Jednolodní přibližně orientovaná stavba s hranolovou věží na západě a pravoúhlým presbytářem v šíři lodi. K jižní straně přiléhá drobná sakristie. Fasády lodi jsou hladké, napojení mladšího presbytáře zdůrazňuje mohutný opěrák. Loď a věž jsou vyzděné z pískovcových neomítnutých kvádrů. Loď osvětlují lomená okna, kněžiště hrotitá okna s kružbami a věž okna románská, dvojitá, půlkruhově zaklenutá, dělená sloupky z červeného pískovce. Sakristii rytmizuje pravoúhlé okno a vstup. Loď je sklenuta plackou a presbytář dvěma poli křížové žebrové klenby. Interiér kostela zdobí rozsáhlý cyklus nástěnných maleb z druhé třetiny 14. století. Je zde vyobrazeno Zvěstování Panny Marie, Trůnící Panna Marie s Ježíškem, torzálně se dochovala kompozice Smrti Panny Marie, dále pak Bolestný Kristus, tradičně monumentální sv.
V kontextu svatby při nástupu do manželství, která se v rytmicky členěném prostoru sakristie a lodi vyjevuje ve formálním tichu interiéru, se kostel jeví jako důležitá památka deviantního vyjadřování víry a liturgie. Nástěnné malby druhé třetiny 14. století představují zásadní ikonografické jádro, které spolu s gotickými a románskými prvky vytváří rámec pro kulturně historický význam místa. Zvěstování Panny Marie a Trůnící Panna Marie s Ježíškem utvářejí centrální motivy mariánského kultu, které bývají často spojovány s liturgickými slavnostmi a svatbami v regionálních tradicích.
Hranolová věž s západním průčelím a přiznaným opěrákem vytváří výrazný vertikální akcent, který vnáší do prostoru cítění věčnosti a trvalosti posvátného místa. Románská dvojitá okna věže, půlkruhově zaklenutá, spolu s červeným pískovcem zdůrazňují kontrast mezi starším a mladším územím sakrální architektury. Plackové sklenutí lodi a křížová žebrová klenba presbytáře poskytují architekturu, která podporuje liturgickou a modlitební atmosféru svatostánku, a tím i význam kostela v místní komunitě.
Rozsáhlý cyklus nástěnných maleb z druhé třetiny 14. století, ač částečně dochovaný, poskytuje vizuální výjev, který doprovází rituály a slavnosti spojené s manželskou smlouvou a posvěcením rodiny v průběhu dějin. Zvěstování Panny Marie a Smrt Panny Marie společně s Bolestným Kristem vytvářejí kontinuitu mariánského a christologického výjevu, která byla v minulosti často interpretována během svatebních obřadů jako duchovní rámec pro rodinnou jednotu a posvátnost manželského slibu.
Interiér kostela je tedy nejen architektonickým svědkem staletí, ale i místem, kde se skrze malby a architektonické detaily vyjevuje dynamika víry, která provází slavnostní okamžiky spojené s manželstvím. Pro návštěvníky a badatele představuje spojení historických stavebních složek, ikonografie a liturgické historie cenný zdroj poznání o místním duchovním životě a o tom, jak se v minulosti pojily architektura, nástěnné malby a svatební rituály.
Vizuální a obrazové materiály mohou obohatit výklad, zejména pokud zahrnují rekonstrukce interiéru a detailů maleb, které ilustrují vztah mezi architekturou a liturgickými momenty.