Maďarsko je domovem stovek nádherných náboženských míst a památek, kostely počínaje až po katedrály, synagogy a opatství. Tyto stavby navracejí návštěvníky zpět do různých historických období. Nesou stopy dávných událostí, např. založení maďarského státu, korunovace, reformace a období osmanské nadvlády. Bazilika svatého Štěpána je jednou z nejkrásnějších církevních památek v zemi a třetí nejvyšší stavbou v Maďarsku. Návštěvníci se z ní mohou pokochat úchvatným 360° panoramatickým výhledem. Matyášův chrám je klenot v Hradní čtvrti se sněhobílou věží připomínající krajku a střechou pokrytou barevnými taškami, které vyrobila továrna Zsolnay. Synagoga na ulici Dohány (Dohány utca) je druhou největší synagogou na světě a katedrála na Hradním vrchu v Ostřihomi je největší bazilikou v zemi. Ve Velkém reformovaném kostele v Debrecínu přečetl Lajos Kossuth maďarské Prohlášení o nezávislosti a téměř tisíc let staré Pannonhalmské arciopatství je místem zapsaným na seznam světového dědictví UNESCO. Benediktinské opatství na poloostrově Tihany rozhodně nesmíte vynechat. Je to klenot v oblasti jezera Balaton. Osmanský básník Gül Baba, v Maďarsku známý jako „Otec růží“, byl už za svého života uznávanou postavou. V 16. století mu vystavěli mauzoleum. Po stopách zázračných rabínů je pouť, která nás seznámí s židovským odkazem oblasti severního Maďarska. Bazilika je jednou z nejčastěji fotografovaných maďarských turistických atrakcí a skrývá tisíce tajemství. Stavěla se 54 let na budově zanechali své stopy 3 slavní architekti. Když byl Matyášův chrám ve 13. století vystavěn, byl to vůbec první kostel v Budíně. Šlo o mistrovské dílo maďarské gotiky, do něhož přicházeli na mši středověcí králové. Věhlasný název je připomínkou královské svatby krále Matyáše I., která se právě na tomto místě konala. Při archeologických vykopávkách se zde našel reliéf vyobrazující jeho erb. Stavba se oficiálně nazývá kostel Nejsvětější Panny Marie u Budínského hradu. Synagoga v ulici Dohány v Budapešti není jen největším evropským židovským chrámem, ale její okolí působí jako ostrůvek s úžasnou atmosférou výstav, synagog, hřbitovů a památníků. Objevte velký reformovaný kostel v Debrecínu, druhém největším maďarském městě, nazývaném také kalvinistický Řím. Z věže tohoto národního dědictví církevního, historického a kulturního významu je úžasný výhled na město. Jedno z nedůležitějších národních pamětních míst, Pannonhalmské arciopatství s tisíciletou tradicí a jeho okolí, které se rozprostírá v pohraniční oblasti na severu Maďarska, je mimořádně významné i z hlediska světového dědictví.
Pobyt u Balatonu je skvělý, ale stojí za to říct ne koupání nebo odolávat lákadlům u jezera, protože tato oblast nabízí nespočet dalších krásných a příjemných míst k návštěvě. MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBITRaně křesťanská nekropole v Pécsi. Raně křesťanské hrobky v Pécsi představují největší křesťanský komplex hrobů mimo Itálii a představují pozoruhodný příklad pozdně římských pohřebních praktik a pohřebního kultu. Čtěte podrobněji. Reformovaný kostel v Csarodě. Kostel usmívajících se svatých: tato stavba v románském slohu je skrytým klenotem v Csarodě, vesničce s 600 obyvateli v župě Szabolcs - Szatmár - Bereg. Z dálky vyniká špičkou svojí šindelové věže. Čtěte podrobněji. Debrecín a okolí pro zvídavé turisty - 5 denní. Navštivte sami pozoruhodné vyhlídky, malebná městečka a skryté skvosty. Pomůžeme vám naplánovat dovolenou nabídkou organizovaných výletů po Maďarsku. Čtěte podrobněji. Opatství v Zircu. Nejvýše položené město Zirc se zásadní měrou podílí na maďarském kulturním dění.
Kálvinův reformovaný kostel v Budapešti a Matyášův chrám
Today the Kálvin téri református templom is Budapest’s largest Reformed church, built in a classical style between 1816 and 1830. Notably, foundations were laid for two towers, but only one was completed. The church interior is monumental, decorated with gilded stucco, and boasts a famous organ. The windows of the Kálvin terem feature stained glass artwork by Miksa Róth depicting prominent figures from the history of the Reformed Church.
