Křížová cesta v Římově u Českých Budějovic, zvaná římovská pašijová cesta či římovské pašije, je barokní křížová cesta rozšířená na 25 zastavení, z přelomu 17. a 18. století.
Křížová cesta vznikala v okolí Římova postupně od roku 1658 až do první čtvrtiny 18. století. Iniciátorem založení poutního místa s Loretánskou kaplí byl českokrumlovský jezuitský lékárník Jan Gurre.
Prvým zastavením Křížové cesty je „Loučení“. Jedná se o rozměrnou osmibokou kapli z let 1687-1688, kterou zastřešuje kupole s lucernou.
Cestou mezi poli dospějeme k velké obdélné kapli „Poslední večeře Páně“ z roku 1668, tvořící zdaleka viditelnou dominantu okolí (2. zastavení). Interiér prosvětlují tři okna a je přístupný dvěma dveřními otvory. Bohužel před Vánoci 1994 došlo k odcizení velké části z nich a doposud se nepodařilo je vypátrat. Naštěstí v osmdesátých letech byla pořízena fotografie ještě kompletního souboru, která je váma zde k dispozici.
Polní cesta nás od „Poslední večeře“ dovede ke „Stádní bráně u dvora Getsemanského“ (3.), což je kaple z obou stran otevřená s freskovými obrazy na vnitřních stěnách. Znázorňují Krista provázeného učedníky z města Jeruzaléma do zahrady Getsemanské.
Pokračujeme dolů k nejnižší rozložené kapli „U pusté vsi“ (4.). V ní spatřujeme stojící plastiky Ježíše Krista, sv. Petra, sv. Jakuba a sv. Jana, stejně jako osm soch spících, na zemi ležících apoštolů. Výjev představuje odpočinek v zahradě Getsemanské.
Za dalším zákrutem úvozové cesty spatříme při levé straně menší kapličku „U smutné duše“ z roku 1691 (5.). V jejím výklenku visí na dřevě malovaný obraz z roku 1834 od prachatického malíře Felixe Fabera. Představuje Krista, jak říká svým učedníkům: „Smutná jest duše má až k smrti“.
Na počest šedesátého výročí panování císaře Františka Josefa I. byly vedle této kapličky dne 2. Po chvíli chůze vstupujeme do lesa a scházíme k potoku, podle něhož pokračujeme téměř k silnici směřující na České Budějovice. Nad ní se vypíná malý, borovicemi porostlý skalnatý hřbet, který tvůrce římovské křížové cesty pojal jako „Olivetskou horu“ (6.).
Na nejvyšším skalním výběžku stojí kaplička a v jejím výklenku kamenná socha anděla držícího v rukou kalich a dřevěný kříž. Pod skalkou nacházíme kamennou sochu klečícího Krista, s rukama sepjatýma a hledícího směrem vzhůru, ke kapličce. Opodál, o něco níže za Kristovou sochou, leží ještě tři kamenné plastiky spících apoštolů. Letopočet 1660, vytesaný na jejich boční straně, prozrazuje, že sem byly umístěny krátce po založení křížové cesty, iniciály I.G. zase skrývají jméno jejich autora.
V místě, kde vycházíme z lesa, nalezneme deváté zastavení, zvané „U chromého žida“. Cestou dolů přes pole sejdeme k rozměrné kapli „U Cedronu“ z roku 1660 (10.), v jejímž výklenku se nachází výjev Krista vedeného dvěma žoldnéři přes řeku Cedron. Stěnu za těmito třemi dřevěnými sochami vymaloval roku 1834 Felix Faber.
V nevelké vzdálenosti odtud stojí otevřená „Vodní brána“ z doby před rokem 1697, uzavřená dřevěným plotem (12.). Má představovat jednu z jeruzalémských bran, kudy byl svázaný Ježíš Kristus veden do města. Po téže cestě přijdeme zakrátko k velké kapli se dvěma klenutými oblouky, které ústí do dvou vnitřních prostor: v pravé části vidíme sochu děvečky u ohniště a sochu sv. Petra, za nimiž stávala ještě dřevěná soška kohouta. V levé části se nalézají dřevěné plastiky Krista a žoldnéře, u zadní stěny stojí na vyvýšeném místě socha židovského nejvyššího kněze Kaifáše a po stranách ještě dvě postavy židovských kněží namalované na dřevěných tabulích.
