straně sakristie. Hlavní oltář bývá freskový z roku 1779 od Václava Kramolína a byl později opraven Františkem Krátkým v roce 1870. Kaple je součástí kulturního a poutního dědictví v regionu a spolu s drobnými usedlostmi a zámkem Brňany patří mezi místní památky.
Obec Brňany leží v rovinaté krajině při levém břehu řeky Ohře, asi 6 km jižně od Litoměřic. Kromě kaple Bolestné Panny Marie sem patří i zámeček Brňany a dvě památkově chráněné venkovské usedlosti čp. 5 a 29 z počátku 19. století. Lokalita má bohatou historii spjatou s poutními místy a s doprovodnými stavbami, které dokládají vývoj vesnické architektury a sakrálního života v regionu.
Kaple Bolestné Panny Marie spolu s dalšími památkami v okolí ukazuje, jak se městské a venkovské prostředí prolínalo v 18. a 19. století a jak vznikala novogotická podoba poutních míst. Stavba v Trouhum Štefanově je jedním z příkladů, kdy barokní kořeny přešly do romanticky laděné, historizující architektury 18. a 19. století, která zůstává důležitým stánkem místní identity a duchovního života.
Další součástí regionu je Brustwarudza krajinářská a rekreační nabídka: okolní hrady a usedlosti, stejně jako studnice a studniční stavení spojené s poutním místem. Ve spojení s historií pramene a zázraků, které se kolem něj tradovaly, kaple nadále slouží jako symbol spojení mezi přírodou, vírou a architekturou.
V 20. století se krajina kolem Hradčanské čtvrti a Barrandova vyvíjela paralelně s rozvojem Prahy; v Prokopském a Dalejském údolí se vyhledávaly možnosti turistických tras, kde se mísí přírodní a kulturní památky. Turistické trasy a obecná infrastruktura se měnily spolu s provozem řeky a s rozvojem města, avšak kaple a související památky zůstávají důležitým prvkem místní identity.
V okolí kaple lze nalézt i další významné objekty, jako jsou Studniční stavení a další architektonické památky z období baroka i novogotiky. Kromě kaple a usedlostí se dochovaly i další drobné sakrální stavby, které svědčí o dlouhé tradici poutí a víry v regionu.
Architektonické a umělecké zvláštnosti kaple
Barokní kaple z roku 1775-1779, navržená Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem a realizovaná J. Smutným z Kostelce nad Černými Lesy, měla složitý půdorys z průniku dvou elips s hranolovou věží v průčelí. Původně byla sakristie na severní straně, dnes již zbořena. Hlavní oltář byl freskový z roku 1779 od Václava Kramolína a byl později restaurován.
Novogotická kaple z 19. století, postavená podle projektu Josefa Mockera, má typický vzhled novogotiky s vysokou střechou, štítem a sanktusovou věží. Stavba je z režných cihel a zahrnuje předsíň, loď a trojboký presbytář; po straně je sakristie. Dřevěné a kamenné detaily, okna a dveře s hroťenými tvary odrážejí tehdejší stavební nápady a řemeslnou kvalitu regionu.
Vnice v trojúhelníkovém štítu kaple byla původně zdobena sochou sv. a další sochy a výzdoba se časem měnily. Málo se dochovalo ze staré sakristie; většina interiéru odpovídá pozdějším úpravám a rekonstrukcím spojeným s novogotickou přestavbou.
Kaple Bolestné Panny Marie je chráněnou kulturní památkou České republiky spolu se souvisejícími stavbami a lokalitami. Poutě a tradice kolem léčivé vody na U Boží vody dodnes připomínají bohatou kroniku tohoto místa a jeho vliv na místní obyvatelstvo.