Jedná se o nepřehlédnutelnou gotickou stavbu nacházející se v samém centru města na pravém břehu Dunaje na Hradním vrchu. To, čím je pro Čechy katedrála sv. Víta, pro Rusy Kreml a pro Francouze Notre Dame, tím je pro Maďary Matyášův chrám v Budapešti. Jedná se o nepřehlédnutelnou gotickou stavbu nacházející se v samém centru města na pravém břehu Dunaje na Hradním vrchu. Prakticky každý návštěvník Budapešti se do blízkosti chrámu dostane, neboť se nachází na místě, kam turisté chodí nejčastěji. Mluvíme-li o tomto kostele, používá se běžně pojem Matyášův chrám, což je i překlad z maďarštiny (v originále se nazývá Mátyás-templom), ale oficiálně je zasvěcen Panně Marii. Název „Matyášův“ je poměrně nový, objevil se až v 19. století a je spojen se jménem uherského krále Matyáše Korvína, jenž nařídil jeho přestavbu. Název „kostel Nejsvětější Panny Marie“ se používá hlavně v církevní terminologii. Uherské (resp. maďarské) dějiny jsou úzce spjaty s těmi českými, které Matyáš Korvín významně ovlivnil. Nechal se dokonce českými a moravskými stavy zvolit českým králem a po smrti Jiřího jednal s papežem o posvěcení této volby. To se mu ale nepodařilo a českým králem se stal Vladislav Jagellonský. S ním také vedl válku o český trůn a později ovládl Moravu.
První kostel na tomto místě byl založen kolem roku 1015 vládcem Uher Štěpánem. Později byl zničen mongolskými nájezdy a současná gotická stavba je z druhé poloviny 13. století. Matyáš Korvín se zde též dvakrát ženil. V 16. století v době turecké nadvlády budova sloužila jako hlavní mešita a vybavení bylo přesunuto do Pressburgu (dřívější název Bratislavy). Chrám byl několikrát upravován a přestavován, proto na něm můžeme najít mnoho barokních a neogotických prvků. Tato famózní budova má co nabídnout nejen specialistům na dějiny umění, ale vyrazí dech i laikům, kteří mají aspoň trochu smysl pro krásu. Velmi zajímavá je např. pětipodlažní věž s nádhernými ornamenty pojmenovaná po uherském králi Bélovi.
Ve druhém patře je na její fasádě možno obdivovat obrovskou gotickou rozetu, která byla sice v rámci barokních úprav zakryta a při rekonstrukci v 19. století znovu odkryta. Třetí patro je završeno neogotickým cimbuřím. Obdivuhodná je i západní fasáda s mnoha ornamenty. Vzhledem k obrovskému významu chrámu je vstup zpoplatněn. Dospělý návštěvník zaplatí cca 1 500 forintů, senioři od 60 let a studenti cca 1 000 forintů. Stejná cena platí i pro výstup na kostelní věž. Děti do šesti let mají vstup zdarma a nad šest let platí 200 forintů. Při návštěvě platí obecná pravidla pro katolické kostely - je zakázáno kouřit, pít alkohol a vodit dovnitř psy. Chrám zasvěcený Nejsvětější Panně Marie stojí u Budínského hradu na tzv. Hradním vrchu na pravém břehu Dunaje. Na tomto místě dle tradice postavil první románský kostel už roku 1015 maďarský král a pozdější svatý Štěpán, ale nikdy nebyl archeology doložen. Jen pár let poté se začal stavět kostel nový, tentokrát v gotickém slohu. Z něj se však do dnešních dnů dochovaly jen základy, sloupy a několik zdí. Svatostánek totiž prošel množstvím přestaveb, které si vyžádala jeho pohnutá historie. Dnešní podobu chrámu určil v 19. století architekt Frigyes Schulek. Ten při rekonstrukci v letech 1873 až 1896 vycházel z původních plánů ze 13. století, ale přidal i své vlastní motivy. Jedním z nich je např. diamantový vzor tašek na střeše.
Ve stejné době byl chrám pojmenovaný po maďarském králi Matyáši Korvínovi, který vládl v letech 1458 až 1490. Tento panovník se zasloužil především o dostavbu věže a sám se tu dvakrát oženil - poprvé s Kateřinou z Poděbrad a podruhé s Beatrix Neapolskou. V bohatě zdobeném interiéru je možné obdivovat oltář s neogotickým triptychem, dvojitý sarkofág krále Bély III. Chrám se také stal v 17. století dějištěm zázraku. Během bitvy o Budín roku 1686 se zhroutila zeď kostela. Ukázalo se, že za ní byla schovaná stará socha panny Marie. Obrovský význam chrámu je dán jeho historií a architekturou, která kombinuje gotiku, baroko i neogotiku, což z něj dělá ikonickou památku Budína.