V ohybu řeky Malše stojí patnácté zastavení křížové cesty, zvané obvykle „Malý Pilát“. Uličkou zvanou „Betlém“ stoupáme nahoru až k rozměrné kapli „Velký Pilát“ (17.), která se k příchozímu obrací zadní stěnou. Pochází z roku 1662 a má vysoké průčelí, rozdělené třemi vodorovnými římsami, které je v dolní části proraženo třemi oblouky - větším prostředním a dvěma menšími po stranách. Pravá část klenutého vnitřku ukazuje bičování Ježíše Krista (plastiky Krista a dvou vojáků), v levém oddělení potom dva žoldnéři kladou Kristovi na hlavu trnovou korunu. Nad oběma částmi vyčnívá ze zadní stěny pavláčka se dvěma sochami : Pilát ukazuje lidu zbičovaného Krista. Nad pavláčkou čteme česko - německý nápis „Ejhle člověk!“.
U silnice po pravé straně stojí kaple s obrazem, na němž je Kristovi vkládán na ramena kříž. O několik desítek metrů dále uvidíme poněkud atypickou kapli, v jejímž vnitřku jsou umístěny dvě sochy Kristus potkává svou matku, Pannu Marii. Kaplička se sv. Opouštíme silnici, sestupujeme doleva po schodech a procházíme „Popravní bránou“ postavenou někdy před rokem 1697 (21.).
Cestou, vedoucí nad strmým svahem k Malši a pod zadním křídle někdejšího zámečku, pokračujeme až k „Šimonově kapli“ (22.), ve které se nachází socha Krista, jak klesá pod těžkým křížem. Spoutaného Krista vedou dva žoldnéři, znázornění dřevěnými plastikami, a kříž mu pomáhá nést Simon z Kyrény, vymalovaný na vyřezaném dřevěném prkně.
Pak vystoupáme na „Horu Kalvárii“ (23.), malý strmý pahorek, na němž jsou vedle sebe vztyčeny tři vysoké dřevěné kříže, obnovené roku 1840. Ukřižované postavy jsou namalovány na vykrajovaném plechu. Prostřední, nejvyšší kříž nese samotného Krista, postranní kříže potom těla dvou lotrů Dismase a Gesmase. Mezi kříži stojí kamenné sochy Panny Marie, sv. Jana a svatého Jáchyba.
Ale u této kapitoly následuje kaple postavená roku 1661 na půlkruhovém půdorysu, jejíž výklenek uzavírá kovaná mříž (24.). Cestou dolů ze svahu sejdeme téměř k řece, kde stojí poslední pětadvacáté zastavení Římovských pašijí. Jedna se o „Boží hrob“, jehož přední část tvoří obdélná klenutá předsíň, ze které vede nízký otvor k samotnému Božímu hrobu v zadní, okrouhlé části kaple. Uvnitř leží dřevěná socha Kristova těla, nejstarší plastika křížové cesty, datovaná 1658.
Křížová cesta v Římově u Českých Budějovic, zvaná římovská pašijová cesta či římovské pašije, je barokní křížová cesta rozšířená na 25 zastavení, z přelomu 17. a 18. století. Křížová cesta vznikala v okolí Římova postupně od roku 1658 až do první čtvrtiny 18. století. Jedním z nejtypičtějších prvků této ojedinělé památky je zcela realisticky vyjádřená skutečnost. Poutní místo Římov je naprosto specifickou památkou svého druhu v naší zemi. Zahrnuje přípravu spásy, vyjádřenou osobou Panny Marie, zadostiučinění, které podal Ježíš nebeskému Otci na kříži a nakonec vytvoření církve symbolizované loretánskou kaplí, křížovou cestou a kostelem svatého Ducha.
Jedním z nejtypičtějších prvků této ojedinělé památky je zcela realisticky vyjádřená skutečnost. Křížová cesta má celkem 25 zastavení, tedy kapliček. Jejich rozmístění v pětikolimetrovém okruhu odpovídá poloze tradiční křížové cesty v Jeruzalémě. Jednotlivá zastavení mají tato jména: Loučení, Poslední večeře, Stádní brána, Zastavení U pusté vsi, Zastavení U smutné duše, Zastavení na hoře Olivetské, Kaplička U Jidáše, Osmé zastavení křížové cesty, Zastavení U chromého žida, Zastavení U Cedronu, Zastavení Vodní brána, Kaplička jedenáctého zastavení, Kaplička U Anáše, Zastavení U Kaifáše, Kaplička Malý Pilát, Zastavení U Herodesa, Kaple Velký Pilát, Kaplička sedmnáctého zastavení, Devatenácté zastavení křížové cesty, Kaplička se svatým Jidášem, Kaplička U Kaifáše, Kaplička Velký Pilát, Kaplička Devětadvacátého zastavení.
