Později byl zřejmě opraven, ale v roce 1769 již byl tak sešlý, že musel být stržen a v barokním slohu vybudován v podstatě do dnešní velikosti. Pohroma ale přišla ještě jednou. Kostel roku 1885 vyhořel od blesku a škoda byla tak rozsáhlá, že byl znovu zprovozněn až v roce 1897. Obnovovací práce v novobarokním slohu v letech 1890-1896 řídil arch. Josef Podhájský. Původní hřbitov kolem kostela již dříve zanikl. Kostel je jednolodní s pravoúhle uzavřeným presbytářem, sakristií po severní straně a překvapivě masivní věží v západním průčelí s ozdobnou cibulovou bání. Novobarokní vnitřní vybavení bylo pořízeno v době po požáru. Při požáru byl zničen křídový oltář, v jehož středu byl zobrazen apokalyptický Bůh Otec a na křídlech výjevy ze života sv. Jana Křtitele.
Další kapitola vyšetřuje dlouholeté zanedbávání údržby, které se podepsalo na špatném stavu kostela. Krytina je dožilá a zatéká do ní. Tím byl poškozen krov, ve kterém se usídlila dřevomorka. Od zatékání je poškozena omítka kleneb. Kostel je hodně zavlhčen, protože je obklopen hustou vegetací a nefunkčním odvodem srážkových vod. Interiér kostela je nyní poloprázdný. Kostel, který je ve vlastnictví církve, je trvale uzavřen a není nijak využíván.
Historické proměny a architektura
V roce 1769 byl kostel stržen a v barokním slohu vybudován v podstatě do dnešní velikosti. Obnovovací práce v novobarokním slohu v letech 1890-1896 řídil arch. Josef Podhájský. Kostel je jednolodní s pravoúhle uzavřeným presbytářem, sakristií po severní straně a překvapivě masivní věží v západním průčelí s ozdobnou cibulovou bání. Novobarokní vnitřní vybavení bylo pořízeno po požáru.
Požáry a obnovení
Při požáru byl zničen křídový oltář, v jehož středu byl zobrazen apokalyptický Bůh Otec a na křídlech výjevy ze života sv. Jana Křtitele. Pohroma ale přišla ještě jednou. Kostel roku 1885 vyhořel od blesku a škoda byla tak rozsáhlá, že byl znovu zprovozněn až v roce 1897.
Současný stav a kontext údržby
Další skutečnosti souvisejí s údržbou: dlouholeté zanedbávání údržby se podepsalo na špatném stavu kostela. Krytina je dožilá a zatéká do ní. Tím byl poškozen krov, ve kterém se usídlila dřevomorka. Od zatékání je poškozena omítka kleneb. Kostel je hodně zavlhčen, protože je obklopen hustou vegetací a nefunkčním odvodem srážkových vod. Interiér kostela je nyní poloprázdný. Kostel, který je ve vlastnictví církve, je trvale uzavřen a není nijak využíván.
Geografický a kulturní kontext
Původní hřbitov kolem kostela již dříve zanikl. Stavba a rekonstrukce se odehrávaly v kontextu novobarokních úprav a následných provozních problémů, které ovlivnily nejen vzhled, ale i využitelnost sakrálního prostoru.