Stavba kostela Marie z Magdaly byla - ještě v raně gotickém stylu - zahájena již v průběhu 13. století, aby byl chrám v 15. století rozšířen a definitivně dokončen až roku 1786. Jednalo se tedy o nejstarší kostel v prostorách Budínského hradu a na jeho půvabu a charismatu nic nezměnil ani fakt, že se do dnešní doby dochovala v plné kráse pouze - ne zcela původní, ale jistě tajemná - věž, ani skutečnost, že - alespoň podle některých zahraničních informačních zdrojů - byl kostel v době turecké nadvlády nějakou dobu přeměněn na mešitu. Poté se sem nastěhovali františkánští mniši a chrám byl přestavěn v barokním stylu. Josef II. je sice brzy vyhnal, ale přesto se zde ještě v roce 1792 nechal korunovat František I. Kostel Máří Magdalény sloužil vždy Maďarům, zatímco nedaleký - a přibližně stejně starý - Matyášův chrám obyvatelstvu německy mluvícímu. Vrchol chrámu tvořila v té době pyramida, kostel byl klášterní (františkánský) a později - v rámci reforem Josefa II. - změněn na posádkový (od roku 1817).
Horní část věže byla poškozena v roce 1820 a od té doby má helmici cibulovou. V roce 1920 přibylo noční osvětlení a od roku 1938 se zde budapešťský architekt Jenő Lechner pokoušel o rekonstrukci věže do původní gotické podoby a o přeměnu kostela v muzeum. V roce 1944 byl celý komplex poškozen při bombardování města, na věži, ve které bylo umístěno kulometné hnízdo, se objevily trhliny a ostatní části se většinově zřítily. A co nezpůsobily pumy, to dokázali komunisté a „rákosiovská obnova" Luxe Kálmána z let 1947 až 1950. Csemegi v letech 1950 až 1952 nechal přestavět gotickou věž kostela a v její podobě dnes vidíme barokní prvky (včetně novodobé helmice) i gotická okna s lomenými oblouky. Další renovace interiéru věže i boční kaple zde proběhla mezi roky 1961 a 1963 i roku 1980 a teprve v roce 1986 došlo k úpravě prostor před věží do jejich současné podoby. Původní gotické zdi byly pozvednuty necelý metr nad úroveň okolního terénu tak, aby návštěvník tohoto místa viděl komplex v reliéfní podobě původní gotické stavby. Plány úprav byly přitom původně trošku jiné a velkolepější. Měl zde vzniknout „gotický“ multifunkční komplex se vstupní halou, přednáškovými a výstavními prostory, moderní kavárnou s vinárnou a prodejnou šperků z polodrahokamů nebo uměleckých děl. Uvažovalo se i o jisté rekonstrukci za použití skla a chromované oceli. Vše ale tak nějak zapadlo a plány na rekonstrukci kostela se dostaly na světlo boží znovu až někdy v roce 1999. Tehdy přišel architekt Mihály Baláž s myšlenkou obnovy gotické věže i nové stavby chrámové lodi, čímž by se zaplnila část náměstí. K chrámu měly být připojeny rovněž muzejní budovy.
Vzhledem k personálním změnám na příslušném ministerstvu však byl i tento projekt odložen a později „zapomenut“. Zůstala jen nevelká galerie ve věži a 24-dílná zvonkohra. O tom, že tento kostel býval svého času rovněž mešitou jsme se již zmínili. Stalo se tak ve II. polovině 16. století. Ještě před tím - v době kdy se Osman zaštiťoval slovy jako náboženská tolerance - byl chrám Máří Magdalény rozdělen na dvě části; jedna slouží katolíkům, ta druhá protestantům. Nakonec sem byl zakázán vstup oběma skupinám, kostel vyzdobily byzantské fresky a obří hodiny v horní části věže. Ty měly za úkol časově navigovat radostný řev muezzinů. V kostele v posledních letech proběhlo několik zajímavých akcí. Ať už to byla výstava historických fotografií, zobrazujících silné poškození kostela během II. světové války a následné stavební úpravy, vyhlídkové dny nebo Muzejní noc, kdy ve speciálně nasvícené věži proběhla další výstava. Diskuse a komentáře k Budapešť - kostel svaté Máří Magdaleny.
Klíčové kapitoly historie a proměn Raně gotická fáze začala ve 13. století; později rozšíření v 15. století a definitivní dokončení až 1786. Barokní přestavba po příchodu františkánů; později reformy Josefa II. změnily charakter chrámu v posádkový. Nápad obnovení gotické věže a chrámové lodi v 90. letech 20. století zůstal neuskutečněn; zůstala galerie ve věži a zvonkohra. Věž a kostel se v minulosti střídaly mezi katolickým a protestantským využitím; časově navigovala muezzinů. V průběhu 20. století docházelo k několika renovacím interiéru, exteriéru a okolního terénu, aby se zachovala vizuální podoba gotické stavby. V současnosti si chrám Máří Magdalény nadále uchovává svou historickou hodnotu a představuje důležitý bod na mapě Budína, který odráží složitou historickou cestu města mezi náboženskými vlivy a politickými proměnami.
tags: #kalvinisticky #kostel #budapest