Na základě historických map a zápisů je možné sledovat proměny sakrální stavby, která zpočátku byla jen skromným křížem na křižovatce cest a dodnes se vyvíjela do významného místní památky. Jisté je to, že již na 1. vojenském mapování ze 70. let 18. století je na křižovatce cesty z Frýdku do Dobré a k mlýnu na Podvolání podél vyvýšené říční terasy řeky Morávky zakreslen kříž znamenající menší sakrální stavbu. Možná, že právě kříž, vztyčený na důležité křižovatce, předcházel současné kapli. Poprvé je kaple zobrazena na mapě stabilního katastru z roku 1833. Nacházela se tehdy na samé katastrální hranici města Frýdku a vesnice Dobrá. Tehdy však již byla vystavěna nová, tzv. císařská cesta, která veškerý provoz svedla dál od kaple. Přesto kolem ní procházela místní stará cesta do Dobré a cesta k Podvolonskému mlýnu, který však stával již na katastru Starého Města. V této situaci kaple setrvala až do roku 1894, kdy bylo rozhodnuto o využití městských pozemků kolem kaple až k císařské cestě ke zřízení nového frýdeckého hřbitova. Kaple se tehdy ocitla uprostřed hřbitova a dotvářela jeho kolorit. Na hraně říční terasy, pod kterou stavba stojí, byl vztyčen kamenný ústřední kříž.
Historie kaple, její stavby a proměny 16.-21. století
V polovině 16. století vznikla kaple, která byla předchůdcem pozdějších sakrálních staveb v regionu. Kapli vybudovali tyrolští horníci, do Krkonoš ji povolal majitel zdejšího panství Kryštof Gendorf z Gendorfu. Kaple byla postavena v polovině 16. století a v krkonošské obci Dolní Dvůr stojí dodnes jako svědectví působení tyrolských horníků. Kapli vybudovali tyrolští horníci, které do Krkonoš povolal majitel zdejšího panství, Kryštof Gendorf z Gendorfu. Kaple byla postavena v polovině 16. Kaple byla předchůdcem kostela.
Podle textu z roku 1894 se kaple ocitla na hranici města Frýdku a Dobré a byla obklopena novým hřbitovem; spolu s tím došlo k zásadní změně jejího okolí. V letech 1722, 1790, 1749 a koncem 19. století a dále ve 3. čtvrtině 20. století probíhaly úpravy a opravy kaple, včetně výměn střešní krytiny a portálu, odstranění interiérových prvků a posunů typických pro dobu. V 60. letech 20. století byla střešní krytina nahrazena měděným plechem; původní štukový portál a dveře byly likvidovány a nahrazeny jednoduššími prvky; kamenné náhrobky na fasádách byly v průběhu 20. století osazeny a následně v interiéru zpětně uloženy. Nad vstupem do kaple jsou tři erby; prostřední s letopočtem 1674 patří erbovnímu velmistrovi J. C. z Ampringenu, střední erby připomínají důležité osobnosti z tehdejší správy, a po stranách jsou erby místodržitele J. W.
V průběhu let kaple sloužila různým účelům a v období 1894-1900 byla součástí nového frýdeckého hřbitova. V roce 2005-2010 proběhly poslední rozsáhlejší úpravy, včetně rekonstrukcí a opravy interiéru a exteriéru, obnovení původního kolorit a úpravy okolo hřbitova. Kaple dnes slouží jako pohřební obřadní síň a připomíná význam této lokality pro město i regionální síť sakrálních staveb. Například v roce 1823 zemřel Heinrich Schmidt, kněz Řádu německých rytířů, a na Kamenné desce připomínají jeho odpočinek i další významné osoby spojené s řádem a Moravou. Oproti ní visící kamenná deska zmiňuje, že u kaple odpočívá člen Řádu německých rytířů, komtur regensburgský, a dále další historické protikruhy spojené s místní historií.
Kaple je spojena s významnými procesími města, která se konala dvakrát ročně: 22. července na den sv. Máry Magdaleny a 8. září na svátek. Jedná se o tradiční veřejné obřady, díky nimž kaple zůstávala v centru místní víry a kultury. V současnosti zůstává kaple jako pohřební obřadní síň a nadále je součástí kulturního a náboženského života kraje. Původní interiéry byly v průběhu staletí upravovány a přizpůsobovány potřebám, ale dodnes si zachovávají výrazné historické prvky a odkaz svého významného postavení na křižovatce pod Morávkou.
Architektonické a kunsthistorické detaily
Nad vstupem do kaple jsou tři erby. Prostřední s letopočtem 1674 je erb velmistra J. C. z Ampringenu, postranní erby patří místodržitelům J. W. Kaple je typickým příkladem rekonstrukčního vývoje sakrálních staveb v regionu, která během staletí prošla změnami interiéru i exteriéru a byla integrována do života města a hřbitova. Na stěnách jsou dvě desky věnované poslednímu odpočinku. Plechová polychromovaná tabule upomíná na smrt Heinricha Schmidta a jeho spojení s Řádem německých rytířů. Kamennou desku zmiňujícího člena řádu a jeho význam bývá rovněž součástí památného rámce kaple.
Kaple byla a je spojovaná s významnými lokálními osobnostmi a její okolí nese odkaz historických hřbitovních a sakrálních prvků. Dnes stojí jako připomínka relativně složitého vývoje křižovatky na Morávce a jejího vlivu na osudy místní komunity, která zde v minulosti organizovala procesí a slavila významné dny. Kaple tak zůstává důležitým bodem v kontextu frýdeckého a dobroslavického regionu a dávných i moderních kroků v údržbě a využívání historických památek.
Virtuální rekonstrukce původní podoby kaple ve Vlašském dvoře, Kutná Hora
tags: #kaple #archandela #michaela #zelezna #ruda